hPod #806 nakonec z důvodu technických problémů nejvyde v obvyklém čase. Uslyšíme se v pátek! Omlouváme se.
Hrej.cz World of Warcraft: The Burning Crusade Classic Recenze

Recenze World of Warcraft: The Burning Crusade Classic, návratu toho nejlepšího WoWka

Lukáš Černohorský

Lukáš Černohorský

22. 6. 2021 16:48 4

Seznam kapitol

1. PO ČTRNÁCTI LETECH 2. TVRĎÁCI A VZPOMÍNKY 3. TO NEJLEPŠÍ

Ve vězení po deset tisíc let… Vykázán z vlastní domoviny… A teď se odvážíš do mého Světa?... Na to však nejsi připravený!

Reklama
Reklama

Uteklo už neuvěřitelných čtrnáct let od momentu, kdy se Temný portál v Blasted Lands zazelenal, a my jakožto hrdinové Azerothu mohli poznat nový svět. Doslova. V roce 2007 se jednalo o první expanzi World of Warcraft. Kdo by tehdy tušil, že datadisků vyjde ještě celá řada a i po masivních úspěších a bolestivých fiascích se bude i v roce 2021 nejdůležitější MMORPG historie stále masivně hrát. Když Blizzard před dvěma lety představil Classic, trefil se s ním do černého. Mnoho hráčů se moc rádo vrátilo do Azerothu ještě předtím, než ho zničilo Deathwingovo kataklyzma, než se objevila tajuplná rasa Pandarenů a jejich mlhou zahalená Pandárie a vlastně i před tím, než se znovu objevil Guldan a Sargeras díky časové smyčce a… No zkrátka do dob, kdy textury vypadaly jako náhodná změť pixelů a za každým rohem čekalo nevídané dobrodružství. Po dvou letech se do historie vracíme znovu, konečně se podíváme i na Outland! 


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

  • Doporučená cena: GameTime (11 eur měsíčně)
  • Základní herní doba: Podle serveru HowLongToBeat zhruba 1971 hodin. Řekl bych vcelku vypovídající, pravděpodobně ale krapet více :)
  • Česká lokalizace: Ne
  • Obtížnost: Klasická vysoká a náročná, oproti Retailu velký výstup z komfortní zóny
  • Faktor znovuhratelnosti: Uplynulo čtrnáct let a stejně jsme zase na Outlandu
  • Bude vás bavit, pokud vás baví: MMORPG, Fantasy světy a Warcraft (samozřejmě)

Představovat Burning Crusade asi netřeba. A pokud snad ano, tak vězte, že se jedná o tu asi nejslavnější a mezi hráči nejoblíbenější expanzi. Ještě před tím, než se probudil Arthas jako Lich King byla hra stále velmi obtížná a přístupná ne tak úplně všem. Ano, užívat si jí mohl kdokoliv, ale do endgame obsahu a raidů jste se vždy museli podívat s guildou. Systém LFR (looking for raid) zatím neexistoval, navíc byly instance velmi těžké a vždy to bylo dobrodružství. Hra tehdy fungovala tak, aby vás donutila hrát s více lidmi - World of Warcraft se začal otevírat casual hráčům a sólistům až s další datadiskem. A právě to je jedna z věcí, která mě na hraní Classicu tak baví. 

Samozřejmě jde o dost subjektivní poznatek, ale v Classicu vám prostě každý rád pomůže. Běží kolem vás priest a na moment se zastaví, aby vám buffem zvýšil staminu. Pak vám zamává, běží dál, a vám se několik minut hraje o něco lépe. Takovýchto mikro příběhů jsem během hraní Classicu zažil skutečně mnoho. Hráči se vždy na chvilku zastavili, pomohli vám se silnou potvorou a běželi zas o dům dál. I vy pak máte taky vlastně chuť leckomu pomoci – a děláte to protože chcete, ne protože musíte. Tenhle pocit se z retailu postupem let vytratil, už prostě není. Tyhle mikro příběhy úplně chybí. Neberte mě doslova, samozřejmě, že i v klasickém WoW najdete ochotné a hodné hráče, ale opravdu málokdy se stane, že by byli tak moc ochotní jako harcovníci v Classicu. Classic má výhodu toho, že není snadný a tak to podle mě vnímají i hráči kolem. Rádi pomohou, protože jim pomohl někdo jiný. Tím, že retail lze hrát prakticky sólo tak mizí i  chuť u hráčů nezištně pomáhat, protože tam to prostě každý „zvládne sám“.

VZHŮRU NA OUTLAND

The Burning Crusade Classic byl oznámen na letošním Blizzconline, následně proběhl poměrně rychlý PTR (Public Test Realm) a nakonec i dvoutýdenní pre-patch (viz. předchozí článek s dojmy). A o půlnoci z úterý na středu druhého června jsme se konečně mohli řadit u Temného portálu. Ačkoliv je již docela zvykem, že servery padají, lagy jsou všudypřítomné a fronta na přihlášení dlouhá jako týden před výplatou, tentokrát se (svě... Azerothe div se!) nic takového nekonalo. Jistě, Warlord (postava, která předává první úkol s průchodem skrz Temný portál) se objevil už několik minut před půlnocí, ale úkol nám jaksi nezadával. Navíc jsme s kamarády na Discordu laborovali nad co nejlepším makrem, abychom se nemuseli tísnit v davech obklopujících zmíněné NPC. Úkol se však neobjevil ani o půlnoci a dokonce ani po půlnoci. Blizzard nejspíš servery pro přechod spouštěl postupně, protože jsem z jednoho streamu dostal info, že už někteří hráči míří vstříc Honor Holdu. Pak někdo z chumlu zakřičel, že jeho kamarád taky prošel Portálem a úkol vzal na druhé straně. Jako poslušné ovečky, teda kravičky, jsme se vydali k Portálu. No a vlastně jsem se ani nemusel příliš snažit a skutečně jsme na Outland prošli. 

Měl jsem strach, že hra kvůli návalu hráčů zahlásí konec, ale nic takového se nestalo. Dav lidí doslova udupal démony za portálem a už běžel vstříc úkolu a následným dobrodružstvím na základnách - ať už Aliance či Hordy. Mnoho hráčů okamžitě mířilo vstříc instancím v Hellfire Citadel. Ostatně, pokud měl hráč skupinu lidí na dungeon, jevilo se to jako perfektní volba ve srovnání s nezáživným sbíráním dřeva, kovu a prokleté krve z těl orků. Start se tentokrát podařil na výbornou. Na Outlandu lagy přestaly a i když se to před Temným portálem štosovalo jak mohlo, tradiční pád serveru nás nepotkal. Alespoň ne Evropu, druhý den jsem se dozvěděl, že servery v Americe už takové štěstí neměly. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz