Tomb Raider Článek Tomb Raider – historie jedné legendy

Tomb Raider – historie jedné legendy

storm2

storm2

5. 4. 2006 22:54
Reklama

Útlé boky, abundantně překypující ňadra, šortky a hladké nohy. Právě tyto aspekty nejvíce ulpěly v paměti (a možná i na dlaních) tisíců mladých hráčů po celém světě, když poprvé spatřili Laru Croft. Tenkrát jistě netušila, jak závratná kariéra jí čeká, kolik modelek se bude snažit vypadat jako ona, kolik lidí si jí bude chtít pořádně osahat, i když jen prostřednictvím klávesnice či gamepadu, a že podle ní dokonce bude natočen film, a to ne jeden (domácí videa Michala Jonáše nepočítáme). Pravda je taková, že z herní hrdinky se stal pojem, jenž se během let od her dost vzdálil, a to co nám Eidos každoročně předhazoval jako nové pokračování, za legendárním a inovativním originálem stále zaostávalo. Vynecháme-li filmové adaptace, handheldy a mobilní hry, zůstává celkem sedm titulů s Larou v hlavní roli. Plus ten letošní z jehož recenze, se nyní můžete těšit. Tady jsou:

Tomb Raider (1996)

Úspěch prvního dílu nebyl kupodivu založen na Lařiných vnadách, které se v tehdejší grafice podobaly spíše dvěma velkým jehlanům. Tuto 3D akční adventuru si hráči oblíbili pro originální a neotřelé pojetí klasiky Indiana Jonese s podprsenkou velikosti D. Skvělé spojení několika odlišných žánrů, které umožňovalo hrát adventuru, do toho si zastřílet jako v klasické 3D akci a provádět přitom krkolomné prostocviky, jenž by zahanbily i prince z Persie. Myslíme Ali Amiriho samozřejmě. K úspěchu přispělo i zpracování z pohledu třetí osoby, jenž tehdy bylo poměrně novinkou. Zaujalo i exotické prostředí, v němž se hra odehrávala – Peru, Řecko, Řím a Egypt, místa kde Lara musela najít části mocného artefaktu.

Tomb Raider 2: The Dagger Of Xian (1997)

Kromě hrstky dalších pohybů, možnosti řídit vozidla, implementace nových zbraní a zajímavých lokací jako Velká Čínská Zeď apod. nepřinesla dvojka nic moc nového. Za zmínku stojí jedině podpora 3Dfx, což byl tenkrát stejný hit, jako dnešní next-gen konzole.

Tomb Raider 3: The Adventures of Lara Croft (1998)

Třetí díl přinesl spíše rozčarování než-li nadšení. Šlo sice o skvělou hru, bohužel se však zdálo, že Eidos usnul na vavřínech. Téměř každý recenzent hře vytkl, že jde o nastavovanou kaši, že autorům docházejí nápady a jediné, čím se snaží upoutat, je stále objemnější Lařin hrudník. Bohužel to byla pravda, protože hra nepřinesla něco, co jsme ještě neviděli. Největším neduhem byla zastaralá kamera. O dva roky dříve byla sice revoluční, od té doby šel však vývoj dopředu a zejména na konzolích zažívaly 3rd person akce obrovský boom, jemuž nemohl starý koncept konkurovat.

Tomb Raider 4: The Last Revelation (1999)

Pakliže jsme se o trojce vyjádřili jako o nastavované kaši, čtyřku nelze označit jinak než tuplovaně nastavovanou, připálenou a přelívanou šlichtu. Skalním fandům série to možná nevadilo, ale stále stejný zastaralý engine, nepřehledná kamera, minimum inovací a všechny ostatní neduhy, kterých se hra stále nemohla zbavit, rozhodně dobré nebyly. Při hraní čtvrtého Tomb Raidera měl člověk nepříjemný pocit, že už všechno zná a že by mělo přijít něco nového. Navíc zastaralý hardware PSX neumožňoval plné využití všech grafických možností, a hru nezachránily ani Lařiny stále se zvětšující vnady. Příběh taktéž nepřekypoval originalitou: archeoložka nedopatřením osvobodila pět tisíc let vězněného egyptského boha Setha, jenž se okamžitě jal činit Apokalypsu. Lara tedy musela neposlušného boha dostat zpátky pod zámek, což jí komplikoval archeolog Werner Von Croy. Jinými slovy, série Tomb Raider skomírala.

