Víkend namodro #6
Zkraje týdne všechny zvedlo ze židle oznámení Microsoftu o získání ZeniMax Media a Bethesdy Softworks. Napsal jsem o tom komentář na svůj Facebook, ale je tu ještě jeden pozoruhodný aspekt téhle akvizice. A všech podobných. Možná jste si všimli, že Phil Spencer na dotaz k potenciálním budoucím změnám ve studiu odpověděl poměrně jasně: „Náš plán je nechat je na pokoji.“
Na první pohled to zní trochu zvláštně. Neutratíte přece 7,5 miliardy dolarů za něco, co pak necháte žít svým životem. Ale plán ponechat Bethesdě částečnou svobodu a nezávislost má svou logiku. Historicky totiž došlo ke zničení mnoha slavných značek a studií – „proslulá“ je tím zejména EA, která koupila a následně spolehlivě zahubila například Westwood, Origin, Bullfrog, Maxis, Pandemic nebo Visceral. A právě i Microsoft s tím má určité zkušenosti. I když v případě Rare určitě nemůžeme mluvit o záhubě nebo zničení, podle mého soukromého názoru po odkupu studia od Nintenda došlo ke zjevnému ústupu ze slávy a minimálně k mnohaleté bolestivé restrukturalizaci.
Selským rozumem vzato je naprosto nepochopitelné, že si vydavatel za nemalé peníze pořídí elitní vývojářské studio, načež ho (v některých případech prakticky obratem) dokáže zlikvidovat. Pár ryze spekulativních příčin nabídnout mohu a všechny spolu trochu souvisí. Lidské zdroje, odlišná firemní kultura a mamon.
Vlastně to asi není ani potřeba moc vysvětlovat. Je zkrátka rozdíl mezi prací pro nezávislé studio, kde ještě máte nějakou kreativní svobodu, a prací pro vydavatele, který jako akciová společnost sleduje jediný cíl – maximalizovat svůj zisk. Akcionáři mají tendenci tlačit na krátkodobý růst (protože chtějí rychle vydělat na navýšení hodnoty akcií) a asi si dokážete představit, co to znamená pro kreativitu. Ta je v zárodku umlčena. Ostatně, i samotní zaměstnanci najednou mohou dostávat opce na akcie, takže v tom mamonu skončí vlastně taky.
Firmy, které na burze obchodovány nejsou, samozřejmě také chtějí vydělat, k zisku se ale mohou vydat i trochu jinou, řekněme složitější nebo riskantnější cestou. Myslím, že to lze krásně ilustrovat i na příkladu samotné Bethesdy, která byla až do tohoto týdne soukromou společností. Na jejích titulech to je i přes všechny výhrady, které k nim můžete mít, docela znát. V dobrém.
Teď je tedy otázka, co se alespoň z kreativního hlediska stane s Bethesdou. Microsoft udělal dobrou zkušenost s Minecraftem – dokázal Mojang „nechat na pokoji“ (na můj vkus možná až moc) a neprodělal na tom. U trojnásobné investice bude určitě pod větším tlakem, ale snad by se to mohlo povést. Ono to totiž bude hodně o konkrétních lidech. Nakonec i v té ďábelské EA, od níž lze stále čekat převážně jen to nejhorší, může fungovat studio jako Respawn Entertainment. Alespoň zatím.
Ragnarok is coming.
Corey Barlog už v roce 2019 teasoval v sérii 16 tweetů nový díl God of War. Nikdo si nevšiml, že počáteční písmena tweetů dávají dohromady výše uvedenou frázi. To se mu povedlo.
Take good care of my boy.
John Romero komentuje fakt, že Doom dostal nového majitele.
How Among Us became so wildly popular (PC Gamer)
Vím, že už jsem tu o fenoménu Among Us něco postoval, ale tohle stojí za zopakování, PC Gamer totiž zajímavě poznamenává, že za úspěchem hříčky rozhodně nestojí jen Twitch, ale také bezplatné mobilní aplikace, extrémně nízké hardwarové požadavky... a Mafie. (Tohle je clickbait, vím. Nemohl jsem si pomoct.)
Mediatonic made around 130 games before it struck gold with Fall Guys (PC Gamer)
O Fall Guys už jste si toho jistě načetli spoustu, ale co víte o jeho autorech? Pamatuju si, že Rovio kdysi rádo připomínalo, že před Angry Birds udělali 50 jiných her. Mediatonic na tom je podobně – těch titulů je ještě víc (a řada z nich nebyla neúspěšná) a já třeba vůbec netušil, že dnes jde o skupinu čtyř studií s více než dvěma stovkami zaměstnanců. Reklama na iterování.
The top 10 games of the generation (Eurogamer)
Eurogamer se zeptal zhruba dvaceti vybraných vývojářů a kritiků na deset nejoblíbenějších her právě končící konzolové generace. Výsledek není bez překvapení a některé konkrétní komentáře jsou velmi inspirativní.
