Runewars

Všichni jsme na to čekali. Všichni jsme věděli, že to bude zase bomba. Dočkali jsme se, a rozhodně nejsme zklamaní. Zbrusu nová deskovka z dílny Coreyho Konieczky nás – stejně jako Runebound – zavede do světa Terrinothu a vtáhne do mocenského boje mezi Elfy Latari, Daqanskými rytíři, Nemrtvými, vedenými Waiquarem Nesmrtelným, a národem Uthuk Y’llan.

Stojíme tu v síni našich otců. Neuposlechnete mé varování? Nezatroubíte na poplach? Vyzývám vás, svolejte vojska. Pošlete jezdce k Latari a Dunwarr. Ano, jsou stále namyšlenější, avšak jejich šípy a sekery budeme v nadcházejících letech potřebovat. Toto je naše šance. Toto je náš čas. Konejme, než budeme rozprášeni, udeřme, než udeří na nás. Budete mne následovat? Zapřísahám vás…
(Z prosby rytíře kapitána Alcarana k Daqanským pánům)

Runewars, čili Runové války, jsou tří až čtyřhodinová hra určená pro 2–4 hráče. Nutno přiznat, že je skvělá ve všech početních variantách. Každý hráč ovládá jeden národ – na straně dobra to jsou Elfové a Lidé, na straně zla Nemrtví a Uthukové. Ovšem ať už dobří, nebo zlí, všichni bojují proti všem. Vítěz totiž může být jenom jeden. Jen jeden si dokáže naklonit přízeň osudu a získat mocné dračí runy na svoji stranu. Jakmile někdo ovládá alespoň šest oblastí s pravými dračími runami, okamžitě zvítězil. A jak tyto mocné artefakty získáte? Na začátku dostanete dva přiděleny, avšak další musíte již dobýt, anebo dostat jako odměnu.

Komponenty

Krabice není tak těžká, jak by se podle rozměrů mohlo zdát; valnou většinu totiž zabírá kartonová přepážka se sice hezkým, avšak celkem zbytečným obrázkem. Na ní leží štos archů s žetony a čtyřicetistránková pravidla: Runové války jsou určeny pro zkušené hráče. Po obou stranách kartonu jsou nastrkané balíčky karet dvou velikostí, stejně jako všechny figurky. A není jich málo: téměř dvě stě postaviček se tu choulí mezi více než dvěma stovkami karet úkolů, rozkazů, taktik a spousty dalších.

Figurky jsou opravdu pěkné, barevně odlišené podle příslušnosti, a všemožných tvarů a rozměrů – od těch nejmohutnějších draků a obrů, po zcela titěrné postavičky lučištníků či různých čarodějů. Hrdinové, ačkoli by ve "skutečnosti" velikostně odpovídali asi právě těm nejmenším, jsou naštěstí zobrazeni v jiném měřítku, takže nehrozí, že by se vám v širém světě ztratili.

Mapa

Hra je v mnoha směrech novátorská, ale ani v ní se neobejdete bez žetonů, které si jako obvykle musíte vyloupat z několika archů. Mezi nimi se nacházejí také jednotlivé díly mapy, kterou si budete před každou novou hrou skládat. Tím se Runové války liší od většiny deskovek, hraných na konkrétním neměnném plánu.

Už samotné vytvoření mapy je vždy velmi důležité, především kvůli strategickým surovinám. Kdo někdy budoval a bránil svoji říši, ví, že zdroje jako jídlo, dřevo a kov mohou v mnoha případech rozhodnout o vítězi. Vzdálenost mezi jednotlivými národy je zpočátku více méně stejná, avšak pokud se mezi vaším a soupeřovým územím nachází město nebo důležité suroviny, pravděpodobně se o ně poperete.

Na každém dílu mapy jsou uvedeny i neutrální jednotky, které je dobré získat na svoji stranu, nebo je alespoň zlikvidovat, což v případě takových draků nebo horských obrů nebude nijak snadný úkol. Přes jejich území se ale jinak nedostanete.

Systém hry a získávání run

Na Runových válkách se mi líbí systém herních kol. Celá hra je rozdělena na šest let, každý rok má – podobně jako třeba ve Vládcích podzemí – čtyři roční období, která představují jednotlivé fáze. Každý hráč má v každém ročním období jeden tah, který realizuje na základě karty rozkazu. Na začátku období, ještě před volbou karet rozkazů, se táhne jedna společná karta období z příslušného balíčku. Ta může hráčům uškodit či přilepšit.

Každá sezóna je jiná. Například v létě přicházejí ke slovu hrdinové, kteří ve válce o runy hrají důležitou roli: právě oni totiž plní úkoly, za které získávají odměny, mezi nimiž mohou být i dračí runy. Na úvod dostane každý hráč jednoho hrdinu, ovšem může o něj přijít, a tak nezbývá, než pro jistotu najmout ještě další. Čím více hrdinů, tím vyšší pravděpodobnost, že runy získáte.

V zimě často probíhá tzv. "dražba vlivem", jejíž vítěz může získat tolik důležité runy, nebo třeba hrdinu, který mu je pomůže nasbírat jinak. A jak to tak bývá, kdo má velký vliv a hospodaří s ním moudře, ten se stává stále vlivnějším. Velmi snadný způsob, jak postupně přijít k velkému vlivu, je "koupit" si kartu titulu "Primarch Rady čarodějů". Zaplatí ji sice právě vlivem, ale investice je to výhodná: pokaždé, kdy je tažena karta období s nápisem "Rada čarodějů", dostane jeden žeton vlivu. Navíc v případě remízy o vítězi dražby rozhoduje právě Primarch. To se to pak draží!

Vliv a taktika

Nejen vliv, ale také taktické karty jsou pro hru velmi důležité. Umožňují provádět akce takzvaně "proti pravidlům"; například takto můžete vybudovat "obchodní stezku" mezi svým a protivníkovým národem – oba tak získáte suroviny. Jiné karty jsou výhodné pouze pro hráče, který je použije, nebo mohou naopak velmi uškodit ostatním.

Na začátku má každý národ jiný počet obou těchto komponent, v součtu vždy pět. Například mí oblíbení Elfové Latari jsou v taktice slabší, tuto kartu vyfasují tedy jen jednu. Jejich silnou stránkou je vliv, hned na počátku dostanou čtyři. Tento poměr hráčům také napoví, na kterou z těchto dvou věcí se spíše orientovat. Když si tedy mají vybrat mezi žetony vlivu a taktickou kartou, měli by Elfové volit spíše vliv, kdežto například Uthukové raději kartu. Avšak nebylo by dobré opomíjet ani jedno.

Originalita

V čem jsou vlastně Runewars nové? Nejen v sestavování nové mapy při přípravě každé hry, o čemž již řeč byla, ale také v několika dalších aspektech. Prvním jsou trojrozměrné, čili 3D hory. Zdá se to nedůležité, ale ve hře to pomůže. Díly mapy se totiž sice opravdu povedly, ale v podstatě jsou všechny laděny do stejných barev. Hory tedy přispívají k celkové přehlednosti a ukazují, kudy se nedá projít. Jen škoda, že se něco podobného nepodařilo vymyslet u vodních toků – ty jsou obvykle také neprůchodné, avšak snadněji přehlédnutelné.

Nový je i způsob zaznamenání zásob strategických surovin. Hráči před sebou nehromadí spousty žetonků s obrázky obilí, dřeva a blíže neurčené rudy, ale využívají půlkruhové ukazatele těchto zdrojů na kartonové tabulce svého národa. Tady jsou uvedeny i "národní" jednotky, které na základě jednotlivých surovin může naverbovat, a další údaje, jako startovní vliv a taktika.

Důležitou součástí hry, využívanou snad nejčastěji, jsou karty osudu. Osud hraje v životech hrdinů i národů velkou roli. Rozhoduje totiž o tom, jestli se vám podaří zasáhnout protivníka v boji, jestli přemluvíte neutrální jednotky, aby se k vám připojily, nebo jestli hrdina splní úkol a dostane kýženou odměnu. Do dalších podrobností se pouštět nebudu, k tomu účelu už by vám měla stačit dříve zmíněná čtyřicetistránková pravidla.

Pár slov na závěr

Kdybych měla shrnout všechny klady i zápory, nikdo by je nevydržel číst až do konce. Takže jen ve zkratce: za negativa rozhodně považuji maximální počet čtyř hráčů a národů, nepříliš velký výběr hrdinů i úkolů. Ačkoli autor ještě před vydáním hry tvrdil, že Runové války jsou kompletní a rozšíření se nechystá, doufejme, že si to ještě rozmyslí. Rozhodně by všechno vešlo do původní krabice k základní hře. Všechny mé výhrady by tím spadly pod stůl a zůstala by jen samá pozitiva. Nádherná mapa, kvalitní karty, spousta krásných figurek, propracovaný herní systém, jasná pravidla a v neposlední řadě fakt, že každá partie bude naprosto jiná. Navíc už v základu jsou možné dvě úpravy pravidel pro epickou hru a variantu s žetony objevů, která umožňuje více využívat a taktizovat s hrdiny. Co víc si přát? Snad jen větší stůl, na který by se vše pohodlně vešlo.