Deer Hunter: Interactive Hunting Experience Článek Pohrobci Deer Huntera vědí, jak na zákazníka

Pohrobci Deer Huntera vědí, jak na zákazníka

Ondřej Švára

Ondřej Švára

20. 10. 2009 22:28 2
Reklama

Je inspirativní zjišťovat, jak hezké komeční výsledky mohou mít hry, u kterých by to člověk vůbec nečekal. Ba co víc - kterým se občas dokonce škodolibě smál. Mezi takové typy videoher patří simulátory zcela všedních lidských aktivit, které na první pohled nemají v herní podobě co nabídnout. Jenže ony to umějí. Nebo se alespoň tak tváří.

Hry na lovce jelenů a simulátory bagrů sice nikdy neměly dopředu rezervovaná prestižní místa ve specializovaných shopech, ale to byla paradoxně jejich výhoda, ze které těží dodnes. Jistě, stačí chytře skočit do slevového koše v supermarketu a jako kapr v malém rybníce čekat na udičku. Ptáme se s vámi - kdo vlastně takové hry kupuje? Není tak snadné uhodnout, že dříve hrál jednoznačně nejokatější prim americký trh. Člověk, a zvlášť Američan, je tvor nevyzpytatelný a hlavně pohodlný, čili když mu někdo na benzínce nebo ve Wal-Martu nabídl „ten nový báječný“ simulátor chytání lelků, neváhal a kupoval. Co na tom, že na podobnou zábavu nakonec stejně neměl čas, protože v takovém starším vituálním mysliveckém honu jste mohli třeba hodinu bloumat po lese, kde se nepohnula ani myš…

Přemysl Oráč by koukal

Kdo dál si, kromě recesistů, chodí pro specificky zaměřený budget? Nadšenci z oboru! A tomu už přece jen začínáme rozumět. Naprosto striktně zaměřeným simulátorům odpadového typu totiž nelze upřít jedno plus: snahu o detailní propracovanost a realismus nabídky, s jakou na hráče vyrukují. Vývojáři dobře vědí, že lidé z konzumní společnosti si rádi prohlížejí nové věci, že je rádi vybírají a ještě raději je testují. A především: chtějí se ve virtuálním světě setkat i s předměty, které sice ze života znají, ale málokdy mají šanci si je doopravdy vyzkoušet. Nemusíme chodit daleko, pro tento typ zákazníků je ideálním dárkem kupříkladu námi aktuálně recenzovaný Traktor Zetor Simulátor 2009. Nabídne pečlivě designované hospodářské stroje od skutečných firem Fendt, Poettinger či Zetor a s kupou originálního příslušenství udělá radost minimálně všem lidem, kterým hnůj nesmrdí. A právě ti si takovou hru koupí.

Landwirtschafts Simulator od studia Astragon se stal fenoménem především doma v Německu. Loňská verze vévodila několik měsíců prodejním žebříčkůn na amazon.de a posledního dílu se při letošním launchi vyexpedovalo během jednoho měsíce 120 tisíc kusů. Docela dobré na zcela nemainstreamový budget, že? Jen pro srovnání – Ship Simulatoru 2006 ze stejné stáje se prodalo 200 tisíc kopií až za tři roky.

Možná si někteří z vás pamatují československý seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka. Pokud byste se rádi vcítili do role Josefa Dvořáka, kterak v jednom dílu řeší pracovní uplatnění vysokozdvižného vozíku (kdo neviděl, neuvěří, že lze z takové banality udělat hodinový snímek), pořiďte si od Astragonu titul Gabelstapler-Simulator 2009. Více snad nenapovídat, Němcům asi skutečně připadá manévrování se zbožím zábavné. Je jasné, že tu jde zase především o technický fetišismus - vždyť jenom ty hloupé vozíky jsou hned ve třech různých modelech a všechny od renomované firmy Still.

A co takhle simulátor popeláře, řidiče autobusu či jeřábníka? Pakliže se jim nebráníte, připravte se už ale na to, že zatímco takové farmaření ještě spadá do kategorie bizarních, ale i celkem slušných her, tito jmenovaní se již z první zmíněné škatulky dál nedostali. A to neplatí jen o produkci německého studia, ale pro drtivou většinu konkurentů, kteří by zřejmě měli problém i na freeware scéně.

Veverčák a Kopčem dávají přednost mamutům

Kde vlastně berou vývojáři tu odvahu k produkci her, úzce zaměřených na minoritní námět? Možná se netrefíme, ale pravděpodobně by mohli mít na zdech pro inspiraci plakát jednoho velkého starého bestselleru… Je tomu už dvanáct let, co se jako mor začala po světě a především v USA šířit značka Deer Hunter. Čechům v té době byla pro smích, ale přibližně deset milionů prodaných kopií po letech vzbuzuje respekt. Pro lepší představu: jedná se o podobný úspěch jako mají franšízy Hitman či Devil May Cry.

Vývojářům, kteří se na lovecké sérii podíleli, mohlo být opravdu srdečně jedno, že pionýrská trilogie (a vesměs i pokračování) tohoto simulátoru se v českých herních magazínech zapsala coby zcela nepatřičná a podprůměrná záležitost. No jen si to představte: Jdete proti větru, podle lišejníku určujete sever, vábíte dvanácteráka a… nic. Můžete nehorázně dlouho bloumat po mapě s tím, že když nějakou oběť opravdu vystopujete, stačí sebemenší blbost a pláchne vám. V opravdovém lese možná vzrušující, ale na počítači?! Bylo by velice zajímavé znát údaje o tom, kolik z těch milionů šťastných majitelů opravdu Deer Hunter seriozně hrálo, ale opět můžeme podotknout, že vydavateli WizardWorks to mohlo být tenkrát zhola fuk. Původní Deer Hunter se stal nejprodávanějším titulem v USA za rok 1997, což u hry s jedenáctiměsíčním vývojem za 75 tisíc dolarů nejednoho akcionáře jistě potěší.

Byť je klasický Deer Hunter dávno za zenitem, nesporně ukázal cestu ostatním a prvenství v masovém rozšíření „zbytečných“ simulátorů už mu nikdo nevezme. Stejně zbytečné by zde také bylo pojednání o tunách loveckých klonů typu Hunting Unlimited, Pro Bass Fishing, parodickém (ale nikoliv kvalitním) Deer Avenger, dinosauřím Carnivores nebo třeba Bird Hunter – neuvěřitelné, vemte s sebou psa a jděte střílet bažanty, křepelky, holuby, tetřevy…

18 kol pod sebou

Z množství titulů (zdaleka nemůžeme jmenovat vše) je patrné, že žánr netradičních simulací zaznamenal díky Hunterovi obrovský boom a prožil si také evropský rozkvět. Hráči starého kontinentu mu zkrátka přišli na chuť a to samozřejmě včetně studií, které v tomto odvětví začaly pracovat. Není tajemstvím, že budgetovým simulátorům se kromě Astragonu dlouhodobě věnuje také české studio SCS. Na jejich technologii jel právě i zmíněný Deer Hunter, ale solidních sto tisíc prodaných kusů zaznamenal třeba i titul Rocky Mountain Trophy Hunter 3 a kromě loveckého zážitku s Hunting Unlimited či kvalitní podmořské výpravy Shark! Hunting The Great White budete také asi znát i kamioňáckou sérii 18 Wheels of Steel. Tak co? Posadíte se do sedačky obřího kolosu a vydáte se vstříc nekonečné jízdě? Join the Joyride!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama