Recenze Ghostbusters: Spirits Unleashed aneb když geniální nápad nedotáhnete do konce
Seznam kapitol
Série Ghostbusters byla v herním světě po dlouhou dobu spíše zapomenutou značkou. I vzhledem ke stavu filmové značky se tomu nedá divit, samotný námět se ale může ve hrách bohatě využít - nikdy by mě ale nenapadlo, že se z lovců duchů stane kompetitivní „střílečka“.
Tu představilo studio Illfonic ve formě Ghostbusters: Spirits Unleashed. Oproti jiným plnohodnotným hrám z této série se vývojáři pokusili vsadit na zajímavý princip asymetrického multiplayeru, stejně jako v případě třeba Dead by Daylight – čtyři hráči proti jednomu. Oproti zmíněné survival hře zde ale čtyři lovci duchů mají za úkol chytit ducha. Jak tento pokus dopadl?
CHYTRÝ NÁPAD
Když jsem si Spirits Unleashed zkoušel poprvé na Gamescomu, před prezentací jsem netušil, co mám čekat. Když jsem se ale usadil do křesla a zahrál si s vývojářským týmem jednu hru, byl jsem překvapen, jak perfektně princip asymetrické kompetitivní „střílečky“ na Ghostbusters sedí. Nebo minimálně jej vývojáři vymysleli opravdu dobře.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 840 korun
- Základní herní doba: Vzhledem k multiplayeru neomezená
- Česká lokalizace: Ne
- Projedeme se v Ectomobile?: Bohužel ne, do lokace vstupují hráči přímo - auto se ale nachází v hlavní bázi lovců
Základní smysl hry je takový, jaký byste od Ghostbusters čekali. Skupina lovců se vydá do oblasti, kde se nachází duch a musí jej chytit. To ale samozřejmě není jen tak – duch má totiž několik schopností i životů, navíc se v lokaci stále nachází civilisti. Úkol jako stvořený pro zkušené lovce, disponující adekvátním vybavením. Do mise se tak vydá čtveřice hráčů, připravených lapit svého nepřítele a vyhrát.
Proti nim stojí hráčský duch. Ten musí být připraven na chvíle samoty, či dokonce lidské agrese. Právě on je totiž cílem čtyř lovců, kteří mu chtějí zabránit ve vystrašení dané lokace. „Strach“ je vidět ve formě baru, který se postupem času a akcemi naplňuje. Pokud jej duch dokáže naplnit, vyhrál.
Jak už jsem zmiňoval, dle mého je na papíře tento smysl naprosto geniální a vlastně bych si nedokázal představit, jak lépe by se v dnešní době dala vytvořit hra podle Lovců duchů. To stejné jsem si myslel ještě v prvním zápasu. Jenže jakmile jsem si prošel pátým, desátým zápasem, poznal jsem, že ani geniální nápad není zárukou úspěšného titulu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
