PS Vita mix: skvělý fotbal, mizerné závody

S první vlnou her pro nový handheld PlayStation Vita jsme vám vedle velkých recenzí přinesli i souhrn dalších titulů a v nastoleném trendu hodláme pokračovat. Ihned, co se v redakci nashromáždí dostatečný počet her, pustíme se do jejich recenzování, aby vám neunikl žádný klenot. I v aktuální šestici pár takových naleznete.

Dungeon Hunter: Alliance

S launchem PS Vita jsme si tak trochu postěžovali, že se vedle všech těch závodů, mlátiček a arkádovek neobjevilo žádné pravověrné RPG. Stav se sice se hrou Dungeon Hunter: Alliance nemění, nejedná se totiž o hardcore RPG, ale jako hack’n’slash jízda by vám tenhle titul posloužit mohl. Pokud vám přijde název hry povědomý, měli byste vědět, že se jedná o přímou konverzi stejnojmenné hry pro PSN; jestli jste ji už hráli, nic nového vám nepřinese. V opačném případě na vás čeká zážitek podobný Diablu nebo prvním dvěma dílům Dungeon Siege.

S partou spolubojovníků vyrážíte do světa a kosíte jednu vlnu nepřátel za druhou. Nic objevného v konceptu téhle hry nehledejte, vývojáři se nezabývali výstavbou děje, nebo nápaditými questy. V drtivé většině případů proto musíte jen někam dojít, všechny zabít a ještě přinést nazpět vytoužený předmět. Že je to po chvíli nuda, nemusíme dodávat, na druhou stranu jsou ale přeci jen na handheldovou hru kladeny trochu jiné nároky a nepředpokládá se, že hru budete hrát déle než půl hodinky v kuse. Bohužel, kde hra získává na zábavnosti, ztráci v technickém zpracování. O grafice nemůže být řeč, vše vypadá v podstatě stejně jako na PS3, jde ale o časté padání framerate až za únosnou mez. Markantní je to zejména v kooperativním multiplayeru, kdy se hra při větším počtu jednotek na displeji začne zasekávat, čímž ztrácíte orientaci a mnohdy skončíte na onom světě. Pokud tedy čekáte na něco, co vás doopravdy chytne za role-play srdce, čekejte dál.

Hodnocení: 6/10

Virtua Tennis 4

Jedním z oblíbených žánrů všech handheldů jsou sportovní hry a jako takové nesmí chybět ani na PS Vita. Prvním vážnějším pokusem je port tenisové série Virtua Tennis, konkrétně pak jejího čtvrtého dílu. V porovnání s nedávno vydaným Grand Slam Tennis pro velké konzole se jedná o plnohodnotný tenisový titul se všemi specifiky série. Hlavním režimem totiž nejsou jednotlivé turnaje, ale režim World Tour, ve kterém posouváte vámi vytvořeného tenistu po mapě světa, trénujete, odpočíváte a samozřejmě i porážíte soupeře.

Samotné hraní je bezproblémové a jen občas nastanou momenty, kdy se užuž napřahujete a tenista nechá míček jen tak prolétnout kolem sebe. Díky jednoduchému ovládání (analog + tři tlačítka) se ale naučíte odpalovat míčky s grácií během prvních pár výměn a hra vás začne těšit. Bohužel ale záhy narazíte na nevyváženou obtížnost a ani na začátku kariéry pomalu nenaleznete pokořitele. Je to určitě škoda, protože vypjaté zápasy jsou kořením všech sportovních her a Virtua Tennis 4 jich nabízí jen pomálu. Co se týče doprovodné omáčky kolem, přijdete si na své - zábavné tréninkové minihry slaví svůj návrat a navíc se na to všechno krásně kouká. Skutečně, i s porovnání se zmiňovanou konkurencí se nemusí handheldová verze Virtua Tennis za nic stydět.

Hodnocení: 8/10

FIFA Football

Dokonalá hra zřejmě neexistuje, ze všech dosud vydaných titulů pro PS Vita se ale k tomuto pojmu nejvíce přibližuje FIFA Football. Skvělá hra, která si získala mračna příznivců na PC i velkých konzolích, přichází v nezměněné podobě i na handheld a nabízí vše, co virtuální fotbalisté milují. V první řadě jde o zpracování grafiky a fyziky, kde se počítá jak s detailními modely fotbalistů, tak Impact enginem, vypočítávajícím v reálném čase kolize jednotlivých sportovců na hřišti. Dohromady to vypadá zkrátka skvěle a není vyloučeno, že budete během prvních pár zápasů zírat s otevřenou pusou.

Bezchybnému zpracování sekunduje povedené ovládání, které sice postrádá druhou sadu shoulder tlačítek, ale i bez nich se dá hrát FIFA Football víc než obstojně. Děkovat za to můžete i dvěma analogovým páčkám, díky kterým můžete běžet na branku a během toho vysekávat jednu kličku za druhou. Po stránce prezentace také nelze poslednímu ročníku FIFA cokoliv vytknout – nabídka soutěží je obrovská, byť ze známých důvodů chybí česká liga i reprezentace. Přidáte-li k tomu možnost hrát až do zemdlení po multiplayeru s jinými vyzyvateli, dostanete koupí FIFA Football v podstatě nekonečný proud zábavy. A to se, hádáte správně, vyplatí!

