Parabellum

Kvality legendárního "Lugera", oficiálně pistole německé armády s typovým označením Parabellum P-08, si v období od roku 1908 do roku 1945 vyzkoušely více než dva milióny vojáků. Celkově se těchto mimořádně přesných zbraní vyrobilo během výše uvedeného období přes dva a půl milionu kusů. Za vývoj pistole odpovědný konstruktér George Luger by se určitě velmi podivil, kdyby zjistil, že právě jméno jeho kovového děcka si tvůrci z týmu Acony vyberou pro název své chystané videohry. Nechejme však Lugera tam, kde spočívá a pojďme se raději věnovat oné videohře.

Klony útočí

Žánrově se Parabellum řadí mezi takticko-akční FPS tituly a na první pohled by se docela oprávněně dala považovat za mírně nestandardní klon Counter Striku. Takovému úsudku by koneckonců nahrávaly i tvůrci zveřejněné informace, na jejichž základě by se hra opravdu dala odsoudit jako modernější CSko. Na rovinu však říkáme, že by to byla velká škoda. Přes jistou podobnost s králem současných multiplayerových turnajů se totiž v Parabellum nezapře síla tvůrčího potenciálu mladého týmu Acony, který – zdá se – představuje nezaujatou, svobodomyslnou, komerční průměrností nezkaženou a elánem plně nabitou skupinu vývojářů.

V kostce

V rámci herního dění (nikoliv děje – ten bude v případě této hry skutečně až na páté koleji) se v Big Apple, jak říkají rodilí Američané svému oblíbenému New Yorku, střetnou na několika frontách oponenti, jejichž reální představitelé proti sobě válčí už od konce sedmdesátých let minulého století – speciální jednotka Delta Force na jedné straně a oddíl teroristů na straně druhé. Neustále omílané téma otevřeného střetu všehoschopných fanatiků s armádními složkami, ke kterým dochází v rámci snahy o zneškodnění teroristy ukryté bomby, je zřejmou improvizací na téma zneškodňovacích misí v Counter Striku. Kromě této a dalších několika podobností, se však hodlá Parabellum blýsknout řadou originálních vychytávek, které by ji měly striktně odlišit od konkurenčních titulů.

Hledání pravdy

i Zdroj: Hrej.cz

Základem hry je systém variabilních kampaní, složených z volitelného počtu misí. Cílem víceméně každé kampaně jednotek Delta Force je ochrana New Yorku před hrozbami teroristů, zatímco teroristé se snaží New York srovnat se zemí. Na startu každé z konkrétních misí si teroristé vyberou jednu z dostupných map, jinak řečeno oblast, kam chtějí umístit bombu. K dispozici přitom mají celkem dvanáct lokací, představujících městské části, jako jsou například průmyslové zóny nebo obytné aglomerace. Po tomto startovním úkonu teroristů následuje krok soupeře – jednotek Delta Force, které musí bombu ze všeho nejdříve nalézt a pak samozřejmě co nejrychleji zničit. Aby celá situace nebyla tak jednoduchá a kampaň se nezvrtla v nudné hledání bomby, tak mají jednotky Delta Force k nalezení a zneškodnění bomby vždy stanoven přísný časový limit. Ten se pak většinou odvíjí od celkového počtu misí obsažených v kampani.

Právo první volby tedy leží na bedrech teroristů. Jakmile je výběr herní oblasti uskutečněn, jsou oba soupeřící týmy vrženy do zvolené lokace a konflikt může začít. Výsledek konfrontace s teroristy je pro Delta Force velmi důležitým prvkem. Jedině v případě vítězství nad nepřítelem si totiž mohou sami zvolit některou z následujících, ještě neprozkoumaných, oblastí. V případě prohry jsou nuceni prohranou partii opakovat, čímž pochopitelně přijdou o cennou část jim přiděleného časového limitu. Aby se v případě nechtěného, respektive nuceného, hraní ve stejné lokaci předešlo frustrujícím pocitům zúčastněných hráčů, tak může být každá z jednotlivých map prozkoumávána ze čtyř směrů. Znásobíme-li dvanáctku map čtyřmi možnými variantami průzkumu, získáváme tím celkem osmačtyřicet různých variací. Jednoduché a účelné.

Výzbroj

Před započetím každé z misí je hráči nabídnuta široká kolekce zbraní a odpovídající munice. Za nic se nemusí platit, vše je volně k dispozici. Je pouze na hráči a jeho taktické volbě, aby si vybral ty zbraně, které se mu budou pro další boj nejvíce hodit. Při takovém výběru budou hrát největší roli rozdíly v kadenci, účinnosti a hmotnosti jednotlivých zbraní. Pokud si vyberete těžší kalibr, tak už kvůli jeho velkému objemu nestrčíte do pomyslné kapsy nic jiného, snad jen Tatranku. Munice pro těžké zbraně bude navíc málo, takže bude nutné setsakra dobře zvážit, kdy vystřelit a kdy raději ne. S velkým nákladem se také zpomalí váš pohyb. Na druhou stranu zase s velkou zbraní naděláte velkou paseku. Všechno má zkrátka své pro i proti.

i Zdroj: Hrej.cz

Vedle široké nabídky zbraní určitě potěší i takřka absolutní zničitelnost herního prostředí. Pozitivním krokem vstříc zvýšení hratelnosti je i podněcování taktického uvažování hráčů prostřednictvím situací, kdy se ocitnou před volbou: "Odstřelím tuhle překážku, nebo si ji ponechám pro budoucí krytí před střelbou protivníka?". Mimo uvedeného by měly ve finální verzi hry fungovat i odrazy střel, což by mělo dát soubojům s dobře ukrytými nepřáteli nový rozměr. Hlavně pokud půjde o nepřátele ovládané živými bytostmi. Mnohem větším lákadlem, než singl za asistence umělé inteligence, totiž bude zcela určitě multiplayer s podporou až pro 32 hráčů. Vzhledem ke koncepci jednotlivých map je však více než pravděpodobné, že vše skončí u souboje dvou týmů po šesti hráčích.

Na závěr

Přestože se s dokončením a vydáním Parabellum nedá počítat v nejbližších týdnech ani měsících, tak už nyní jeví fandové žánru o hru dosti velký zájem. Dost možná to má na svědomí lákadlo v podobě použité Unreal Engine 3 technologie, nebo zvědavost týkající se fungování systému dynamické reklamy, o níž se v případě Parabellum postará společnost Massive Inc. Katalyzátorem zájmu o Parabellum však může být i zcela prostá touha hráčů zkusit něco nového, čerstvého a na pohled pěkného.