Tekken: Dark Resurrection

Bojovek ve třech rozměrech je na trhu jako smetí. Tekken však odjakživa patřil k těm několika, které v sobě dokázaly skloubit prvky mistrovské hardcore mlátičky (Virtua Fighter) a lehce přístupné zběsilé rubanice (Soul Calibur) a možná právě proto jde o v současnosti nejhranější hra svého žánru. Tekken: Dark Resurrection (dále TDR) pak není prvním pokusem o zpřístupnění této série bojechtivým hráčům v kapesním podání. V roce 2002 se objevil ambiciózní projekt s názvem Tekken Advance na GBA. I přesto, že výsledek nebyl vyslovený propadák a mnohým z nás zpříjemnil nekonečné cesty v MHD, nedostál vysokým požadavkům lačnících bojovkářů. Fatální byl nedostatek výkonu prcka od Nintenda, pročež byli vývojáři nuceni celou hru předělat do 2D. A jak si sami spočítáte, 3D bojovka ve dvou dimenzích prostě nemůže fungovat. Naštěstí pro nás s sebou nová generace handheldů přinesla i nové možnosti, kterých se draví japonští vývojáři neúprosně chytli a využili je do posledního tranzistoru.

FIGHT!

TDR je původně rozšíření automatové verze hry Tekken 5 (ze začátku známé pod jménem Tekken 5.02). Ačkoliv nová verze přináší několik změn, hra samotná zůstává ve svém principu téměř identická s pátým dílem, který jste měli možnost hrát na PlayStation 2. Dark Ressurection je pak v sérii rekordmanem snad na všech polích. Počet hratelných postav se vyšplhal na slušných 34 a drtivá většina z nich disponuje vlastním unikátním stylem, vyvedeným s neuvěřitelným smyslem pro detail. Díky povedenému tutorialu se základy hry za každého z borců naučíte během chvilky, avšak než docílíte úplného mistrovství, uplyne skutečně hodně vody. Pokud vás hra chytne za srdce, nedej bože za něco jiného, otevře se vám nový, fascinující svět tisíců kombinací vzájemně provázaných pohybů, které se budete učit, zkoušet, vylepšovat a trénovat dlouhé týdny až měsíce.

Kapitolou samou pro sebe tvoří juggly, tedy pohyby, při kterých nepřítele vyhodíte do vzduchu a pomocí úderů s ním chvíli „žonglujete“. Díky rozšířené paletě úderů jsou možnosti starterů a jugglů ještě variabilnější než dřív a co vše se vám povede do nich navázat, závisí jen na vaší fantazii a rychlosti prstů. Jestli však kašlete na složitá komba, výše zmíněné vás nezajímá a chcete si prostě jen zabojovat, i tak si k vám TDR cestu najde. Úrovní obtížnosti je ve hře několik, od easy po ultrahard, a nikdo vás nenutí hrát Tekken na mistrovské úrovni.

Mlátičkové orgie

Hra nabízí několik klasických módů, jako je Story či Arcade. Novinkou je pak Tekken Dojo, kde postupně procházíte mnoha turnaji v honbě za kreditem, předměty i lepším titulem. Na ostrově, který vlastní Mishima Zaibatsu se musíte postupně probojovat skrz jednotlivé úrovně a teprve, když se stanete mistrem Doja, máte možnost postoupit na další level. I když Dojo obsahuje jen 6 stagí, než ho pokoříte s jednou postavou, budete mít za sebou několik stovek zápasů. A u jedné postavy se samozřejmě nekončí Právě Dojo dělá ze hry dlouhodobě hratelnou záležitost, na čemž má podíl značně vylepšená umělá inteligence.

Už od prvních, neuvěřitelně vypadajících screenshotů bylo jasné, že TDR bude buď velká grafická bomba nebo průšvih pro toho, kdo obrázky narafičil díky poslední verzi nástrojů společnosti Adobe. Nakonec nejenže hra dostála slibům tvůrců a doslova rajcovním screenshotům, obzvláště při pohledech na dívčí osazenstvo, ale v pohybu vypadá ještě o poznání lépe. Detaily postav, mimika jejich obličejů i naprosto plynulé animace vypadají úžasně. Zasaďte bojovníky do nádherných arén, přidejte sadu vytříbených efektů a máte před sebou jednu z nejhezčích her na přenosné PlayStation.

Malým neduhem některých PSP her bývají nahrávací časy. Ne tak zde. Přes naprosto nářezovou grafiku plnou tisíců detailů nahrávací čas jen zřídka kdy překročí 5 sekund! Což je vítaná změna oproti SmackDown vs RAW, kde jsme na loadovací obrazovku nejednou koukali i 5 minut. TDR si stojí slušně i ve srovnání se svými příbuznými na ostatních platformách a oproti automatové verzi ztrácí jen na drobnostech. V některých detailních záběrech je tak vidět, že postavy mají v PSP verzi o nějaký ten polygon méně a v pozadí občas není všechno úplně 3D. Celkový dojem je však kouzelný a na první pohled jsou obě verze téměř totožné.

Jeden na jednoho, jeden na všechny

Multiplayer měl vždy v bojovkách stěžejní roli a ačkoliv se TDR soustředí na hru jednoho hráče, neošidil ani versus mód. Prvním obrovským plusem je, že hra podporuje gamesharing a to bez jakýchkoliv omezení. Budete si tak moci s kamarádem zahrát přes Ad Hoc WiFi jen s jednou UMD plackou. Zde má však hra mušky především v občasném lagování. Pokud si ale budete chtít vychutnat bezproblémovou, plynulou Tekken jízdu ve dvou, stačí na to jednoduchý trik – seďte od svého oponenta méně než dva metry. Poslední překvapení, které si TDR připravilo, je systém Ghostů, aneb vašich zástupců ve světě virtuálního bojování.

Jde o profil umělé inteligence, který se od vás učí a po odehraném větším množství zápasů se chová jako vy, používá vaše komba a juggly, hraje buď agresivně nebo defenzivně atd. Svého ducha můžete buď poslat kamarádovi nebo ho rovnou uploadnout na internet, kde si jej může kdokoliv stáhnout a zahrát si proti němu., přičemž jsou univerzální a fungují s každou verzí TDR. Virtuální alter ego je jeden z těch skutečně dobrých nápadů a troufám si tvrdit, že se podobný systém stane v novodobých bojovkách standardem. Tekken: Dark Ressurection je zkrátka a dobře mistrovsky odvedený kus práce. Ti hravější si zamilují vymýšlení a trénování nových kombinací a technik, naprosto všechny potom strhne geniální hratelnost, typická pro všechny Tekken hry. Pokud vlastníte PSP a jste bojově pozitivní, neváhejte ani vteřinu.