X-COM (The Digital Antiquarian)
Jako obvykle skvělý Jimmy Maher aka herní starožitník. Ať už X-COM znáte nebo ne, tohle vás přenese do poloviny 90. let a představí vám legendární hru i její vývoj v nebývalém detailu. Maher má fantasticky pečlivý research a je hodně produktivní - začátkem září na jeho blogu vyšel špičkový text o Bullfrogu a v první polovině roku vynikající seriál o shareware scéně. Doporučuju!
Spiritfarer shows the cost of living for others, rather than for yourself (Red Bull)
O fascinující hře Spiritfarer se na začátku září moc hezky mluvilo u Jardy v Questu. Tohle je taky dobrý text. Zatím jsem se vymlouval na nedostatek času, ale asi už to nebude možné dlouho odkládat.
Chess Is An Esport, According To Twitch Star And Grandmaster Hikaru Nakamur (Kotaku)
Šachy jsou velkým trendem na Twitchi už řadu měsíců, viz také článek New York Times (pod paywallem). Vůbec se tomu nedivím, rád jsem se díval na turnaje s odborným komentářem, ale tady svou hru komentují přímo samotní hráči, často velmi vtipně. A to je ještě víc. Je to zajímavý fenomén, který se částečně překrývá s videohrami (někteří šachisté hrají i League of Legends atd.), nejsem si ale jist, jestli souhlasím s tvrzením z titulku.
Spelunky 2 review: perfection (Polygon)
Jedničku jsem hrál na PlayStation Vitě snad rok a miloval jsem tam denní výzvy. Není to hra úplně pro každého, ale není vůbec těžké jí propadnout. Navíc má pro nás česky mluvící chytlavý název (skoro tak chytlavý, jako staré RPGčko Koudelka z PlayStation). Teď tu je pokračování (zatím na PS4, na Steamu v úterý) a všude sbírá nadšená hodnocení. Tahle recenze vám řekne všechno důležité včetně nezbytného seznamovacího úvodu.
How flash games shaped the video game industry (Flash Game History)
Ani ne tak článek, jako infografika na webové stránce.
Začít nemůžu ničím jiným než videorecenzí starého Dooma. Ovše pozor, recenze má TŘI A PŮL HODINY a natočil jí Tim Rogers (bývalý kmenový redaktor Kotaku), který dělá přesně tohle: natáčí dlouhé recenze a na Patreonu za to dostává hodně dobře zaplaceno. Doom je třetí na řadě a pro pořádek nutno říct, že to rozhodně není typická recenze, nýbrž celý příběh vzniku hry, jeho vlivu, spousta osobních vzpomínek a také dost postřehů, které s Doomem přímo nesouvisí. Vzniká tu tak další nepravděpodobný formát a rozhodně mě zaujal, i když mám k dlouhým videům (nebo podcastům) averzi.
Skvělý dokument CBS, moc doporučuju. Vychází z knihy Console Wars od Blakea J. Harrise, která ještě mnohem detailněji vypráví fascinující příběh legendární bitvy 16bitových konzolí SNES a Mega Drive. Zde jsou vynikající rozhovory (zejména se strůjcem nečekaného úspěchu Segy, Tomem Kalinskem), spousta perliček (třeba to, jak Sega přesvědčila Walmart, aby konzoli naskladnil) i dobových záběrů restaurovaných do HD. Legálně je dokument dostupný jen na streamovací službě CBS All Access, která má sice týdenní trial, ale z Evropy není bez VPNky přístupná.
Nintendo v týdnu oslavilo 131. narozeniny. Je samozřejmě zdaleka nejstarší videoherní firmou, ale chytrým hlavičkám už asi došlo, že to znamená jediné – ne vždycky se zabývala videohrami. Je to fascinující příběh. O hracích kartách jste možná tušili, ale věděli jste, že Nintendo ve své historii provozovalo taxislužbu, vyrábělo rýži a dokonce mělo hodinový hotel? Mrkněte na krátké video a pokud vás historie Nintenda zajímá, sledujte na Twitteru účet @beforemario.
Dvacet minut o Bruce Leem ve videohrách? Sold.
Mother To Earth: The Untold Story Of Earth Bound
Koukám, že mám dnes většinu videí o retru. Omlouvám se za tuhle svojí posedlost, ale zkrátka to tak vyšlo. A poslední položka? Dokument o kultovním 8bitovém RPG od Nintenda Mother (mimo Japonsko známé jako EarthBound), které se nikdy nemělo dostat do rukou západním hráčům – stalo se tak po dlouhých 26 letech a neskutečné anabázi. Dokument je placený – denní licenci pořídíte za 3 dolary, za 10 dolarů si snímek můžete stáhnout.
The Life, Work & Philosophy of Bill Murray
A ještě závěrečný off-topic. Bill Murray oslavil tento týden sedmdesátku a server Open Culture sestavil sérii skvělých videí a zdrojů, které vás utvrdí v tom, že to není zdaleka jen fantastický komik. Spousta moudrosti na jednom místě.
V průběhu týdne mě můžete sledovat na Twitteru a na Facebooku.
