Recenze Knockout City, moderní verze klasické vybíjené

Možná máte stále v paměti hodiny tělocviku, které byly věnovány vybíjené. Zvláštní sport se svou zábavností sice nemohl rovnat fotbalu, což zdůrazňovali především chlapci, všichni si ale uvědomovali, že šlo o mnohem lepší aktivitu, než skok přes kozu nebo šplh na tyči. Prosadit se mohl každý, kdo neměl děravé ruce, stačilo zavčasu chytit letící míč, případně se mu alespoň vyhnout. A nezapomenout na bizarní pravidla pro opouštění hřiště a nabíjení před samotnou střelbu na oponenta. 

Nikdy by mě nenapadlo, že by někdo mohl tento netradiční sport převést do videohry. Nemyslím si, že by byl kdovíjak atraktivní, máme zde mnohem populárnější kandidáty. Zároveň bych měl pochybnosti, zda principy hry vůbec mohou posloužit jako základ pro kvalitní herní zážitek. Autoři z Velan Studios se ale výzvy nezalekli.

MĚSTO KNOCKOUTŮ

Pokud bych nevěděl, že půjde o moderní vybíjenou, čekal bych, že v Knockout City dostanu přes držku. Buďte ale klidní, skutečně nejde o variaci na žánr beat 'em up, na ztrátu vědomí však opravdu může dojít, pokud si nedáte pozor na tvrdé míče svištící vzduchem. Hned na začátek musím říct, že mě oznámení hry v polovině února překvapilo. Vlastně jsem pořádně nevěděl, co od nové značky čekat, rozhodně jsem si ale nemyslel, že by mě něco takového mohlo bavit. A jak jsem se mýlil. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Cena: Standardní edice za 579 Kč, součást EA Play a Xbox Game Pass Ultimate
• Základní herní doba: Dokud vás neomrzí
• Česká lokalizace: Ne
• Faktor znovuhratelnosti: Velmi vysoký
• Bude vás bavit, pokud vás baví: Sportovní hry, týmové akce, vybíjená
• Připraví vás na hodiny tělocviku?: Pouze po psychické stránce

Pojďme si představit základní koncept. Z klasických pravidel si autoři vzali jen úplný základ, i zde se snažíte trefit míčem jednoho z protihráčů, zbylá pravidla můžete nechat v zatuchlé tělocvičně. Moderní vybíjená se totiž odehrává po celém městě, respektive v relativně velkých lokacích, kde je dostatek prostoru pro dva týmy po třech až čtyřech hráčích. Žádné čáry, žádný omezený prostor, celé město je vaše hřiště. Abyste se ale zase příliš nezdržovali zdlouhavým cestováním za míčem, máte k dispozici celou řadu manévrů, od rychlých úskoků až k poletování v závěsu do glideru. Pohyb je tím pádem velmi svižný, což je dobře.

Cílem hry je co nejrychleji najít míč a trefit soupeře. Jasné jak facka. Pokud jste ale přeskočili tutorial, asi vás nepříjemně překvapí moment, kdy soupeř střelu zachytí a vzápětí vám pošle jedovatou šajtli přímo na mozkovnu. Ano, pokud stihnete zavčasu zmáčknout tlačítko, vyhnete se ztrátě bodu, a zároveň naštvete protihráče, který již pomýšlel na sladké vítězství. Vše je kupodivu velmi vyladěné, autoři se rozhodli pro systém automatického míření, což je podle mě dobrá volba, zkušený hráč se tedy pozná spíše tím, jak využívá prostor a jak střelu dokážete ozdobit, třeba nečekanou rotací, která výrazně změní trajektorii. 

Virtuální vybíjená je přístupná úplně každému.

Pro začátek řeknu, že celý koncept funguje až překvapivě dobře. Herní principy jsou pochopitelné, i bez tutoriálu základní triky velmi brzy okoukáte od ostatních hráčů. Jsou také dostatečně jednoduché na provedení, řekl bych, že zde není prakticky žádná vstupní bariéra, virtuální vybíjená je přístupná úplně každému.

BACHA NA SUPERTELE

Dobrý základ by ale ani tak nestačil na plnohodnotný zážitek. Autorům nicméně dobré nápady nechyběly. Jedním z nich jsou speciální míče, které mohou potrápit daleko více, než základní mičuda. Pamatujete ještě na míč s nápisem “SUPERTELE”, s nímž se klasická vybíjená hrála? Ten nijak výjimečný nebyl. To ale neplatí pro kulaté nesmysly povalující se v ulicích Knockout City.

Lepších míčů je hned několik. Třeba Moon Ball po zásahu odmrští protihráče (skoro až na měsíc), Bomb Ball po sebrání začne podezřele pípat, což naznačuje, že velmi brzy dojde k výbuchu, ať už ho stihnete odhodit, nebo vám zůstane v rukách. Cage Ball zase cíl na krátký čas do sebe zamkne. Supertelatům se ale vyrovná i základní mičuda, tu jsem měl nakonec nejradši. 

Variabilní míče více využijete v dalších režimech. Klasický team deathmatch končí tím, že jeden z týmů nasbírá deset zářezů, je zde také lehká alternativa, kdy z hráčů po knockoutu vypadávají diamanty, které je potřeba sbírat. Neřekl bych, že se od sebe výsledným zážitkem nějak významně liší. Ball-Up Brawl nicméně základní míč vyřazuje, bitva tedy probíhá pouze s jedním typem těch speciálních, případně úplně se všemi. To se pak město otřásá v základech. 

Asi je na místě uvést příklad. Může se stát, že se budete muset spolehnout pouze na Cage Ball. S ním ale nemůžete protihráče knockoutovat a sebrat mu tak život, pouze ho do míče zamknete. Pak se teprve otevírají další možnosti. Buď můžete zamknutého hráče zahodit do propasti, nebo s ním trefit někoho dalšího. Tím se zásadně mění základní koncept hry a řekl bych, že skrze tyto možnosti mají autoři hodně možností do budoucna. Mohou přijít další režimy nebo další speciální míče.