Need for Speed: ProStreet Recenze Need for Speed: ProStreet

Need for Speed: ProStreet

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

4. 3. 2008 23:00
Reklama

I když není historie Need for Speed na handheldu PSP příliš dlouhá, dokázala si vydobýt poměrně stabilní pozici. Díly jako Most Wanted nebo předposlední Carbon nabízejí takřka totožnou dávku zábavy, pocitů a dojmů jako jejich velcí bratři a s menšími výhradami se staly vážnou konkurencí pro ostatní tituly. Letošní pozice je však pro NfS: Prostreet trochu odlišná, musí svádět souboj s poměrně velkým počtem kvalitních závodních her, vydaných v uplynulém roce.

Chybí nám volnost, milí vývojáři…

Hned v úvodu je nutné zmínit nejdůležitější změnu, kterou si lidé z EA pro Need for Speed: Prostreet přichystali. Nebudeme vás napínat, je jí odklon od nelegálních undergroundových závodů směrem k těm zákonem posvěceným. Rozumíte správně, všechna dostaveníčka se budou od nynějška odehrávat výhradně ve dne a na striktně vytyčených závodních okruzích. Tato změna, obhajovaná pokusem o návrat ke starým tradicím, však spolu nese několik věcí, které se u nás neshledávají s příliš vřelým souhlasem. Jde hlavně o elegantní zrušení vítané mezihry v podobě otevřeného města plného provozu, ostatních soupeřů a speciálních obchůdků, což dohromady dávalo jakýs takýs pocit volnosti. Tu můžeme ale tentokráte škrtnout.

Smíříte-li se s pevnými mantinely, přichází na řadu další malé zklamání, a to v absenci jakéhokoliv příběhu. Pravda, někteří z vás mohou namítnout, že závodní hra má být zkrátka o ježdění, ovšem do toho arkádového nějaká ta zápletka, ať je sebehloupější, přece jen patří. Nakonec, je to právě ona, která vás v pozdějších fázích hry, kdy už neobjevujete nic nového a pouze kroužíte za vítězstvími, sune jako motivace dál. Ve „velkých“ verzích tento příběh je a my se ptáme: je natolik složité překonvertovat video sekvence, nebo z nich alespoň udělat několik statických obrázků?

…a kromě aut i ten tuning!

Raději nebudeme odpovídat a pustíme se na omáčku kolem závodů. Vybrat si můžete buďto rychlou jízdu, ad-hoc i infrastructure multiplayer, nebo přistoupit ke kariéře, fungující na modelu postupného odemykání tratí i vozidel. Destinací po několika závodech, zpravidla šesti až deseti, je přesně třináct. Podobně jako v ostatních verzích ProStreet budete závodit v Německu, Japonsku i USA a zcela samozřejmě v několika typech závodů. Nechybí klasický okruhový závod, jeho eliminační varianta (každé kolo odpadne poslední), sprint z bodu A do bodu B, souboj s časomírou, nebo speciální závod, kdy se na měřených částech trati sčítá vaše momentální rychlost a ten s nejvyšší hodnotou na konci vítězí.

Vozový park je napěchovaný tím nejlepším, co může současná sféra závodních automobilů nabídnout. Jen namátkou vybíráme vozy značek Porsche, Nissan, Lamborghini, ale i nejrychlejší Pagani Zondu. Pokud jste fandové série, určitě na těchto řádcích očekáváte také košatý popis všech možností tuningu, kterým se Need for Speed poslední léta velmi pyšní… Obáváme se, že v tomto směru budete nejspíš znovu zklamaní, neboť vylepšit si můžete pouze výkon vozidla a jen velmi zlehka jeho vzhled. Zapomeňte však na všechny spoilery, mračítka světlometů, nasávání, blatníky a tak dále. Spokojit se musíte jen s opravdovými drobnostmi typu základní barvy, disků kol a decentních reklam. Už po několikáté říkáme, bohužel.

Tentokrát nic bez chyby, zkrátka ne

Přistoupíme-li k závodu, v duchu rozčarování vás nepotěší ani grafická část, jež byla jednou z nejvíce vychvalovaných částí hry během jejího vývoje. Ačkoli se nám zdá, že je zde přítomno jakési softwarově řešené vyhlazování či nenápadné rozmazání hran (mrkněte na screenshoty), tedy jakýsi pokus o řešení hlavního nedostatku grafiky PSP, i tak nejde o žádný zázrak. Naproti tomu ProStreet exceluje v otázce fyziky, jejíž zpracování válcuje veškerou handheldovou konkurenci. Stačí ve větší rychlosti potkat v zatáčce ostře řezaná svodidla, indikátor poškození začne vykazovat červenou barvu a auto najednou začne nepříjemně „kulhat“ na jednu, nebo druhou stranu. Když budete dostatečně (ne)šikovní, snížíte i výkon motoru a snažení půjde do kytek. Eliminovat následky svých chyb ale můžete prostřednictvím třech úrovní obtížností. V případě té nejlehčí si však auto jede prakticky samo a v celkově nudné a řídké kaši jménem NfS: ProStreet nemá žádné uplatnění. Určitý typ výzvy tak hráči předkládá až úroveň nejtěžší, kde však s trochou cviku za nějaký čas nepotkáte žádné kloudné soupeře. Sic krmeni hip-hopovou muzikou, nebo jakoukoliv jinou, vámi uloženou na flash kartě, a ryze „vysavačoidním“ zvukem motorů všech vozidel, tak i v tom vůbec nejhlavnějším (ano, máme na mysli jízdu) ztrácíte tolik potřebnou motivaci hrát až do konce.

S ohledem na kvalitu titulů jako je State Shift, Wipeout, nebo třebas devítková Sega Rally, chutná Need for Speed: ProStreet jako nedopečená kachna na sváteční tabuli. Je to možná kruté, ale zakousnout se do tak tuhého masa mohou jen tvrdé nátury. Vy ostatní si raději vylepšete PC a podobně nedomrlou hru si zahrajte tam.

Vrum!

Need for Speed: ProStreet
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
PlayStation PlayStation 2
PlayStation PSP
Xbox Xbox 360
Nintendo DS
Wii Wii

Verdikt

Ač to zní jako klišé, Need for Speed: Prostreet ve verzi pro PSP je typickou ukázkou nemastné hry, která osloví jen zaryté fandy žánru. S ohledem na nepřítomnost tuningu a naopak všude cítící mantinely okruhových závodů tuto sérii na handheldu jasně sráží. Podobných a o dost lepších her je ale naštěstí stále dostatek.

Co se nám líbí a nelíbí?

Fyzikální model, velký počet aut, možnost vlastního soundtracku (uf!)
Prezentace hry pokulhává, stejně jako grafická část, ozvučení vozidel, absence jakékoliv volnosti, příběhu v kariéře, tuningu, ježdění se stane nudné a demotivující, možná i proto, že je celá hra i v pokročilejší fázi příliš lehká
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama