Mass Effect: Andromeda Recenze Mass Effect: Andromeda

Mass Effect: Andromeda

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

21. 3. 2017 19:05 59
Reklama

Nechtěl bych být v kůži vývojářů z BioWare, kteří se několik let den co den věnují přípravám návratu slavné značky, aby bylo jejich úsilí rozmetáno týden před vydáním prostřednictvím pěti gifů a neúplných dojmů z trialverze. Vždy si v takových situacích pokládám otázku, zda celý tým kolektivně přijme nějaký pohled na vyvíjenou hru a považuje ho za správný, anebo jednotliví zaměstnanci vidí, že je něco v nepořádku. Při mých schopnostech to asi nikdy nebudu mít šanci zjistit na vlastní kůži, nakonec ale platí, že nezbývá nic jiného než tuhle zkyslou polévku sníst, obrnit se hroší kůží a doufat, že si hráči zahrají víc než trial. Pokud patříte k těm, kdo se vzhledem k událostem posledních dní zarazili a nechápavě, možná i ve vzteku kroutí hlavou, budou to mít s vámi vývojáři těžké. Já návštěvy Andromedy ale po tom všem určitě nelituji.

KDYŽ MUSÍŠ, TAK MUSÍŠ

Oproti vám, platícím hráčům, je moje pozice daná – hru musím hrát, abych ji zhodnotil – nemějte ale obavy, že vás budu o čemkoliv přesvědčovat. Vlastně nebude od věci přestat chodit kolem horké kaše a vylít špínu z kyblíku hned na začátku. Pokud existuje něco, za co by měli dostat vývojáři políček, je to velmi hektický úvod, který vás zahltí mnoha informacemi, řečenými zřejmě ve snaze ohromit. Cesta do neznámé galaxie, Pathfinder, kettové, planety, Tempest, Nomad, Nexus, Archa, body výzkumu, body vývoje, profily specializací, emaily, scanner, náboje, lékárny, jetpack, remnanti, interface, Heleus, vedlejší mise, hlavní mise, dost, dost, DOST! Bzučí vám v hlavě? Nedivím se, byl jsem na tom podobně a rozhodně jsem se necítil ohromený. Možná tak přejetý, zmlácený, ale určitě ne ohromený. Proč něco takového nastalo, je vcelku jednoduché rozklíčovat – hráči RPG značku Mass Effect dobře znají a vývojáři zřejmě nabyli dojmu, že je tím pádem možné vzít úvod letem světem. Jenže pak mi nejde na rozum, proč se vůči původní trilogii tak vymezují a vehementně před vydáním tvrdili, že jde o nový start? Nechme však úvahy stranou, problémů je víc.

Předstírat, že jsou animace dokonalé, je samozřejmě hloupost – naopak jsou někde za hranicí přijatelného standardu.

Hned v úvodu dostává solidně na zadek i příběh, který se mezi všemi těmi pojmy stačí jen zrychleně míhat a některé věci vám mohou uniknout nebo připadat hloupé. Třeba jako předání schopností Pathfindera z otce na syna (v mém případě), které proběhne jako podle učebnice největších klišé žánru sci-fi. Později se k tomuto momentu ve vzpomínce vrátíte, jenže to až se příběh posune správným směrem a vy lépe pochopíte, co na první pohled unáhlené, nicméně jediné možné řešení nenadálé situace znamená pro ostatní a samozřejmě i pro vás, hlavního hrdinu. A pak tu jsou ony proklamované animace. Předstírat, že je hra v tomto ohledu dokonalá, je samozřejmě hloupost – naopak je někde za hranicí přijatelného standardu. Ale i díky absenci češtiny jsem osobně trávil většinu dialogů s pohledem zabodnutým do titulků, takže jsem si těch nehezkých věcí příliš nevšímal. Ale jsou tam a zejména u ženských postav působí vážně špatně. Nejvíc je to vidět na Coře – spolubojovnici, kterou máte po svém boku od úplného začátku. Tahle paní se totiž neustále usmívá…

