PaRappa The Rapper Remastered Recenze PaRappa The Rapper Remastered

PaRappa The Rapper Remastered

David Rozsíval

David Rozsíval

19. 4. 2017 14:20 7
Reklama

Na světě jsou dvě skupiny lidí – ti, kteří hráli rytmickou hru PaRappa the Rapper na PSX, a ti, kterým z nejrůznějších důvodů unikla. Třeba tehdy nebyli na světě, neměli PlayStation nebo jim na představě rapujícího psa zkrátka něco neštymovalo. Autor recenze, netřeba se za to stydět, patří do druhé skupiny, a něco mi říká, že mezi českými hráči v této pozici nebude osamocen. PaRappa si totiž svůj kultovní statut vydobyl zejména v domovském Japonsku a Spojených státech. Následující text proto prosím vnímejte jako text člověka, kterého k původnímu dílu nepojí žádné, ni pozitivní, ni negativní, vzpomínky, a je proto rozhodnut podívat se na remaster kultovní hry optikou dnešního zmlsaného hráče bez růžových brýlí nostalgie.

YOU’VE GOTTA BELIEVE

Jestli v nějakém ohledu PaRappova zář nepohasla, pak je to jednoznačně originální ztřeštěnost zápletky. Považte sami – PaRappa je pes v čepici (pozn. redakce: podobnost s autorem recenze čistě náhodná), který je zamilovaný do své kamarádky, květiny Sunny Funny. Na cestě k vytouženému… eh, opylování? Držení za ruce? Přiznám se, že na mezidruhové hrátky flóry a fauny je moje fantazie poněkud krátká. No zkrátka, na cestě k vytouženému srdci květinové krasavice musí PaRappa překonat několik nástrah – zejména pak dokázat, že je lepší než Joe Chin, nafoukaný pes, který vypadá jako potomek Scoobyho Doo a Donalda Trumpa.

PaRappa se bude muset naučit rvát, řídit auto, péct dort nebo udržet stolici (to jako vážně). Jak to zvládne? Jednoduše, musí tomu věřit. Roztomile naivní dialogy a monology a poťouchlé fórky, kdy se hejno ptactva mění na záchodové mísy a slepice rozčilením vyšprkne vajíčko, jsou v záplavě rádoby vážných příběhu většiny dnešní produkce jako pohlazení. Potud tedy všechno dobré.

HALFMASTERED?

Osobitá stylizace, kterou se PaRappa honosí, dnes vyčnívá ještě mnohem více než v roce 1997, kdy hra poprvé vyšla. Je jasné, že leckomu nebude leporelu se podobající vzezření po chuti, k PaRappově příběhu ale padne jak dobře ušitý oblek.

Z nějakého důvodu se však remasteru dočkaly pouze hratelné pasáže a filmečky mezi nimi vás tak hra nutí sledovat v původní (ne)kvalitě, kdy rozlišení počtem pixelů ze všeho nejvíc připomíná  průměrnou tabulku čokolády. A to je škoda. Co škoda, fušeřina je to. Ostatně, ze screenshotů v galerii si můžete udělat obrázek sami. A tady teprve problémy začínají.

YOU HAVE TO FEEL THE BEAT, BRO

PaRappa the Rapper je rytmická hra. Ba co víc, ve své době šlo o revoluci, která na dlouhou dobu dopředu určila, jak se budou rytmické hry hrát. Tušíte správně, jde o to, zmáčknout ve správnou chvíli to správné tlačítko. PaRappa pak díky tomu správně naváže slova ve svém rapu. Samotné „battly“ mají šťávu a naivními texty skvěle zapadají do celkového obrazu hry – ať už jde o rap na téma „kdo potřebuje víc“ (na toaletu), „jak dělat dort“ nebo reggae pasáž „jak prodávat na blešáku.“ Je tu ale jeden velký háček. Smysl pro rytmus vám v PaRappovi nejenže nepomůže, dokonce vám bude na obtíž.

Zatímco vy zřetelně slyšíte, že PaRappa se do rytmu trefil, hra vám nemilosrdně odečte body.

