Wolfenstein Článek Wolfenstein – multiplayer

Wolfenstein – multiplayer

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

27. 8. 2009 22:26
Reklama

Jak už bývá zvykem, chceme za svoje peníze vždycky co nejvíc, a tak se o přidaný obsah ve střílečkách a velké spoustě dalších her stará multiplayer. V souladu s tím, co již pod značkou Wolfenstein vyšlo, musíme jednoznačně zmínit Return to Castle Wolfenstein, který v mnoha směrech definoval žánr multiplayerových FPS. Pokračování pojmenované Enemy Territory pak už jen dokončilo to, co jeho předchůdce načal a snad i bez toho, že bylo šířeno zcela zdarma, zaznamenalo obrovský úspěch. Doba však pokročila a s dalším Wolfenstienem žádají hráči další povedenou kolektivní zábavu. Odpovědět na otázku, zda se jí dočkali, je v tuto chvíli trochu předčasné – jak sami dobře víte, multiplayer zraje jako víno, a pokud má uspět, projeví se to až za nějaký čas.

Cítíme ambice

I tak ale můžeme prorokovat multiplayeru Wolfensteina přinejmenším dobrý rozjezd. Z režimu jednoho hráče si totiž přebírá některé zajímavé prvky, což jej činí odlišným od ostatních titulů a to se rozhodně počítá. Konkrétně mluvíme o upgradech zbraní, možnosti vstupovat do tajemné dimenze a o využívání tamější síly. Vše je samozřejmě lehce upraveno, ale na druhou stranu tak, abyste se ani po dokonalém ovládnutí single hry necítili omezeni. Hlavní rozdíl ve vylepšování pušek, samopalů a vašich nadpřirozených schopností spočívá v tom, že si do hry můžete zvolit jen jedno. Účinky vylepšených částí zbraní se nedají sčítat, takže vás čeká rozhodování, zda si obstarat přesnější mušku, nebo raději větší obsah zásobníku, případně zda si obléct pevnější košili, nebo způsobovat granátem větší škody. Co se týče speciálních sil, ty jsou na první pohled stejné jako ty původní, mají však odlišné vlastnosti.

Z logických důvodů úplně chybí možnost zpomalit si čas, přičemž zbytek černo-slunečných vychytávek odráží zvolené povolání. Vyberete-li si vojáka, vaší schopností bude výboj energie, medik umí pro změnu léčit a inženýr běhá jako v sedmimílových botách. I zde je navíc zahrnuta možnost upgradu, takže je nasnadě další rozhodování podle vybrané mapy a herního módu. Zní to všechno možná trochu složitě, ale na celý systém si lze rychle zvyknout a stoprocentně využívat k vlastnímu prospěchu.

Mašina trochu skřípe

Kde už tolik palců nahoru dávat nebudeme, je obsah samotné herní složky. Multiplayer se rozkládá na pouhé osmičce map, které se od sebe sice v mnohém odlišují, ale mě osobně přišly málo nápadité. Obecně platí, že se vývojáři snažili zachovat poměr interiérů a exteriérů zhruba půl na půl, do budoucna to ale bude chtít mravenčí práci oddaných modařů, aby dodali mapám šmrnc. Ač nejspíš schytám kritiku, chybí mi typické spoty pro snipera, nemluvě pak o větších prostranstvích s více než dvěma přístupovými cestami. Rozsahem nabídka herních módů také zrovna neoplývá a vedle klasického Team Deathmatch dostanete jen jeden mód ve dvou malých obměnách. Jde o tzv. Objections, kdy musíte na mapě splnit daný úkol, resp. Stopwatch, kdy plníte úkol pouze polovinu kola a vyhrává ten, kdo ve svém „poločase“ zvládl dokončit mapu dříve.

Určitě uznáte, že to není zrovna žádné terno, pro zmiňovaný rozjezd by to ale stačit mohlo. Dojmy ze samotného hraní jsou totiž veskrze pozitivní a snad na sebe rozšíření nabídky nenechá dlouho čekat.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama