XCOM: Chimera Squad Recenze XCOM: Chimera Squad

XCOM: Chimera Squad

Adam Zámečník

Adam Zámečník

8. 6. 2020 10:37
Reklama

Zatímco lidé a mimozemšťané jsou běžně představovaní jako archetypální nepřátelé, ve městě City 31 se pokoušejí koexistovat v míru. První dva díly série XCOM vypráví příběhy o okupaci planety Země zlými mimozemšťany a jejich následné porážce. XCOM: Chimera Squad se nesnaží být takovým velkolepým, epickým příběhem, jde tu totiž o pohled na život v jednom městě, kde se spolu pokoušejí žít lidé a mimozemšťané. Přestože lidstvo mimozemské okupanty svrhlo, mnoho z těchto bytostí na Zemi zůstalo.

STO JAKO EXPERIMENT

Na rozdíl od předchozích dílů série se Chimera Squad odehrává pouze v jednom městě, takzvaném City 31. Spíš než o futuristickou metropoli jde ale o experiment v soužití lidí a mimozemšťanů. Ti žijí rovnoměrně v každé velké městské čtvrti a mají své zastoupení i v oficiálních strukturách města pracují jako policisté i vojáci v komandu XCOMu. Jednou z takových jednotek je právě i Chimera Squad, skupina jedenácti elitních vojáků, mezi které patří i mimozemské druhy, jako jsou mutoni nebo sectoidi. Právě na téhle konkrétní skupině pak závisí osud celého města je totiž nutné odhalit intriky teroristických organizací, které chtějí zvrátit už tak křehké soužití lidí a mimozemských bytostí.

Svou stylizací město zůstává v osmdesátých letech, od dystopické vize světa okupovaného zlými mimozemšťany se ale přesouvá k nadsázce béčkových amerických filmů.

City 31 nevypadá stejně jako města v druhém XCOMu, jejichž podoba byla výrazně inspirovaná sci-fi filmem They Live z roku 1988. Svou stylizací město zůstává v osmdesátých letech, od dystopické vize světa okupovaného zlými mimozemšťany se ale přesouvá k nadsázce béčkových amerických filmů. Jednotliví členové Chimera Squad se navzájem často popichují a většinu svých misí řeší rychlou přestřelkou. Podobně béčkové jsou i nepřátelské frakce, se kterými Squad bojuje, ať už jde o fanatický kult nebo mimozemské teroristy. Výraznější stylizace a odlehčená atmosféra se mohou zdát v rámci vývoje série zarážející, ale ve výsledku fungují až překvapivě dobře.

NEKLID V CITY 31

Rozsah Chimera Squad je znatelně menší než v hlavních dílech série, i tady se ale hra rozděluje do dvou hlavních režimů. Stále je tu k dispozici mapa, jen hologram zeměkoule vystřídal plán City 31. Podobně jako tomu bylo v případě světových regionů u předchozích dílů, tak i City 31 je rozdělené do devíti různých čtvrtí, které musí komando hlídat. S každým odehraným tahem se ale situace v jednotlivých čtvrtích zhoršuje což může předčasně ukončit kampaň.

Neklid v městských čtvrtích se dá uklidnit plněním hlavních a vedlejších misí, stejně jako tomu bylo i v případě hlavních dílů série. Podobně jako v ostatních XCOM titulech je i tady hráč odměněn za plnění misí různými materiály a zkušenostmi, skrze které lze vyvíjet nové technologie a zbraně nebo zlepšovat dovednosti vojáků. Právě v této sféře hry se ale ukazuje, že Chimera Squad není plnohodnotným dílem. Zatímco v XCOM 2 byl vývoj lepších zbraní klíčovým způsobem, jak tu přežít setkání se silnějšími mimozemšťany, v Chimera Squad zlepšování výzbroje takovou důležitost postrádá. Stejně tak zbraně nejsou už tak důležité ani v rámci samotného příběhu hráčovo komando není součástí odboje, který postupně vyrábí profesionálnější výzbroj, ale policejní jednotkou s tím nejlepším vybavením, které se vylepšovat nemusí.

Tato skupina totiž při zásahu často napáchá více škody než jejich protivníci.

Podobně jako v akčních filmech o policistech z osmdesátých let se ani v Chimera Squad příliš nevěnuje pozornost dodržování pravidel. Tato skupina totiž při zásahu často napáchá více škody než jejich protivníci. Přesto se hra snaží váš postup trochu hlídat. Hráč je například motivován omráčit své protivníky a jejich vyslýcháním získat více informací. A právě informace jsou v Chimera Squad klíčové, slouží jak k uklidnění nepokojů v městských čtvrtích, tak i k nákupu zbroje na zdejším černém trhu.

BREACH MODE

Největší změny přináší Chimera Squad v bojovém režimu důraz kladený předtím na taktiku tu vystřídala akce samotná, která tvoří nyní hlavní náplň každé mise. Vývojáři z Firaxis se zbavili jakékoliv možnosti pohybu mimo boj samotný. Každá mise je obvykle rozdělena do několika různých střetů (tedy breaches”) s nepřáteli, kterým předchází téměř filmové vtrhnutí do místnosti. Kromě využívání úkrytů byl ve hře ponechán v podstatě už jen jeden taktický prvek, a to sice způsob, jakým se hráč dostává do jednotlivých střetů. Volba mezi vylomením zámku nebo odstřelením zdi není ale dostatečně výrazná, kromě buffů a jiného umístění na mapě hru nijak výraznějším způsobem neovlivní.

Tento systém zároveň urychluje průběh misí, hráč se totiž okamžitě dostává do přímé akce a každá ze čtyř postav komanda získává jeden tah k útoku. Díky tomu se hra zbavila pomalejších začátků misí v ostatních dílech, kde hráč musí protivníka nejdříve najít. S větším důrazem na akci se ale zároveň ztratil jakýkoliv pocit napětí nebo různorodost misí. Hra je sice akčnější a mise kratší, ale vše splývá ve smyčku opakujících se přestřelek a pohledů na mapu. Tomu nepomáhá ani nutnost neustále vykopávat dveře nebo filmové záběry na to, jak každá postava střílí po protivnících. Poprvé to sice je efektní a zábavné, podesáté to je ale spíš otravné. Nebyla by to zároveň hra ze série XCOM, kdyby se během těchto předělů občas nestalo, že nefunguje kamera. K čemu je navození pocitu velkoleposti a filmovosti, když pak hráč vidí pouze záda mimozemského vojáka? Frustraci dále umocňuje velké množství technických chyb a nedostatků, kterých je hra plná. Mise sice mohou být kratší, ale časté bugy je výrazně protáhnou. V takových chvílích se důraz na akčnější hratelnost sesype jako dům z karet.

Také nastavení systému misí dokáže hru znechutit. Mise jsou totiž sice krátké, zároveň jich je ale až příliš v poměru k rozsahu celého příběhu.

estože tato změna není nutně úplně špatná, vývojáři ji nedokázali plně využít. Chimera Squad sice vypadá jako příběhovější titul, ale dostatečně nevyužívá prostor, který nová struktura misí poskytuje. V příběhových misích se mezi jednotlivými souboji občas postavy baví mezi sebou, ve vedlejších úkolech se to ale tak často už neděje, a to je škoda. Také nastavení systému misí dokáže hru znechutit. Mise jsou totiž sice krátké, zároveň jich je ale až příliš v poměru k rozsahu celého příběhu. Hráč je k misím zároveň nucen skrze herní mechanismus neklidu, a mise jsou ve výsledku zaměnitelné. Akčnější pojetí je proto v Chimera Squad trochu nedotažené a ke konceptu hry samotné by se hodila lineárnější struktura.

CHIMERA SQUAD

Podobně polovičatě působí také zpracování samotného komanda. Omezený počet postav si totiž vyžádal další výrazné změny v hratelnosti. Žádná z nich totiž nemůže v žádném případě zemřít, což ve výsledku připravuje hru o veškeré napětí. Zatímco v těžším druhém dílu si hráči často utvářeli příběh sami, zde je vše předem určené. Je proto jedno, že jsou jednotlivé postavy docela sympatické. Příběhy hrdinského obětování se a epická úmrtí v boji tu totiž chybí.

Chybějící napětí ze zranění vojáků dále umocňuje i to, že jsou jednotlivé postavy po několika tazích naprosto zdravé a v pořádku. Kvůli tomu, jak rychlé jednotlivé mise jsou, si hráč občas ani nevšimne absence své oblíbené postavy. To samé platí i pro jejich trénink či průzkumné mise, které zaměstnají postavu na několik tahů. Hra totiž plyne až příliš rychle na to, aby takové volby byly opravdu důležité. Proto v hráčích jako hlavní dojem ze hry zůstane především možnost hrát za mimozemské postavy a aktivně využívat jejich rozličné schopnosti. Zatímco právě ve druhém XCOMu byl například sectoid obávanou postavou, která dokázala ovládnout hráčovy jednotky, v Chimera Squad se právě z této schopnosti stává skvělý nástroj k boji.

Chimera Squad je sice zajímavým přídavkem do série XCOM, největší dojem ale udělá především stylizace a celková odlehčená atmosféra. Hra samotná totiž doplácí na svou nedotaženost a polovičatost. Boj je tu sice akčnější a rychlejší, ale zároveň je také mnohem repetitivnější. Konstrukce města je povrchní a spíše natahuje herní délku, než aby prohlubovala příběhovou složku hry. Každá z postav je něčím zajímavá a odlišná, ale v hráčově paměti zůstane spíše úmrtí bojovníků v hlavních dílech série, než břitký policejní had z vesmíru. Problémy hry jsou nejvíce důrazné ve chvíli, kdy si hráč uvědomí, že právě jednotlivé postavy jsou tím nejzajímavějším prvkem celé hry.

XCOM: Chimera Squad
Windows PC

Verdikt

Chimera Squad rozhodně není špatným titulem, ale pod výraznou stylizací se skrývá polovičatá a povrchní hra, která se nemůže rovnat hlavním, mnohem epičtějším a zapamatovatelnějším dílům série XCOM.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama