Nejlepší multiplayerové freewarovky

Vzpomínám si jako dnes, když jsme za mých středoškolských let hrávali v učebně informatiky se spolužáky multiplayerové řežby. A bylo jedno, jestli jsme se pustili do víru krvelačných akcí, zradami propletených týmových strategií či sportovního simulátoru, u všeho jsme se bavili natolik, že se to ani nepokouším popsat slovy. Nejen pro znuděné středoškoláky je nachystáno toto téma, v němž si připomeneme ty nejlepší multiplayerové freewarovky, které se nacházejí v našem archivu. Připoutejte se, začínáme.

Když krev teče proudem

Jak už tomu tak bývá, ty nejlepší volně šiřitelné tituly mají na starosti profi týmy, jež se tak povětšinou snaží propagovat svoji jinak komerční hru. Zářným příkladem tohoto jevu budiž parádní first person akce F.E.A.R.: Combat, v níž si můžete zaválčit na rovné devatenáctce map. K volnému hraní je třeba se zaregistrovat na oficiálních stránkách, kde vyplníte do formuláře potřebné údaje a následně vám na e-mail dorazí váš unikátní sériový kód, který zadáte do patřičné kolonky po spuštění instalačního souboru. Varoval bych snad jen před velikostí instalačního archivu, 1,8 GB není zrovna málo.

Akce Enemy Territory byla původně plánovaná jako komerční addon pro Return to Castle Wolfenstein, ale poté byl vývoj předčasně ukončen a společnost Activision jej zveřejnila volně ke stažení. Ač od vydání Enemy Territory uplynulo již hodně vody, stále má širokou fandovskou základnu, což bezesporu svědčí o jeho kvalitě. Hlavní zaměření ET je na týmové hry, kdy je každé družstvo složeno z vojáků různých profesí. Samozřejmostí budiž spousta herních módů jako Deathmatch, Team Deathmatch či Last Man Standing.

Další řádky by si z profi titulů rozhodně zasloužila akce America's Army, která je vyvíjena pro výcvik amerických vojáků, nicméně nyní se přesuneme na ryze freeware pole. První střílečkou, jíž bych rád zmínil, je Warsow, first person akce vytvořená na quake II enginu. Jejími hlavními devízami je parádní grafické zpracování, na nějž byla použita technologie cell-shade, podobně třeba jako v XIII. Na rovných čtrnácti mapách si s přáteli užijete opravdu hodně kvalitní zábavy.

Poslední, avšak ne horší než výše jmenované, 3D akcí, na níž si v tomto tématu uděláme místo, je střílečka Tremulous. Původně mělo jít o modifikaci Quake III Arena, pak se ale autoři rozhodli pro stand-alone vydání. Tremulous překvapuje množstvím strategických prvků, které hráč ve hře musí využít, konkrétně pak stavění budov s různými funkcemi.

Ve víru rychlých kol

Od prolévání krve se na chvilku přesuneme na závodní okruhy. Stejně jako minule i tentokrát je to nejlepší, co nám freeware scéna nabízí, od profi týmu. Konkrétně se jedná o titul Trackmania: Nations, v níž ještě dnes svádí souboje o lepší časy na tisíce jezdců po celém světě. Nevíte-li, oč se jedná, pak vězte, že Trackmania staví na principech stařičkých Stunts, v nichž bylo možné postavit trať dle vlastní libosti šílenou, klikatou, se všemožnými skokánky, výkruty a podobně. To zpracováno v moderní grafice a hratelnosti nabízí neskutečnou zábavu na předlouhé hodiny.

Nesmíme ale zapomínat ani na GeneRally, arkádovité závody, které si získaly obdiv fanoušků po celém světě. O tom svědčí nejen nespočet map a přídavků, jež si můžete do hry stáhnout, ale také hromadně pořádané turnaje. Za hlavní klad bych krom skvělé hratelnosti považoval téměř neomezený počet hráčů na jednom počítači – ten je limitován počtem kláves, a tak záleží jen na vás, nakolik se k počítači dokážete vměstnat.

A zpět do boje

Odpůrci hraní jakožto prostředku šíření násilí mezi dospívající mládež asi nebudou moc spokojení s faktem, že akční hry dominují multiplayerovému freeware světu, nicméně opravdu tomu tak je. Po výletu do světa rychlých kol se opět vrátíme do arén, v nichž jde o reflex a přesnou mušku, tentokráte ale ve druhém rozměru. Taktickým akcím po řadu let vládne Soldat, což je de facto zboku viděná kombinace Quake a Counter-Strike. V několika různých modech jde povětšinou buď o získání soupeřovy vlajky, vyvraždění nepřátelského týmu anebo prachsprosté vykostění všeho, co se hýbe.

Dále nesmíme zapomínat ani na Counter-Strike 2D, který je věrnou shora viděnou kopií svého 3D bratříčka. Dočkáme se všeho, na co jsme zvyklí z komerční verze, tj. nákup zbraní, pokládání bomb, záchrana rukojmích, vražda teroristů…

Z českých luhů a hájů pochází titul, o němž by se dalo říct, že nemá daleko k dokonalosti. Multiplayerová řež Bulánci s polštáři v hlavních rolích překvapila hned po vydání perfektní hratelností, postupem času přidané arény, popřípadě exkurze do Bulánčí historie jen podtrhují kvality tohoto díla.

Dalším titulem, na nějž se nesmí zapomínat, je červí akce Liero. Prapůvodní verze pamatuje ještě počítače typu 386, z těch současných patří k nejlepším verze Liero Xtreme. Pokud nevíte, oč jde, pak vězte, že se jedná o jakousi realtime verzi klasických Worms her, které bouraly multiplayerové žebříčky komerčních her koncem devadesátých let.

Náš výčet se pomalu chýlí ke konci. Nedá mi to ale, abych ještě neuvedl Blobby Volley, arkádovitý plážový volejbal pro dvě osoby s gumovými panáky v hlavních rolích. Jednoduchost, s jakou nám tvůrci servírují tento zbrusu letní sport, dodává hře na geniálnosti a návykovosti. Rozhodně doporučuji.

Nuže, předvedli jsme si, že se i na freeware scéně nachází nespočet kvalitních multiplayerových her. Nyní je jen a jen na vás, nakolik se jimi necháte pohltit a společně s přáteli strávíte nejeden pochmurný zimní večer.