NBA & NHL 2K9 – GC08 dojmy

NBA 2K9 (Xbox 360)

První byla na řadě předváděčka basketbalu, tedy NBA 2K9, a jak už asi očekáváte, s předešlým dílem této již sedmileté série má mnoho společného. V čem je nový ročník jiný je přdevším grafická část, která udělala obrovský skok a ze zcela pochopitelných důvodů jí byla během celé prezentace věnována ta nejvyšší pozornost ze strany vývojářů. Co se týče jednotlivých hráčů, všichni by měli díky novému systému mapování textur odpovídat svým reálným předobrazům. Jestli tomu tak doopravdy je, nemůžeme z jednoho zápasu posoudit, ale faktem zůstává, že hráči, ať už realitě podobní, či nikoliv, vypadají živě a až na drobné chybky v animacích působí opravdu uvěřitelným dojmem. Vyzdvihnout rovněž musíme zpracování dresu, který na hráčích ve skutečnosti vlaje; nejinak tomu je, nebo spíše oficiálně teprve bude u NBA 2K9. Osobně však úplně nejvíce oceňujeme kameru a diváky, tedy věci zdánlivě nepodstatné, nicméně důležité pro dokreslení atmosféry. Kamera snímá hřiště ze stejného úhlu, jako tomu je ve skutečnosti, takže vidíme ještě kousek tribuny pod ní a pochopitelně celou protější. Jak to u vyhecovaných zápasů NBA bývá, všude je spousta fanoušků a při pohledu do hlediště jsme mohli vidět, jak se horní uličkou prodíral člověk na své volné místo, že na schodech poskakovaly tanečnice, dva lidé kdesi uprostřed se bavili mazi sebou, o pár míst vlevo hlouček lidí stál a hlasitě skandoval,... a tak dále, a tak dále. Jednoduše, variabilita, klidně i naskriptovaná, je stále lepší, než variabilita žádná.

Co se týče samotného zápasu, výrazných novinek jsme si z pozice diváka nevšimli. Vývojáři vypichovali především práci umělé inteligence, což vyústilo v téměř „bezkošové“ utkání. AI se snažila obsazovat volné hráče živého protivníka, podařilo se jí také několikrát vystihnout přihrávku a vyrazit osamoceně kupředu. Horším dojmem působil rozhodčí, tedy spíše jeho způsob posuzování některých herních situací. Doufáme ale, že vývojáři na vybalancování složité práci arbitra zapracují a hráči se dočkají férového zážitku. Vcelku dobrému dojmu pomáhá také líbivé technické zpracování, které jsme už nakousli zmínkou o divácích a můžeme přidat detailně zpracovanou arénu, včetně lesknoucí se palubovky. Po stránce prezentace, nebude mít zřejmě NBA 2K9 oproti svému konkurentovi od EA navrch, i tak se ale dočkáme licencované NBA a zároveň možnosti multiplayeru pěti hráčů proti dalším pěti. Nechceme sice říkat, že lidem z 2K nejde o peníze, v porovnání se zmiňovanou konkurencí od EA však přistupují k dalším dílům vlastních sportovních sérií s pokorou, a i ty poměrně zásadní novinky oznamují způsobem „aby se neřeklo“. Skromnost vítáme a snad se podepíše i na výsledku, který bude znám začátkem měsíce října.

NHL 2K9 (Wii)

Ihned po představení basketbalu přišel na řadu hokej. Původně jsme očekávali hratelnou X360, či PS3 verzi, vývojáři nás ale překvapili tou pro Wii. Zkraje můžeme prozradit, že to nebyla šťastná volba, důvodů je hned několik. Za prvé jde o ovládání, které se pochopitelně snaží využít pohybových možností Wiimote, jenže co skvěle fungovalo například ve Wii verzi PES 2008 od Konami, selhává v podání 2K Sports na celé čáře. Vývojáři zřejmě nepochopili, že v hokeji se hráči pohybují rychleji, a k tomu všemu ještě na mnohem menším prosotru, takže potom není v silách jednoho člověka ukazovat kurzorem po ledové ploše, klikat na místa, kam chcete poslat označeného hokejistu, přihrávat, střílet a vůbec, smysluplně ovládat hru. Problémy s tím měl i samotný vývojář, který hru představoval, a za celých 15 minut jsme nebyli svědky žádného vážnějšího střeleckého pokusu. Problém je totiž možná i v tom, že k vykonání střely musíte „realisticky“ máchnout Wiimotem, a to už je zkrátka moc. Aby těch překážek k ovládnutí hry nebylo málo, nechali lidé z 2K Sports tak trochu zdivočet kameru. Ta se všemožně kroutí, natáčí, přibližuje, čímž se ruší prostor a čas určený k alespoň nějaké kombinaci. Snad největším zlem je ale vhazování, po kterém se kamera ihned otočí o nějakých 40° po směru hodinových ručiček. Už před začátkem buly tak musíte mířit kamsi za roh a doufat, že stihnete trhnout ovladačem přesně během otáčení kamery… Že ovládaný tým během prezentace ani jedno vhazování nevyhrál, už nejspíš neberete jako překvapení.

Do nebe volající chyby v designu se trio představujících snažilo zaplácnout hloupými vtípky a my se tak mohli dozvědět o přítomnosti brankářského módu (opět nepřesvědčivě ovladatelného), licencované NHL a zaručeně skvělého grafického zpracování. Výsledek i po konzultaci s „Wiiinteresovanými“ kolegy ovšem shledáváme podprůměrným, jakoby bez snahy vytřískat z hardwaru Wii hraniční možnosti. Jedinými světlými chvilkami tak bohužel zůstávají ryze neherní záležitosti, jako bitky, ve kterých se musíte snažit udržet rovnováhu a zároveň bušit do protivníka, nebo rolbování kluziště v přestávkách mezi třetinami. Bez skrupulí prohlašujeme, že pokud se do vydání plné verze hry nezlepší alespoň práce kamery, nezaslouží si Wii verze NHL 2K9 nějaký hlubší zájem. Na druhou stranu, výše naťuknuté X360 a PS3 verze by mohly být zajímavým příslibem…