Zoo Tycoon Recenze Zoo Tycoon

Zoo Tycoon

Vojtěch Matěna

Vojtěch Matěna

20. 12. 2013 23:00 1
Reklama

Vytvořit na konzolové platformě funkční model budovatelského simulátoru, který si slávu vydobil před mnoha lety na počítačích, to není vůbec snadný úkol. Pouhá absence myši v ovládání nabourává základní koncept, následkem čehož se musí redefinovat styl hraní. V případě nejnovějšího dílu Zoo Tycoon se však jedná o změnu natolik zásadní, že se citelně projevila i na charakteru samotné hry. S vynucenými kompromisy se budou fanoušci původního simulátoru jen těžko vyrovnávat.

ZE ŽIVOTA KRMITELE

Zoo Tycoon je jednou z prvních her na Xbox One (byť vychází i na Xbox 360, odkud jsme recenzovali), což podává vysvětlení, proč se tato série natolik vzdálila od svých základních principů právě teď. Svěží a atraktivní prostředí, v němž si skutečně můžete postavit vlastní zoo s exotickými zvířaty a těšit se z nadšených rodin, které se spokojeně občerstvují u laviček a pozorují přitom dovádějící šimpanze. Rozkošné animace zvířat vyvolají úsměv na tváři raz dva. A co teprve, když před vámi skloní hlavu mládě žirafy, abyste jí nakrmili jablíčkem. Dojemné! Celkový zážitek ale zůstává za očekáváním, proč?

Hru lze rozdělit na dvě části podle obsahové náplně – pozorovatelskou a budovatelskou. V roli pozorovatele máte možnost vidět vaší zoo očima jednoho z pracovníků, který zvířata krmí, sprchuje a ve zbytku času se projíždí buginou po zoo, protože...prostě proto (a ne, nemůžete přejet žádného z návštěvníků). Jako budovatel už sledujete dění z ptačí perspektivy, která vám dává větší přehled a umožňuje vám to, co byste, konec konců, od budovatelského simulátoru očekvali - budování. Mezi těmito kamerami pak můžete libovolně přepínat.

OBTÍŽNÁ SEBEREALIZACE

Vybírat můžete z několika módů, přičemž jeden z nich zcela odstraňuje otázku peněz, což vám dává jistou volnost. V kampani už ale musíte vycházet s penězi rozumně a demokraticky se můžete také rozhodnout, zda chcete plnit finančně ohodnocené bonusové úkoly. Tutoriálové mise vás poctivě zaučí v otázkách prosperity a pečování o zoo. Je-li vám však jasné, že čím atraktivnější prostředí, tím více platících návštěníků = peníze, bez tutoriálu se obejdete. Tvůrci vám totiž neustále podávají pomocné berličky, díky nimž ihned víte, kam směřovat zrak a jaký udělat další krok. Byť různé indikátory a upozornění mohou dobře vypomoci začátečníkům, pro náročnější hráče bude nový Zoo Tycoon až primitivně jednoduchý. Když udělá hra všechno za vás, není to správná vizitka pro budovatelskou hru, v níž byste měli nést plnou zodpovědnost právě vy samotní. Hledání jakékoliv výzvy či dopídit se k hlubší úrovni poznání je tu zkrátka a dobře problém. I z toho důvodu se Zoo Tycoon blíží k rodinné zábavě víc než kdy dřív.

Tvůrci vám neustále podávají pomocné berličky, díky nimž ihned víte, kam směřovat zrak a jaký udělat další krok.

V porovnání s předchozími díly se musíte smířit s mnoha limitujícími hranicemi, které vám zabraňují volně tvořit. Nestavíte totiž cesty, ploty a terén výběhu zvlášť, nýbrž dohromady tak, jak je výběh přednastaven. Vybíráte pouze ze šablon, které si po umístění sami spojí cestou s ostatními objekty, vyzdobí ji dekorativními prvky a tím pádem se jakákoliv seberealizace vytrácí. Do těchto objektů sice můžete přidat nějakou hračku pro zvířata, ale opět pouze na předem označená místa. Výsledek budování sice působí pohledně, avšak nikoliv zásluhou vaší kreativity.

KINECTIMALS NA DRUHOU

Přestože se míra přizpůsobení konzolím podepsala na hře více než výrazně, zrovna klíčové ovládání se k praktické metodě fungování dovést nepodařilo. Úmorné proklikávání položkami se dozajista stane vaší noční můrou. Tragické je také zjištění, že jakmile chcete adaptovat do nově vystavěného pavilonu třeba čtveřici opic, musíte se přesně čtyřikrát nepochopitelně proklikávat k té samé položce. To platí i o přesouvání zvířat z jednoho místa na druhé či odklízení trusu – vždy po jednom - a kolik toho zvířata nadělají, asi nemusíme blíže vysvětlovat.. Mírnou kompenzaci v tomto směru může představovat hlasové ovládání přes Kinect, ale pakliže ke hře usedne člověk angličtinou nepolíbený, přínos zůstává nulový. Autoři využili Kinectu i v rámci pohybu, čímž dávají vzpomenout na titul Kinectimals, v němž byla alfa omegou interakce s tygrem a to samé se děje i zde. Nakloníte hlavu mírně dopředu a tygr se vám odmění mrkáním, slonovi pak „rukou“ podáte banán a on si ho chobotem opatrně převezme. A tak dále...

Zoo Tycoon se profiluje jako dobrá rodinná zábava, která si svým jednoduchým, leč atraktivním zpracováním nalezne cílovou skupinu hráčů. Nebude to však taková skupina, která hledá v budovatelském simulátoru výzvu, neboť na úkor volnosti a věrné simulace se zde dává přednost líbivým arkádovým prvkům a okamžité přístupnosti. Nemůžeme však přehlížet nepraktické ovládací mechanismy a po technické stránce až příliš často klesající framerate (testováno na konzoli Xbox 360). Pakliže ale máte dostatek trpělivosti a lásku ke zvířatům, pestrobarevný živý svět vás dokáže bez problémů vtáhnout a na několik hodin pohltit, jen nesmíte být až tak hladoví.

Zoo Tycoon
Xbox Xbox One
Xbox Xbox 360

Verdikt

Zoo Tycoon vás drží v kleci a není budovatelským simulátorem v pravém slova smyslu. Na druhou stranu se stává přijatelnou svěží rodinnou zábavou pro milovníky zvířat. Ovládání pak vyžaduje tolerantní přístup.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama