Recenze Hood: Outlaws & Legends, nepovedeného Robina Hooda
Seznam kapitol
Velice nápadný titul se zajímavou premisou a hlavně kooperativní stealthovou hratelností. Dopadl Hood tak, jak se prezentoval ve videích?
No tak to je paráda. O stealthové hry je v poslední době celkem nouze. Ti největší průkopníci tichého zabíjení mají své nejlepší roky za sebou a na nenápadné adventury se zatím nedaří úspěšně navázat. Když tu náhle se minulý rok v srpnu objevil vydavatel Focus Home Interactive a světu odhalil vlastní, velice zajímavý titul – Hood: Outlaws & Legends.
Výtvor studia Sumo Digital lákal na velice zajímavou premisu. Čtveřice hráčů se pokud možno tiše prodere zástupy strážných, kteří stojí mezi nimi a tučným pokladem. O to samé se ale snaží i další parta vykuků. Pokud se cesta povede a skupina bohatství ukořistí, může jej rozdělit mezi svou kapsu a pokladnici „tábora“. Jméno Robina Hooda v názvu hry tak rozhodně není náhodně, a to i kvůli jedné z postav.
Na papíře to zní skvěle, ale stačí tento koncept na vytvoření skvělé hry? Inu… ne.
S VŮNÍ NA DRAČKU
Pojďme ale na úplný začátek, abychom udrželi i nějaký ten spád. Hood při svém vydání nabízí čtyři hratelné postavy, a to dvojici bojovníků na blízko a dvojici tichých střelců. Každá postava disponuje několika schopnostmi – celkem trojicí útoků, granátem a ultimátní abilitou. Tooke je nábožensky založený mnich, který okolo sebe mává řemdihem a svým spoluhráčům by měl sloužit jako podpora, i díky své schopnosti, jenž doplní spoluhráčům zdraví a odhalí pozici blízkých nepřátel. Naopak John je zkrátka hloupá hora svalů. Jinoch s velkou silou disponuje kladivem, moc bodů agilnosti ale nepobral. Tento hromotluk tak zkrátka pobíhá po mapě, mlátí co se hýbe a slouží i jako houba na poškození díky svému většímu zdraví.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Cena: 588 Kč (Epic Games Store)
- Základní herní doba: Libovolná
- Česká lokalizace: Ne
- Bude vás bavit, pokud vás baví: Tuctové, nepříliš náročné kooperační hry
- Na co si dát pozor: Nespoléhat se na stealth, projít si gameplay videa
- Budu jako Robin Hood?: Ne
- Je hra podobná Hunt: Showdown?: Nikoliv
- Je hra stejně tak skvělá jako film z roku 2018?: Hmmm…
Na druhé straně pak máme Marianne, štíhlou a mrštnou střelkyni s mobilní kuší na ruce. I přes její kapesní velikost dokáže nepřátelům zadělat na pořádné problémy. Ještě větší problémy jim ale dělá hbitost a rychlost Marianne, která se dokáže tiše plížit křovím a v netušený moment vypálí několik šipek do týla. A pokud se to náhodou nepovede, spustí svou speciální schopnost, která jí zneviditelní – v tom případě ji nic nebrání dostat se nepříteli do zad a ukončit jeho život tichou vraždou. Poslední postavou pak nemůže být nikdo jiný než eponymní Robin. Hlavní zbraní mu je luk a šíp, se kterým dokáže s odstřelovačskou přesností sestřelovat nepřátele i na větší vzdálenosti. Pokud klasické cesty selžou, přijde na řadu ultimátní schopnost ve formě výbušného šípu.
Všechny postavy si následně můžete upravovat v táboře, kde máte k dispozici úpravu vybrané postavy, a to zejména po stránce perků. Ty celkem zásadním způsobem ovlivňují schopnosti postavy, jako poškození nebo rychlost. V táboře stojí i dva stany pro úpravu vizáže, ta je ale skutečně čistě kosmetická – k tomu se dostaneme později.
S PŘÍCHUTÍ STEALTHU
Teď už nám nic nebrání podívat se na tu skvělou stealthovou hratelnost. Hráči se nejdříve setkávají v lobby, kde si každý vybere vlastní postavu, vzájemně se pozdraví a vrhnou se do jedné z tří map. Zde mají jasný cíl: ukrást poklad, ke kterému vedou tři kroky - ukrást klíč, najít místnost s pokladem a bednu s bohatstvím odnést pryč. To zní dost složitě, přeci jen se musí celá operace provést nepozorovaně, že? No… akorát že vůbec.
Ukradnete mu klíč a bum. Nepřátelské jednotky jsou upozorněny.
Jakmile se na mapě objevíte, může formulka stealthu fungovat. Čtveřice hráčů se skutečně pomalu plíží ke styčnému bodu oblasti, a to skrze strážné, které potichu likvidujete zezadu, matete je házením kamínků nebo pískáním. Všude na vás dýchá temná atmosféra, které dopomáhá i celkem slušná grafika. Dostanete se k pevnosti, kde s trochou štěstí spatříte šerifa. Ukradnete mu klíč a bum. Nepřátelský tým je upozorněn na to, že se klíč nachází ve vašich rukou a začíná neskutečné divadlo.
Ono vás totiž vůbec nic nenutí k tomu, abyste skutečně hráli nenápadně. A taky to podle toho vypadá. Jakmile se dva nepřátelské týmy střetnou, nějaká premisa tichého hraní mizí. Od té chvíle se všechny postavy nelítostně řežou, vzduchem létají granáty a schopnosti a strážní se stávají nezajímavou kulisou. Proč? No, třeba proto, že vás hra za probuzení AI obrany nijak zásadně nepotrestá. Ano, daná oblast přejde do stavu vysoké bdělosti, zavřou se vrata a rytíři jsou ostražitější. To ale znamená, že místo vrat použijete provaz nebo dveře ve zdi, strážné prostě obejdete, anebo je zkrátka zabijete. Nic vám nebrání v tom zběsile pobíhat po mapě a hledat další střet s nepřítelem.