Hodnocení: 9/10

F1 2011

Zatímco předchozí dvě hry patří na PS Vita k těm nejlepším, F1 2011 od Codemasters řadíme na druhý konec hodnotícího spektra. Je to škoda, protože velká verze pro PC a konzole je perfektní závodní hrou, stojící na vybalancovaném středu simulace a arkády. V případě handheldu to ale tolik neplatí a hraní se záhy změní v bolestivé zlo. V první řadě je nutné zmínit jízdní model, který nemá nic společného ani s náznakem simulace. Na plný plyn tu projedete téměř kteroukoliv zatáčku a starost si nemusíte dělat ani s kolizemi. Formule do smyku přejde jen když se opravdu snažíte a i tak můžete monopost omlátit o mantinely a jet zvesela dál.

Další věcí, kterou nechápeme, je vskutku prachbídné grafické zpracování. Podezříváme vývojáře z toho, že zkrátka vzali PSP verzi předchozího ročníku a vydali ji jen s minimem úprav pro PS Vita. Jak jinak si totiž roztřesené textury, hranaté modely a pidi volanty vysvětlit? Těžko. Děkovat můžeme tedy alespoň tomu, že se vývojáři nebáli vměstnat do hry všechny důležité módy, tedy kariéru, rychlý závod bez nutnosti obšírného nastavování a mód výzev. Ty se však opakují a zajímavé jsou jen finální výzvy v každé ze tří kategorií. Musíte například v posledních dvou kolech předjet tři jezdce, nebo dokulhat do cíle na bodech, když prší a formule je obuta do „suchých“ pneumatik. Polovičaté zpracování dokresluje i multiplayer, ve kterém se může utkat jen čtveřice závodníků. Škoda, velká škoda...

Hodnocení: 4/10

Ridge Racer

V podobně nepříjemném duchu se, chtě nechtě, musí nést i recenze Ridge Racer. Slavná značka letos chystá velký návrat s dílem Unbounded, aktuální Vita odbočka ale nevěstí nic dobrého. Jak se zdá, vývojáři vsadili všechny své karty na mikrotransakce a za vskutku vysokou cenu (kolem 700 Kč) nabízí pro handheld hru, s níž se zabavíte jen chvíli. Koupí Ridge Racer totiž získáte jen tři vozidla a tři tratě, zbytek si už budete muset dokoupit za penízky navíc. Fakt, že hře chybí jakákoliv podoba singleplayerové kariéry je další věcí, která dobrému hodnocení sráží vaz. Závodit sice můžete, ale jen stále dokola na oježděných okruzích a bez špetky motivace.

Tu si vývojáři slibují od multiplayeru, který počítá jak se sbíráním bodů do globálního žebříčku pro jednoho ze tří vybraných sponzorů, tak se sbíráním zkušeností vlastních. Za ty si můžete upravovat vlastní vozidlo a dosahovat rychlejších časů. Bohužel, v tomhle díle Ridge Racer neplatí, že by vyhrávali ti nejlepší jezdci. Zvýhodněni jsou ti nejpilnější, kteří odkrouží, bez ohledu na výsledek, nejvíce okruhů a dostanou se tak k vylepšením, který občasný, byť třeba mnohem zkušenější jezdec, nemá šanci získat. A samotné hraní? To je snad jediná věc, kterou nemůžeme hře upřít. Zážitek z jízdy je přesně takový, jaký byste očekávali – náležitě rychlý a s vůní pálící se gumy. Jak totiž určitě víte, Ridge Racer je hlavně o projíždění zatáček smykem, za což se vám nabíjí nitro a takhle stále dokola.

Hodnocení: 5/10

Rayman Origins

Na závěr si ale trochu spravíme náladu – na hopsacče se toho prý nedá moc zkazit a Rayman Origins tohle prokázal už v případě verzí pro velké konzole. Tenhle port je navíc roztomilým a do detailu dotaženým kouskem a neměl by chybět v knihovničce žádného náruživého vlastníka PS Vita. Díky němu totiž oslavíte návrat tradičních plošinovek v pestrobarevné grafice.

Rayman Origins není zrovna snadnou hrou, během hraní se ale dostanete do určitého tranzu a velkou spoustu překážek i protivníků doslova přejedete. Jednak díky snadnému a přesnému ovládání a jednak kvůli „navazujícímu“ designu jednotlivých úrovní. Vše je na správném místě a skok mimo má většinou za následek pouze načtení posledního checkpointu. Vše velmi rychle a svižně, jak se na hru podobného ražení sluší a patří. Celková doba hraní je také úctyhodná a byť je ji složité odhadnout přesně na hodiny, týden vám občasné poskakování vydrží. Bohužel, z nepochopitelného důvodu nepřichází handheldový Rayman Origins s možností multiplayeru, který se stal hlavním důvodem koupě velké verze. Ani lokálně, ani online si Rymana s přáteli nezahrajete, a tak vám nezbude nic jiného, než se do herního světa vracet stále dokola, do omrzení, osamotě.

Hodnocení: 8/10