Mortal Kombat
Renesance celého žánru. Jinak ani nelze současnou situaci na bohatém poli bojových her popsat. Vedle tradičně oblíbených moderních sérií si svůj comeback už před časem odbyl Street Fighter a naposledy nás o svých nesporných kvalitách přesvědčil i třetí díl Marvel vs. Capcom. Mortal Kombat se ale za posledních deset let k mnoha vítězstvím nezmohl. Ne snad, že by se od úvodní trilogie neurodilo ani jediné slušné pokračování, nicméně v konkurenci silnějších bojovníků tato značka bezmála zcela upadla v zapomnění – jakkoli se z ní vývojáři snažili v pravidelným intervalech vytěžit maximum.
Zahraj to znovu, Kano
V pořadí už devátý Mortal Kombat je restartem v nejlepším slova smyslu. Vývojáři okopírovali recept na úspěšný koktejl od Capcomu a přinesli skvělou hru veteránům série, ale i úplným zelenáčům, kteří si ještě v ringu neodkroutili ani pár kol. V čele hry stojí trochu nezvykle velmi příběhově orientovaný mód pro jednoho hráče. Jeho děj není důležitý, ne snad že by vás nechytil za srdce, ale s ohledem na cílenou béčkovost a řadu dějových veletočů, nemá smysl, abychom vás o jeho kouzlo připravili. Bohatě postačí, když budete vědět, že se Raiden skrze vize svého budoucího alter ega dozví o nelichotivé budoucnosti zdejšího světa, a rozhodne se proto zjednat nápravu.
O mnoho důležitější je fakt, že příběhový single načichlý kouzlem Andersonova prvního filmu z poloviny 90. let, vám vydrží nečekaně dlouho. Jen čas strávený hltáním zdejší mytologie, která je vám prezentována prostřednictvím peprných dialogů a pořádně brutálních scén, se totiž může směle měřit s dobou nutnou k pokoření leckteré FPS. A i když se v podstatě jedná jen o sled klasických soubojů jeden na jednoho/jeden na dva, který je prokládán efektními animacemi, životnost hry pro jednoho hráče to katapultuje do nových výšin. Smeknout je navíc třeba před vývojáři i za to, jak se s tímto úkolem vypořádali po technické stránce. Jednotlivé bitky totiž přecházejí v animace a zase naopak tak plynule, až se z toho tají dech.
Jatka ze staré školy
Co se samotného soubojového systému týče, autoři se nenechali unést přílišnou snahou o modernizaci za každou cenu. Pamětníci se snadno zorientují, ačkoli kosmetických změn ovládací schéma doznalo. S výjimkou blokování a triggerů pro některé speciální útoky a chvaty teď čtyři elementární údery ovládáte na čtveřici základních tlačítek – pár je vždy vyhrazen pro atak rukama i nohama. Co se „estetické“ stránky týče, Mortal Kombat nezůstal nic dlužen své kontroverzní pověsti. Jestli někdy vývojáři se svých brutalit slevili, tady se vrací krvavé orgie známé z prvních tří dílů v plné parádě. Fatality a brutální komba přijdou ke slovu v každém souboji a o zlámané kosti a utrhané končetiny není rovněž nouze.
Většinu z těchto nechutností si užijete díky speciálnímu rentgenovému útoku s detailními zpomalenými záběry na tříštící se morek, který lze až banálně snadno aktivovat po nabití příslušného ukazatele energie. A jelikož tu můžete střádat nejen skrze vlastní smrtící útoky, ale i když dostáváte pořádně na budku, hra se tím stává o mnoho přístupnější i pro úplné nováčky. Můžete to nazvat nevyvážeností, můžete se podivovat nad některými nevyzpytatelnými útoky či zvýhodněnými bojovníky, ale obecně vzato tyto diskutabilní prvky přispívají k větší zábavnosti soubojů, které si užijí i náhodní kolemjdoucí. Když si k tom připočtete až frenetickou rychlost, je jasné, že se restartovaný Mortal Kombat rozhodl vydat na podobnou stezku jako jeho věčný souputník Street Fighter.
Bojovka dobrá i pro jednoho
Jasně, že všechno to mlácení si zdaleka nejvíc užijete ve více lidech – ať už online, nebo pěkně v pohodlí domova, kde vzájemné bitky teprve získají ten správný říz. Zvlášť, když ke klasickým soubojům dva na dva přidali vývojáři i takzvané tagové souboje dobře známé třeba už ze zmíněné série Marvel vs. Capcom. Mortal Kombat si ale překvapivě dobře povede i u hráčů samotářů. Nabízí totiž opravdu masivní porci obsahu. Než si vyzkoušíte všechny postavy, odemknete veškeré bonusy a prozkoumáte všechna zákoutí zdejšího světa, budete muset dát přes držku pořádné armádě borců. Nesmírně chytlavé jsou například desítky výzev, které před vás vývojáři ve speciálním módu postaví. A i když nejde o bůhvíjak progresivní novinku, zaručí vám další dlouhé hodiny nefalšované zábavy. Velkou pochvalu si ale zaslouží i něco tak banálního jako je tutoriál – jeho zpracování je totiž excelentní.
Řemeslně skvěle odvedená obsahová stránka jde ruku v ruce s perfektním audiovizuálním zpracováním. Nemá smysl šetřit komplimenty. Ačkoli Mortal Kombat možná není tak uhlazený a vypiplaný jako jeho japonská konkurence, díky větší živočišnosti působí přesně tak, jak má – tvrdě a méně sterilně. Je obdivuhodné, jakou míru detailů dokázali vývojáři hráči naservírovat s ohledem na zběsilé tempo hry, nicméně – jak už bylo řečeno – Street Fighter je z hlediska hrubé technologie zřejmě ještě o stupínek výš. Někomu se navíc může možná zdát, že některé postavy z Mortal Kombat už působí pomalu jako karikatury sebe samotných, ale to je zřejmě věc vkusu. Po právu by si šlo postěžovat i na stupidní systém nákupů bonusů, který je nesmírně zdlouhavý a skoro až odrazuje od toho prohrabat se všemi těmi poklady. Jinak jde ale o zmrtvýchvstání legendy, v jaké doufal jen málokdo. Street Fighter nejspíš pro většinu fanoušků zůstane králem žánru díky neuvěřitelné vybalancovanosti a faktu, že skýtá větší výzvu i pro náruživé bitkaře, Motal Kombat je mu ale znovu více než důstojným soupeřem.
Verdikt
Pod taktovkou nového vydavatele tu máme nejlepší Mortal Kombat od poloviny 90. let. Krutý, rychlý, nabitý obsahem a překvapivě orientovaný i na jednoho hráče.