Hra totiž, patrně kvůli zpomalení odezvy, vyhodnocuje vaše snažení všelijak, jen ne pochopitelně. Zatímco vy zřetelně slyšíte, že PaRappa se do rytmu trefil, hra vám nemilosrdně odečte body. Oproti tomu jindy slyšíte, že vám slova nevyšla, nebo dokonce zmáčknete špatné tlačítko a hra vám velkomožně zase fůru bodů přičte. Při mém hraní to došlo až tak daleko, že se mi jako nejvhodnější strategií jevilo mačkat příslušné tlačítko nepřetržitě, dokud nepřišel čas mačkat zase jiné. Nebyla to stoprocentní záruka úspěchu, a už vůbec to nebylo k poslouchání, ale hra mě pustila dál. Zkrátka, připadal jsem si, jako kdyby byla celá hra postavená na rytmických minihrách ze San Andreas.

TOO SHORT TO BE TRUE

Asi není třeba zdůrazňovat, že se díky chybné odezvě z PaRappy stává docela náročná a frustrující záležitost. Takže pokud jste přemýšleli, že by mohl být dobrý nápad naivně moralizujícího psíka pořídit svým ratolestem, raději na to zapomeňte. Na druhou stranu, PaRappa je jedna z mála her, kterou nakonec dohraje snad úplně každý – obsahuje totiž všehovšudy šest (!) úrovní.

Remasterovaná hra přitom na PlayStation Network stojí něco přes čtyři stovky a i když cenu do hodnocení tahám vždy jen s velkou nechutí, tentokrát nemůžu jinak.

Ano, je to tak. V PaRappovi najdete šest písniček a i když některé z nich budete muset několikrát opakovat (říkal někdo slepice?), nedovedu si představit, jak by průměrně zdatnému hráči mohl PaRappa zabrat více než hodinu. Pak už vám zbude jen možnost vyzkoušet si stejné úrovně s jinou podkresovou muzikou a nebo si dát jednotlivé levely znovu a pokoušet se nahnat skóre. Remasterovaná hra přitom na PlayStation Network stojí něco přes čtyři stovky a i když cenu do hodnocení tahám vždy jen s velkou nechutí, tentokrát nemůžu jinak. Poměr cena výkon je totiž naprosto tristní, bez ohledu na to, jestli PaRappa je nebo není legendou PSX éry. 

MY BELIEF HAS FAILED ME

Zvědavci mezi vámi už možná nakoukli na hodnocení pod recenzí a říkají si, jestli já nejsem na toho PaRappa nějak moc přísný. Vždyť má zajímavou grafiku, je to jedna z mála (ne-li jediná) rapovací hra na PlayStationu, příběh je vtipný a co je hlavní – ta hra je legendární. Za všechno mluví recenzentský průměr 92 na Metacritic.

A já na to mohu říct jediné – devadesátky už jsou dávno pryč, doba se změnila. PaRappu mohu v klidu doporučit nostalgikům, kteří chtějí zavzpomínat na časy, kdy jim vlasy ještě rostly na hlavě a ne na zádech – ti patrně zklamaní neodejdou, ačkoli i oni se budou možná muset rozloučit se svými růžovými brýlemi. Opatrně jej mohu doporučit i hráčům, kteří chtějí zabrousit do herní historie a poznat, co na tom psovi v čepici svět vlastně vidí – ale na vlastní nebezpečí.

PaRappa The Rapper Remastered
i Zdroj: Hrej.cz

Nikoho dalšího k nákupu PaRappy ale pobízet nehodlám, ba co víc, radil bych vám, ať se mu vyhnete. Hrát rytmickou hru bez rytmu, to je totiž stejné jako zkoušet real-time strategii, ve které není kurzor, nebo FIFU, ve které neuvidíte balón.Možná jsem přísný, ale u hry, jejíž největší chyba popírá samotný žánr, zkrátka nemůžu jinak. Tenhle kult se vracet neměl. Co bylo revolucí v roce 1997, dnes už, nehledě na zmíněnou ztřeštěnost a nostalgii, zkrátka nestačí.

P.S.: Pokud v budoucnu vyjde patch, který opraví zmršenou odezvu, klidně si jeden bod přičtěte.

PaRappa The Rapper Remastered
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Co na tom, že PaRappa není v jádru špatná hra. Pokud je v rytmické hře snaha držet se rytmu na škodu, pak je všechno ostatní podružné. Pouze pro nostalgiky a notorické zvědavce.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama