Spore – speciální vydání aneb Příběh třetí
Z domova
Slavnostního otevření nové pobočky Roje vědců se včera zúčastnila hlava státu, prezident Ivan Tympán. K davu několika stovek spoluobčanů promluvil ve chvíli, kdy se měl účastnit zasedání Městské rady, která se bez jeho přítomnosti nemohla zákonně vyjádřit k probíhajícímu konfliktu mezi Růžovým městem a naší Obilnou federací (více v sekci Ze světa). Prezident Tympán se v úvodu své řeči vyjádřil víru ve vědecký pokrok, který může zastavit nesmyslné válčení v jednotlivých regionech a po několika populistických prohlášeních jako „obilí bude“ a „zakládáme novou fabriku na výrobu rostlinných přediv“ se před přestřihnutím pásky k vchodu budovy obrátil přímo na konkrétní úkol Roje vědců. „Dekódováním DNA našich prapraprapraprapředků se dostáváme blíže k věčné otázce: co se stalo?,“ zahájil Tympán svojí řeč. „Proč nejíme maso? Proč máme na zádech křídla? Proč máme kachní zobce? Proč se nám při požití zvířecích částí dělá špatně? Díky úsilí Roje vědců se posouváme blíže k odpovědím. Za zavřenými dveřmi malé laboratoře se podařilo naklonovat jednobuněčného tvora, ze kterého jsme všichni vznikli a můžeme nyní v nové a moderní laboratoři zkoumat jeho každodenní rutinu tak detailně, že možná získáme odpovědi.“
Nervózní zástupce Roje vědců po odchodu prezidenta Tympána dodal k čekajícím novinářům: „Máme několik jistot. Život nebyl v prvopočátku jednoduchý. V oceánech jsme preferovali z nějakého důvodu pouze plankton, namísto, abychom se živili zabíjením ostatních. Byli jsme jako štvaná zvěř. Vyvinul se tedy obranný mechanismus, kdy vymření druhu bránila populační exploze našich předků. Jen díky početnosti nás predátoři nevyžrali – prostě nás bylo tolik, že se námi přežrali a jednoduše nás někdy museli trávit. A v těch chvilkách klidu a trávení jsme podnikali evoluční skoky, které nás nakonec přivedly na souš.“ Nová pobočka Roje vědců bude v mnohem lepších laboratorních podmínkách, než dosud, simulovat, co se vlastně tehdy stalo.
-LTK
Od sousedů
Problém Růžového města se dostal v posledních týdnech za hranice Obilné federace a živě se o něj zajímají i naši spojenci. Růžový prezident vydal včera pozdní prohlášení, ve kterém vyzývá „inteligentní, progresivní a nebojácné“ státy naší planety k okamžité vojenské intervenci. Mezinárodní komunita reaguje vlažně a cituje ekonomické vazby na Obilnou federaci, které nechce přerušovat kvůli sílící krizi s bezvýznamným Růžovým státečkem. Prezident Tympán reagoval na kritiku slovy: „Odmítáme jakoukoliv účast na vyvolání nepokojů v hraničních oblastech Obilné federace a Růžového města. Rád bych zdůraznil, že jde o poslední město našich sousedů, zatímco jejich předchozí metropole dobrovolně přistoupily k integraci do federace. Náš vztah k Růžovému městu je i přes sílící tlaky stále pozitivní a jsme otevření k jednání o jeho přijetí pod naše křídla.“
Na otázku, zda manévry propagandistických vozidel v problémové oblasti mají co dělat s ovlivňováním obyvatel Růžového města, odpověděl ministr propagandy Breziáš Věrný: „Jde pouze o nacvičování jízdy v obtížném terénu a zkoušení nových tlampačů, které šíří víru v Obilnou federaci. Nic důležitého, na shledanou.“
I přes zdánlivou nevinnost se historik Herod z Modrého města domnívá, že se vláda Obilné federace připravuje k „pozvání se“ před hradby Růžového města, kde zahájí propagandistickou kampaň a přiměje obyvatele města k dobrovolnému přechodu na naší stranu. „Historie nám říká, že diplomacie hrála ve vašem vývoji důležitou roli v každé éře a propaganda je v současnosti jejím nejdůležitějším prvkem. Díky diplomacii jste dokázali procházet dějinami jako mírumilovná rasa, až na několik politováníhodných incidentů, kdy úplatky, konference a kulturní družbu nahradily sekyry, klacky nebo tanky. Doufejme, že jste již tak inteligentní, abyste se v aktuální situaci vojenskému řešení konfliktu vyhnuli.“
-dev
Ekonomika
Severský řetězec supermarketů pro zařizování domácností OBIA se dostal nečekaně do situace, která může vyvrcholit ztrátou miliónů sporáků. Při hloubení základů pro nové prodejní středisko ve městě Kolčava narazil dělník na půdorys starověké vesnice a poctivě to nahlásil u úřadů. Okamžitě sice dostal vyhazov (bez kompenzace) od svých nadřízených, ale díky tomuto srdnatému kroku se nyní celá OBIA, jejíž akcie v posledních letech stagnují, dostává do problémů. Památkáři nařídili pozastavení stavby, dokud archeologové neprovedou výzkumné a konzervační práce. „O obyvatelích souše toho víme docela hodně, ale jejich pozdější fáze, kdy začali stavět vesnici a stali se kulturou sběračů nám zatím unikají,“ objasnil na tiskové konferenci zástupce archeologické pobočky Roje vědců. „To je děsný, člověk už nemůže v tomhle státě ani pořádně podnikat,“ rozčiloval se mluvčí OBIA na téže tiskové konferenci. „Poznání historie znamená, že pochopíme lépe sami sebe,“ kontroval archeolog, načež se odebral na koncert skupiny lidových písní a tanců.
Právě vesnická fáze je velkou neznámou v celé historii. Víme, že v předchozích etapách byl život na souši hnízdo-centrický a spočíval především v rozmnožování, žraní ovoce a diplomatických stycích s okolními hnízdy. Již tehdy se začaly objevovat dva prvky, které jsou pro nás charakteristické i dnes: láska k hudbě a tanci, kterým jsme dokázali obluzovat naše protivníka a ekonomické uvažování, díky kterému jsme dokázali uplácet i všeobecně agresivní rasy. Podle odborníků se tyto tendence ukázaly být jako vhodné cesty pro přežití a je tedy možné, že se s jejich stopami setkáme i v právě odkrývané vesnici pod základy OBIA.
-xav
Věda
Jsme ve vesmíru sami? Věčná otázka, která nás trápí od dob, kdy jsme poprvé pohlédli na hvězdy. Již několik generací se astronomická kancelář Roje vědců věnuje zkoumání nejbližších hvězdných soustav s pomocí optických dalekohledů a vysílání radiových vln nejrůznějších frekvencí, zatím však bez úspěchu. Anebo je to jinak? Podle zdroje blízkého řediteli Roje vědců se v podzemních prostorách pod astronomickou kanceláří konstruuje hvězdná loď schopná meziplanetárního a dokonce mezihvězdného putování. „Otevření pobočky zkoumající prehistorický život a její činnost má pouze odvézt pozornost od skutečně významných objevů na poli technologie a dobývání vesmíru,“ sdělil našemu reportérovi zdroj. Ani jeden si nepřeje být jmenován. „Máme dokonce slabé signály o existenci cizí civilizace, která bariéru mezihvězdného cestování již překročila. Alespoň tomu nasvědčuje pravidelný zákryt hvězdy Hua-Meti 985 ohromným stínem, na kterým svítí slova PRODÁM-LEVNĚ!“
Máme tedy důvod domnívat se, že nejen existují jiné civilizace, ale dokonce čila podnikají s hvězdami? Doufejme, že Roj vědců zaujme k naší zprávě oficiální stanovisko a vyvrátí jí nebo potvrdí. V této chvíli totiž může jít jen o vědeckou žárlivost. Astronomická kancelář má totiž nižší rozpočet, než nově otevřená pobočka pro zkoumání prehistorického života.
-mis
Kultura
Regionální filmová tvorba se dostává díky šablonovité produkci velkých studií do hledáčku návštěvníků kin. Mění se též vkus. Zatímco předchozím rokům dominovaly tupé střílečky plné výbuchů a efektů, nyní se prosazují více dokumenty v kině a dokumentární cykly v televizi. A že to u nás umíme dokazuje včera odstartované pásmo Tací jsme. Režisér Matlal se rozhodl koncentrovat na hudební průmysl a jeho vztah k politickému dění, ovšem ve svém pojetí překonává jednoduché motivy, jako je „život zpěváka“ nebo „doba rokremrolu“ a sleduje vývoj hudby od prvopočátků. Je známo, že naši předci využívali své libozvučné hlasy k pořádání koncertů před ostatními obyvateli planety a díky jedinečnému projevu dokázali navázat přátelské kontakty. Jenže, jak se změnila hudba po vstupu rumba koulí, píšťalek a rohů? Kdo byl ten první skladatel? Na čem stavěl? Matlal nejen dokumentuje z nalezených předmětů, ale též rekonstruuje s pomocí digitální techniky a občas se pouští na tenký let výkladu, který zřejmě Roj vědců nepotěší. Tvrdí například, že v zatím neznámé vesnické fázi se hudebníky stávali jen ti, kteří neměli dost dlouhé ruce na trhání plodů ze stromů. Z takových pak byli putovní kapely, jacísi trubadůři, kteří se starali o navazování vztahů a byli vlastně předchůdci dnešních politiků. Již tehdy se podle Matlala společnost rozdělila na dělníky a intelektuály, tedy na jednu část, která zajišťuje podmínky nutné pro přežití rasy, zatímco ti druzí jí propagují v zahraničí.
Matlal hodlá v závěru svého cyklu dokázat, že nebýt hudby, nebyla by naše kultura a politika tak vyvinutá a museli bychom sáhnout k primitivním zbraním jako prostředku pro řešení konfliktu. Pro naše věrné čtenáře navíc máme exkluzivní informaci: Matlal tvrdí, že našel jméno prvního zpěváka, který byl zván na zahraniční turné. Jmenoval se prý Karel Gott. Nemusíte souhlasit s Matlalovými vývody, ale jisté je, že Tací jsme představuje nejen edukativní, ale též provokativní produkci, o které se bude jistě hodně mluvit.
-spi