Tomb Raider: The Lost Artifact (2000)

Tak trochu odskok od standardní série přinesl přídavek přímo navazující na třetí díl. Lara najde telegram s informací o artefaktu, nacházejícím se pod hradem zlého doktora Willarda. Vydává se tedy do Skotska, kde jí čeká tradiční skákání po plošinách, řešení puzzlů a taky bojování s kvanty skotských gentlemanů v sukních. I přes řadu známých chyb na tomto díle tvůrci zapracovali a trochu napravili pošramocenou pověst série.

Tomb Raider 5: Chronicles (2000)

Nikdo tenkrát nečekal, že Eidos bude mít odvahu ještě jednou vyrukovat s tou kašovitou břečkou, a hle, stalo se. Přestože pátý díl byl téměř nachlup stejný jako všechny ostatní, pár inovací naštěstí přinesl. Nejdůležitější je příběh, na jehož začátku se hráč dozví, že Lara je po smrti, pozůstalí truchlí nad rakví a vzpomínají přitom na dobrodružství slavné archeoložky, čímž dávají vzniknout čtyřem nezávislým epizodám z jejího života – od puberty až těsně před smrt. Hra přinesla jednak variabilní herní prostředí, druhak reálnou naději, že tento díl je opravdu poslední, že se Eidos rozhodl umírající sérii konečně pohřbít. Zajímavou, leč trochu problematickou novinkou byla implementace stealth killů. Lara se mohla, nebo spíš musela potichu plížit a vraždit nepřátele ze zálohy, což bohužel dávalo vzniknout dosti frustrujícím situacím a nelogičnostem. Je až s podivem, že útlá dívčina, jež dokázala zabít tyranosaura pistolí a hravě skáče přes patnáctimetrové propasti, si neporadí s tlustým kuchařem.

Tomb Raider 6: The Angel of Darkness (2003)

Ačkoliv to vypadalo, že je furt-na-jedno-brdo sérii Tomb Raider nadobro konec, tři roky po vydání pohřebního dílu se slečna Lara vrací. Měla být sice mrtvá, ale to nevadí. Tříletý odstup naštěstí udělal své, a ačkoliv nebyl finální produkt zdaleka tak bezproblémový jak tvůrci slibovali, byli jsme svědky důležitých změn. Největšího pokroku pochopitelně doznala grafika. Co bohužel zůstalo, byla problémová kamera. Dočkali jsme se několika nových pohybů, z nichž zdaleka nejzajímavější bylo Lařino lezení po čtyřech s vystrčenými hýžděmi, jež nejednoho mladistvého pařana rozptylovaly při hraní... Není divu, že se autoři soustředili na zadní část, když drasticky zmenšili hrudník. The Angel of Darkness byl inspirován novým výstřelkem doby – stealth prvky, které zaujaly hlavně v kombinaci s dark pojetím. Dark protože příběh pojednává o andělu smrti, jehož se archeoložka snaží zastavit, a stealth protože jí honí policie v domnění, že zabila svého dlouholetého přítele Von Croye. Své akrobatické kousky tentokrát nepředvede v exotické peruánské džungli, u Čínské Zdi ani v Egyptě, nýbrž v naprosto všední Paříži, Praze, apod.

Tomb Raider 7: Legends (2006)

Jak vidno, autoři se rozhodli snížit tempo vydávání z jednoho na tři roky, a soustředit se radši na kvalitu. Kdoví, co nás čeká v roce 2009...

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama