Reklama

Lehkým matematickým výpočtem se dostaneme k tomu, že už je to celých dvacet let, kdy uvedl Sid Meier na trh dnes už legendární záležitost Pirates! I přes úžasnou trvanlivost, vycházející ze znovuhratelnosti celé série, usedli vývojáři za pracovní stoly znovu a s chutí se pustili do reinkarnace už trochu zaprášené slávy. Jejích snažení bylo dovršeno před třemi lety, kdy počítačové monitory a k televizím připojené Xboxy navštívila nová verze Sid Meier’s Pirates!, obohacena především o moderní grafiku a několik dalších prvků, upravujících sem tam nějakou chybku. Expanze mužů zapáchajících nepříliš lahodným odérem, zřídkakdy se všemi končetinami a povětšinou s odrzlým papouškem na rameni ale pokračuje i letos, tentokráte směrem k výkonnému handheldu od Sony.

Vytáhnout kotvy

Úvodní scéna nás přenese do doby, kdy byl hlavní hrdina ještě malý chlapec a jako jedinému se mu podařilo uniknout před zlým markýzem při razii v rodném domě. Hra tak bez okolků představuje hlavního záporáka, kterému po celou dobu hraní půjdete po krku. Z malého chlapce přes noc vyroste pomstychtivý mladík s vysokými ambicemi, který chce kromě slávy a respektu také zpátky svoji rodinu. Samotná hra pak začíná v momentě, kdy si vybíráte národ, pod jehož vlajkou budete brázdit vody Karibiku. Ačkoli by se mohla zdát otázka správného výběru ze čtveřice Anglie, Španělsko, Francie a Holandsko dosti zásadní, není tomu tak. Ať už si vyberete jakkoliv, je jen čistě ve vaší režii, zda budete vlajku ignorovat a půjdete i po vlastních lodích. Hra je vlastně touhle mírou povolené ignorance prolezlá skrz naskrz, takže nakonec nemusíte plnit hlavní quest (hledání rodiny a vykonání pomsty na markýzovi), ale rozjet byznys třeba v transportu surovin či přepadávání zlatem naložených korábů. Skvělé!

Vzhůru na palubu

Pokud jste ještě s hrami ze série Pirates! neměli tu čest, na první pohled vás určitě překvapí, že Karibik skutečně ožil a na každé vlnce podél pobřeží potkáváte jednu loď za druhou. Samotné ovládání lodi je řešeno pomocí analogového ovladače a pokud se naučíte využívat vítr tak, jako dávní mořeplavci, plavba pro vás bude (po čase možná trochu nudnou) hračkou. S každou lodí se to však má jinak a je vcelku logické, že s malou bárkou se dá manévrovat lépe, než s galérou mamutích rozměrů. Výhodou větších lodí je však vyšší rychlost, dosahovaná při dlouhých plavbách od pobřeží k pobřeží. Rozhodujícím měřítkem je i kapacita lodní posádky a počet děl. Právě od toho se totiž odvíjí všechny pirátské ambice a vězte, že i se skvělou taktikou prostě dvojnásobný počet kanónů neustřílíte. Ani kdybyste se přetrhli.

Po aktivování lodního souboje se hra přepne do bojového módu, kdy kolem vidíte jen nepřátelskou loď a pohyb je omezen ještě více než při rutinní plavbě. Využívání větru tak hraje při soubojích velkou roli a mnohdy jen správným natáčením lodi znemožníte nepřátelské posádce vysílat salvu koulí směrem k vaší dřevěné lásce. Pokud však k přímému střetu dojde (a že se to bude stávat velmi často), je nutné použít v danou chvíli to správné střelivo. Na výběr jsou sice jen tři druhy, ale zato s naprosto odlišnými účinky. První, klasické střelivo s dlouhým dostřelem, je určeno pro destrukci všeho, co nesdílí s mořem kapalné skupenství. Další typ střeliva má střední dostřel a hodí se k ničení plachet, což zásadně ovlivňuje manévrovací schopnosti druhé lodi. Posledním a ne příliš humánním druhem střeliva jsou tzv. grapeshots, tedy středně velké koule s malým dostřelem, vhodné k zabíjení posádky. Pokud se obě lodi přiblíží a ve své podstatě do sebe mile šťouchnou, nastává prostor pro šermířskou minihru.

Ještě než se začnete popichovat se znepřáteleným kapitánem, máte možnost vybrat si jednu ze tří zbraní, což ovlivňuje především způsob boje. Posléze se už objevíte na lodi a kombinací krytí a výpadů se snažíte dostat napadenou kocábku pod svou kontrolu. Na lehkou obtížnost se šerm a vlastně všechny ostatní minihry zdají hrozně stereotypní a nechutně lehké. Pokud však sáhnete k obtížnosti vyšší, každého vyhraného souboje, a to ať už na moři, nebo na palubě lodi, si budete nevýslovně vážit. Ovládání je sice velmi lehké a ve své podstatě užijete jen tlačítka pod pravým palcem, ale na druhou stranu je nutné i na tomto místě dobře taktizovat a vyčkat na správný moment pro výpad.

Zpátky do města

Další nedílnou součástí hry jsou města, která budete navštěvovat za účelem opravy či upgradu lodi, najímání nové posádky, dále kvůli důležitým informacím ohledně pokladů z úst tajemného cizince, ženy hospodského a posléze i jeho samotného. Důležitou postavou ve městě je i guvernér, který vám může dát povolení k legálnímu potápění lodí určitého národa, povýšit vás do příslušného stavu, či seznámit, popř. nechat zatančit se svojí dcerou. Plesové okouzlení aka taneční minihra ale může vést i ke sňatku, takže notoričtí samotáři - pozor!

Všechna města k vám však nemusí být nutně jen nakloněna. Nebýt toho, připravili bychom se totiž o další velmi zajímavou minihru. Když totiž chcete infiltrovat nepřátelské město, nabídne vám hra stealth minihru, ve které se musíte proplížit k cíli tak, aby vás nikdo ze strážných nezahlédl. Opět zde platí pravidlo o zvolené obtížnosti - až na těžší úroveň je plížení zábavné a zároveň i nesmírně těžké. Díkybohu má hlavní hrdina v zásobě několik speciálních komb, třeba omráčení strážného zezadu, nebo přeskočení zdi alá Spiderman.

Vykopej tu truhlu, sakra

Podobně jako plížení městem je vyřešeno hledání pokladu. Po získání všech kousků mapy a určení destinace se dostanete na ne moc velkou plochu, pokrytou orientačními body v podobě lebek, kořenů, chatek nebo skal a také všudypřítomnými vlky, kteří požírají vaše muže určené ke kopání pokladu. Musíte tedy přijít na tu správnou cestu, vyhlídnout si trasu vlků a obratně se dostat až ke křížku, obligátně určujícím místo zakopané truhlice.

A konečně poklad!

Na grafické zpracování jste si už určitě udělali vlastní názor díky přítomným screenshotům a nutno jen podotknout, že modř Karibiku a zeleň ostrůvků působí magickým dojmem. Modely postav jsou i při bližším pohledu kvalitní a v žádném případě nepůsobí rušivým dojmem. Tím je však ozvučení, které je skutečně nedotažené, hudba se ozývá jen občas, výroky postav jsou jakousi parodií na řeč Simů a nebýt reálných zvuků moře, pohlíželi bychom na technické zpracování v tomto ohledu dost neúprosně. V závěru musíme opět spílat multiplayeru, jehož ad-hoc možnosti vypadají vedle obří singleplayerové části dosti chudě. I tak jsou ale Pirates! Sida Meiera titulem, který by určitě neměl vaše PSP minout.