The Evil Within: The Assignment

Zatímco se krčím v koutě a přemlouvám své vystrašené já, aby se konečně trochu vzmužilo a učinilo pár nesmělých krůčku vpřed, říkám si: “To je přeci ono. To je přesně ono. Takhle má vypadat survival horor!” Původní The Evil Within se nám opravdu líbil a kdybychom tušili, jak žalostně vedle něj dopadne epizodický horor od Capcomu Resident Evil: Revelations 2, možná bychom byli k některým jeho chybám ještě shovívavější. Jenže potom bychom třeba nemohli v hodnocení patřičně zdůraznit, že první DLC nazvané The Assignment je snad ještě lepší než originál. Tango Gameworks nám pod patronátem Bethesda Softworks servírují strašidelnou hru par excellence a je pohříchu skutečnou tragédií, že se o ní vůbec nemluví.

STEJNÁ A PŘECI ÚPLNĚ JINÁ HRA

“V jaké zvrácené mysli se mohl zrodit podobný nápad,” ptáte se co chvíli trochu naivně. Odpověď samozřejmě znáte. Šindži Mikami se vrací s rozšířením, kterým s definitivní platností dokládá, že stále kraluje žánru, jenž pomohl s prvním Resident Evilem v polovině 90. let přivést na výsluní popularity. Premiérová epizoda dvoudílného dobrodružství se zaměřuje na Juli Kidman, která v původní hře sekundovala hlavnímu protagonistovi. Nyní máte prostřednictvím jejího vlastního příběhu odhalit, co vám po dohrání The Evil Within zůstalo utajeno, a jakou v celém případu vlastně hraje roli.

V The Assignment si hráč nehraje, ale stává se hračkou v rukou škodolibých vývojářů, kteří mění pravidla za pochodu a neustále vás terorizují.

Možná si myslíte, že tentokrát už vás nemůže Mikami překvapit. Čekáte klasický horor, místy až archaický, s jasně danými pravidly a průhledným designem. Tak na to rychle zapomeňte. V The Assignment si hráč nehraje, ale stává se hračkou v rukou škodolibých vývojářů, kteří mění pravidla za pochodu a terorizují vás takovým způsobem, že nemáte nejmenší problém vcítit se do kůže hlavní hrdinky. Trpíte totiž spolu. Zpočátku se zdá, že DLC stereotypně a prozaicky naváže na příběh hry v okamžiku, kdy se cesty našich hrdinů rozdělí. Než se však nadějete, hra vám surově připomene, že v jejím světě se nelze spolehnout na nic, ani místo a čas, v němž se pohybujete. Namísto obligátního putování ve šlépějích Sebastiana jste v mysteriózním prologu konfrontování se svou vlastní agendou a od tohoto okamžiku jste spolu s ostatními lapeni v děsivé noční můře, z níž se nelze jen tak probudit.

SVĚŽÍ VÍTR V KLASICKÉM ŠATNÍKU

Jako by nestačilo brilantní technické zpracování, špičkový dabing, tísnivá hudba a nervy drásající zvukové efekty, vyrukují na vás autoři s tím, že Juli Kidman nemá víceméně k dispozici žádné zbraně a po celou hru se musí, pokud je to možné, konfrontaci s nepřáteli vyhýbat. Vybavena pouze baterkou pátrá mladá detektivka po zbytku týmu, ale přitom sleduje své vlastní cíle. I když vás ale kroky zavedou na několik málo povědomých míst, vývojáři se statečně brání recyklaci úrovní a naopak vám odhalí řadu nových děsivých zákoutí. S vaší pomocí se Juli plíží okolo monster, láká je do pastí, nebo odvádí jejich pozornost tak, aby se mohla prosmýknout v tichosti mezi nimi. A když nakonec nemůže jinak, chopí se ve výjimečných případech sekery na jedno použití (ano, už zase), s níž nepozorovaně uštědří nepříteli do zátylku ránu z milosti.

I když se tváří v tvář můžete postavit protivníkům jen v ojedinělých případech, při svém putování narazíte hned na několik nových potvor, jejichž designem se The Assignment inspiroval spíše u Silent Hillu od Konami než u Mikamiho Resident Evilu. Naštěstí, ačkoli tu a tam vpadnete nějakému monstru rovnou do náruče, není ještě vše ztraceno. Pokud se nepříteli dokážete vysmeknout a skrýt, Juli zase nabere ztracené síly. Automatické léčení je ale asi tak jediná úlitba moderním hráčům zhýčkaným současným benevolentním designem her. V jádru je rozšíření stále poctivým survival hororem, který sice dokáže být pořádně frustrující - například při nerovné konfrontaci s bossy, kdy v podstatě jen hrajete o čas, ale současně už není jen jakousi fosilní připomínkou starých dobrých časů. The Assignment je sice místy opravdu těžký, ale nikoli přehnaně nespravedlivý. A rozhodně o něm nemůžeme tvrdit, že jen otrocky imituje zažité principy z minulého století.

NA NEJLEPŠÍ CESTĚ K VRCHOLU

Namísto toho Mikami přichází se zcela novou dimenzí strachu, o které se nebojíme prohlásit, že představuje tu nejděsivější interaktivní podívanou, jíž jsme od vydání P.T. zažili. Lví podíl na tom má, jak už bylo řečeno, celkové zpracování hry, ale i nápadité hádanky a atmosféra neustálého ohrožení, v níž se cítíte naprosto bezbranní, zranitelní a vydaní nepřátelům napospas. Naštěstí máte po ruce vždy alespoň už zmíněnou baterku, jejíž kužel světla vám pomůže najít cestu z tohohle pekla. A to doslova. Nechte se překvapit.

i Zdroj: Hrej.cz

Jestliže jste si po White Night, který zůstal tak někde na půl cesty, a posledními díly Resident Evilu říkali, že survival horory už nikdy nebudou jako dřív, máte zcela jedinečnou možnost přesvědčit se, jak by mohly a měly vypadat, pokud by se na současné generaci konzolí a PC zase zabydlely tak, jako se jim to podařilo třeba na PlayStationu 2. Uvidíme, zda druhá epizoda nazvaná příznačně The Consequence, udrží vysoko nastavenou laťku prvního DLC, které vás zaměstná minimálně na tři hodiny, a jak celé dobrodružství uzavře rozšíření The Keeper, v němž se ujmeme jednoho z nejobávanějších nepřátel celé hry.