Dojmy z hraní betaverze Back 4 Blood - zpátky do roku 2009 | Kapitola 3

TY JSI ALE HNUSÁK KÁMO

Už jsem tak trochu naznačil, že hratelnostně je Back 4 Blood téměř k nerozeznání od svého duchovního předchůdce. A k tomu naprosto neodmyslitelně patří speciální zombíci! Kdo by z láskou nevzpomínal na chrochtajícího Boomera (mezi mládeží mělo tehdy tohle slovo úplně jiné konotace), jazykatého Smokera, přitažlivého Spittera nebo královský pár Witch a Tanka. Slabší “speciály” byla zábava zabíjet a lovit, poslední dva zmínění pak dodnes nahánějí strach, protože byli opravdu drsní a děsiví.

Po zdech se také pohybuje slabší bráška Huntera, který ale většinou dostane dávku z pušky dřív, než stihne způsobit poprask.

To jejich nástupci z Back 4 Blood už se tolik nepovedli. Jednak jsou subjektivně dost tuctoví. Z hlavy vytáhnu asi jen jakousi variaci na Chargera s obřím kyjem místo ruky, který vás vytrvale pronásleduje a ve vhodný moment se vás pokusí zatlouct jako hřebík. Po zdech se také pohybuje slabší bráška Huntera, který ale většinou dostane dávku z pušky dřív, než stihne způsobit poprask. Dle titulků jsme také často odpravili cosi nazvané “Sleeper”, pro popis jsem ale musel zabrousit na wiki. Asi nejpamátnější střet je tak ten s obří příšerou Ogre, kterou jsme mohli vidět v trailerech. Problém je ale v tom, že se tenhle masivní hnusák objevuje na předem daném místě, což trochu kazí zábavnou náhodnost střetů se speciálními nepřáteli.

Na rozdíl od Left 4 Dead má každý speciální nemrtvý hned několik variant, v divoké řežbě ale jejich schopnosti zdaleka nestihnou vyniknout. Opět nechávám finální hodnocení plné verzi hry, ale podobně jako u systému karet mám zatím dojem, že méně je někdy více. Smutné je také to, že se autorům nové příšery příliš nedaří prodat v kompetetivním režimu navazujícím na tradici Versus. Rychlé souboje, kde si dva týmy vyzkouší obě strany konfliktu, se rychle mění v divoký chaos a díky principu Hordy, kdy je třeba na stále se zmenšujícím prostoru vydržet co nejdéle, také odpadá ten zábavný koncept urgence. Na soubojích hráčů proti hráčům mě dříve bavil ten nervydrásající běh do safehousu, kdy museli hráči ovládající zombie stále drsněji škodit soupeřům a ti se naopak stále bezhlavěji hnali za přežitím. Inu, třeba ještě dojde k nějakým významnějším změnám na základě zpětné odezvy hráčů.

ZPÁTKY DO BEZPEČÍ

Back 4 Blood rozhodně má potenciál. Při hraní až moc připomíná Left 4 Dead a v betaverzi zatím není úplně schopný prodat deklarované novinky, především v podobě karetních modifikátorů. Hratelnost je navíc na dnešní dobu hodně těžkopádná a zároveň splašená. Žánr kooperativních her se přeci jen za ta léta hodně posunul. I tak ve vás ale dokáže vyvolat staré známé pocity beznaděje, adrenalinového úprku před přesilou nebo brutálního čištění zaneřáděných lokací. Navíc se autoři rozhodně nedrželi zpátky s krví a po pár minutách celý tým vypadá, jakoby právě přišel z natáčení závěrečné scény remaku Evil Dead.

TOHLE NESMÍŠ ŘÍKAT

Pokud do vyhledávače YouTube zadáte heslo “back 4 blood”, nejvyhledávanějším pokračováním je v našeptávači “n word”. Sociálními sítěmi se totiž šíří přesvědčení, že nepřátelská monstra na hráče křičí ono nevhodné slovíčko pejorativně označující barvu kůže. Při hraní jsem si ničeho takového nevšiml, doufejme však, že na podobnou kauzu autoři nedojedou. Respektive že jde jen o zaměnitelný výkřik a ne o krajně kontroverzní vtípek autorů.

Kolegům v redakci i v Discordových diskuzích opakovaně připomínám, že je Back 4 Blood jedním z mých černých koňů letošního roku. Částečně to pramení z mé lásky k Left 4 Dead a touze po důstojném pokračování, částečně ale autorům skutečně věřím. Hraní bety ve mně tuhle víru nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo. Back 4 Blood má našlápnuto slušně, na některých klíčových prvcích ale musí hodně zapracovat. Jestli se to povede uvidíme 12. října.