NASEDAT, ODLÉTÁME

Základem pohodlného hraní nového Mass Effectu je přečkat úvodních pět hodin, což není požadavek, který by měli vývojáři brát zrovna jako samozřejmost. Zaujmout lze na první pohled, na ten druhý už jen stěží. V případě Andromedy ale úvodních 5 hodin naštěstí znamená přibližně šestinu z celkové hrací doby, budete-li se věnovat výhradně příběhu. Ten vypráví o vizionářích z iniciativy Andromeda, kteří se rozhodli využít nově získaných vědomostí z objevů v Mléčné dráze, naložit několik lodí zástupci známých ras a vyrazit na více než 600 let dlouhou pouť k novému domovu. Cílem je soustava planet v galaxii Andromeda, která se ještě před vyplutím zdála jako ideální k založení nové kolonie. Jenže ihned poté, co na plánované místo setkání skočí lidská Archa, všichni honem rychle pochopí, že představy mají k realitě hodně daleko. Nejen, že kolem nepřistávají další lodě ani pohyblivá základna Nexus, ale všude víří oblaka podivné energie a ani pohled na planety z vesmíru nedodává optimismu. Něco se pokazilo a bude ještě hůř, protože kromě nečekaných klimatických podmínek naráží první lidská výprava na odpor v podobě agresivních mimozemšťanů a takřka nic nedává smysl.

V průběhu hry vyjde najevo, že onou nepřátelskou rasou jsou kettové, dlouho ale nebudete mít ponětí, o co jim přesně jde a jak hluboko jsou zainteresováni do zkoumání prastarých struktur a technologií rasy, kterou tady všichni nazývají remnanti. Shodou okolností na spoustu otázek má odpověď umělá inteligence SAM, která je v podobě implantátu neustále ve vaší hlavě, od umírajícího otce to ale byl tak trochu danajský dar. Hlavní hrdina se totiž stane předmětem zájmu hned několika subjektů a ohrozí tím všechny, kteří mu přislíbili věrnost a spolupracují s ním. Zní to možná až příliš vzletně, ale SAM je v mých očích hybatelem celého příběhu a tím nejdůležitějším prvkem skládanky. Navíc je velmi dobře napsaný, má perfektní dabing a díky určitým schopnostem i převyšuje EDI z původní trilogie. Určitě si k němu vybudujete vztah a v momentech, kdy se nuceně odmlčí, se nebudete cítit úplně ve své kůži.

MY JSME MASS EFFECT

Pokud bych měl pojmenovat, čím je pro mě série typická, byly by to postavy, dialogy a morální volby, které musíte na důležitých místech a často proti své vůli učinit. Jsem opravdu rád, že Andromeda tyto záležitosti nepostrádá a podobně jako úplně první díl dává dostatek prostoru k tomu, abyste si některá NPC oblíbili a k jiným si vybudovali averzi. Začnete-li na své vlastní lodi, lze jednoznačně prohlásit, že každý člen posádky Tempestu je jiný. Už zmiňovaná Cora je sice voják, ale také bioložka a ve skrytu duše cítí potřebu starat se o všechno živé. Navigátorka Suvi je zase vědec, vyznává logiku, nechce s vámi flirtovat (kruci) a i přesto věří v boha! Proč? Tak se jí zeptejte, zkoumejte a odlupujte jednu vrstvu za druhou i za pomoci nového systému dialogů, který namísto černobílého schématu paragon/renegade staví na vašem momentálním rozpoložení. Chcete odpovědět formálně? Nebo radši s důrazem na logiku? Anebo otevřete své srdce a přitakáte na úplnou hloupost laskavě? Je to na vás a hra vás navíc nebude omezovat, jak často budete nálady střídat. Jen pozor na reakci vašeho okolí, někdy vám to dají (vtipně) sežrat.

A CO ČEŠTINA?

Mass Effect: Andromeda neobsahuje českou lokalizaci, což je samozřejmě velká škoda a spoustu hráčů tak kvůli tomu o rozjezd nové trilogie přijde. Na druhou stranu je to pochopitelné a nezbývá nic jiného než doufat, že se do ni pustí někdo neoficiální cestou. Jde však o dílo s mnoha stranami textu a překlad by určitě zabral nesmírnou spoustu času...

To stejné, co platilo o Suvi, pak můžeme napsat i o Kallovi – pilotovi, který nade vše miluje loď, kterou řídí. Drackovi – hrdém kroganovi, který vám bude neskonale vděčný za cokoliv, čím pomůžete jeho národu a prokleje vás, stane-li se opak. Nebo o Jaalovi, zástupci úplně nové rasy, se kterou se to také nemá tak jednoduše, jak se může na první pohled zdát. Dohromady jich je deset a jediné, co jim zabraňuje stát na úrovni Liary, Aidena, Wrexe, Garruse a spol., je to, že jsem s nimi zatím prožil pouze jednu hru a ještě jsem je tolik, ehm, nepoznal… Chápete, že jo?

O trochu hůře už to je s vykreslením postav, které v průběhu hry potkáte jen několikrát. Jde o loterii, zda narazíte na postavu se zajímavým charakterem, dabingem, či – náhodou – kombinací obojího. To se ale bohužel tak často nestává a je rozhodně škoda, že se vývojáři nesnažili víc. Působivé momenty střídají chvíle, u kterých jen kroutíte hlavou a možná se i pousmějete, ovšem ne proto, že by padaly vtípky, ale jednoduše proto, že postavám nevěříte vůbec nic. Přitom se hra snaží dát všem dostatek prostoru a vedlejší questy, obsahující logicky i klasickou RPG výplň, jsou dostatečně propracované a plně se odráží v tom, jak se populace z Mléčné dráhy postupně i navzdory překážkám usazuje v Andromedě. Nepřeháním, když řeknu, že se ve vedlejších liniích ztratíte na dlouhé hodiny a vůbec vám nedojde, že i bez splnění těchto úkolů je možné hru dohrát. Bohužel, orientaci v rozsáhlém žurnálu překáží až přílišné členění, kdy musíte několikrát vpřed a vzad, abyste si našli konkrétní úkol, po kterém zrovna chcete jít. A když se k tomu přidá i ne zrovna přehledný způsob aktivování questů podle lokací, najednou zjistíte, že už 30 minut řešíte nějakou naprostou marginálii, která je hodně daleko od původního záměru, proč jste na danou planetu přiletěli.

OPRAVDU VELKÉ RPG

Nedílnou složkou Mass Effectu i každého správného RPG je samozřejmě způsob, jakým postava roste, a vyrovnává se tak zpravidla přesile nepřátel i úkolů, které musí umět splnit. V tomto ohledu se nemá Andromeda za co stydět a možná to v určitých ohledech až trochu přehání. Jednoduše řečeno – k dispozici máte tři základní sety schopností, do kterých investujete body, získané za postup na další úrovně. Je na vás, jestli si postupně odemknete jedním bodíkem všechno, nebo budete rozvíjet jen několik vybraných, faktem ale je, že určitě v prvním průchodu nedosáhnete sta procent ve všem. Vývojáři i přesto chtějí, abyste zažili pokud možno co nejpestřejší dobrodružství, i co se využitelných schopností týče, a tak vás alespoň podporují přepracovaným systémem profesí. Dalo by se směle říct, že neexistuje, přesnější ale bude, označit ho za zcela volný a otevřený. Jen díky tomu, jaké skilly odemykáte, dostáváte se i k dalším profilům, které umí SAM přepnout a vy můžete využívat patřičné bonusy. Za sebe systém chválím, protože se jen nerad nechávám svazovat předchozími rozhodnutími, i když bych je později zřejmě neměnil. Konkrétně – investoval jsem drtivou většinu bodů do bojových skillů, takže jsem neuměl všechny ty Jedi parádičky, jako je odhazování nepřátel, nebo jejich vystřelování do vzduchu. Neuměl jsem kolem sebe vytvořit neprostupný štít, nebo si hrát na Bobbu Feta s plamenomety. Uměl jsem ale hodit tak silný granát, že rozmetal těžkého soupeře a moje útočná puška střílela mnohonásobně rychleji než ostatní pušky ve vesmíru!

Kdybyste vyjmuli celou akční složku a postavili kolem ní samostatnou hru, vše by vcelku fungovalo.

I přes to je ale možné využívat schopnosti ze zbývajících dvou sekcí, a to díky šikovně, leč trochu tajemně schované nabídce, o které ještě stále očividně neví spoustu hráčů ani recenzentů. Může se zdát, že pouze tři aktivní skilly z takového obřího množství, je doslova rouhání, ale existují čtyři sloty, mezi kterými můžete velice jednoduše přepínat, aniž byste museli cokoliv štelovat v menu. Nabídky se navíc ve slotech mohou i překrývat, takže si pořád můžete nechat granát a měnit zbylé dvě podle libosti. Díky tomu je boj opravdu variabilní a pokaždé může být trochu jiný. Vlastně, kdybyste vyjmuli celou akční složku a postavili kolem ní samostatnou hru, vše by vcelku fungovalo, jen by vývojáři museli zapracovat na umělé inteligenci a bohužel i pestrosti nepřátel.

Mass Effect: Andromeda
i Zdroj: Hrej.cz

Tady totiž Andromeda trochu zaostává a nemyslím si, že bych dokázal vyjmenovat více než 10 nepřátel, kteří se vám v boji napříč planetami postaví. Také umělá inteligence dvojice vašich spolubojovníků je všelijaká a příkazy, které jim můžete dávat dohromady, ale i sólo, často plní až příliš doslova. Postavíte je na kraj základny, protože zprvu šlo o strategické místo a pak na ně zapomenete. Do té doby, než si uvědomíte, že už s vámi asi 2 minuty na druhé straně základny nebojují… Je proto jednodušší, vylepšovat pečlivě jejich schopnosti (jejich nabídka je omezená, ale vše funguje stejně jako u vylepšování vašich skillů) a nechat je pracovat po svém. Většinou se tak totiž stihnou i sami krýt a vám zbude dostatek prostoru, abyste si vybírali pečlivě cíle a ve vhodných okamžicích se rychle přesouvali z místa na místo. Pohyb je nakonec klíčovým prvkem boje a pomáhá vám jednak jetpack s možností krátkého dashe a jednak automatický systém krytí, o kterém s poklidem můžu prohlásit, že funguje. Nic světoborného, ale v kombinaci s přepínáním kamery z levého na pravé rameno a naopak byste neměli mít zásadní problém najít místo ke krátkému odpočinku. A doplňování munice a zdraví? Inu, musíte pro bedničky, kterých se na normální úroveň obtížnosti občas nedostává. S náboji tedy raději šetřete a využívejte každého okamžiku pro doplnění.

A CO MULTIPLAYER?

Podobně jako třetí díl, také Andromeda nabízí multiplayer pro čtyři hráče, kteří společně odráží vlny nepřátel. Vzhledem k tomu, co všechno už padlo o boji, dává zařazení multiplayeru o trochu větší smysl, pořád si ale nemyslím, že jde o stěžejní složku hry. Hraní je veskrze bezproblémové, pokud vám sedne souboj, postupným hraním odemykáte výbavu a schopnosti a dostáváte odměny, které lze využít i v singleplayeru. V době recenzování ještě servery nebyly zaplněny lidmi, proto šlo všechno hladce. Pokud stav přetrvá, může být mulťák vhodnou příležitostí k tomu, abyste zůstali ve hře a zažili trochu něco jiného. Pohledem z druhé strany – příběhové kampaně - pak platí, že se můžete multiplayeru zcela vyhnout a na tzv. Strike mise vysílat z dostupných terminálů na Nexusu a Tempestu partičku AI vojáků. Jen musíte počítat s tím, že jejich automatické splnění může trvat i několik hodin.

PATHFINDER

Posledním elementem hry je jednoznačně prozkoumávání, díky kterému můžete ve hře strávit opravdu hodně hodin. Ačkoliv jsem hru dohrál a věnoval se na některých místech rozvětvenějším vedlejším úkolům, zcela určitě jsem neviděl vše. Ukazatel procentuálního splnění mi po titulcích ukazoval 43 procent a nad některými planetami na mapě stále ještě visí vykřičníky. Ano, bez mučení přiznávám, že jsem neobjevil všechno a to je na Andromedě tak hezké. Kdyby jen to cestování nebylo zatíženo nesmyslnými animacemi, kvůli kterým vám přelet z jedné planety na druhou v rámci jediného systému trvá třeba 45 vteřin. Animace odpoutání, let, přiblížení, dobrždění, oddálení… NE! Tohle je opravdu škoda i vzhledem k tomu, že jinak zvládá hra fungovat v podstatě bez načítání. Trochu to čeří radost z nespoutaného projíždění krajinou ve vozidle Nomad, které funguje nejen jako transportér, ale také jako těžící mašina. Postupně, jak prozkoumáváte planetu a pomocí ní také zvyšujete možnost, že se sem jednou podívá i některá z kolonií, nacházíte ložiska, která lze automatickou sondou vytěžit. Nic složitého, nic moc otravného.

Mass Effect: Andromeda
i Zdroj: Hrej.cz

I díky tomu máte pokaždé dostatek zdrojů na to, abyste mohli držet krok se sílou nepřátel, ale určitě počítejte s grindováním, budete-li chtít něco extra. Naštěstí je u planet ještě z vesmíru dobře vidět, jaká ložiska se na nich nahází, takže nemusíte střílet naslepo a vydávat se přesně tam, kam potřebujete. A věřte mi, že si za krátkou chvíli najdete několik oblíbenců, kam se budete pokaždé vracet jen proto, abyste se prošli nebo projeli. Hra totiž dokáže být opravdu pěkná a se zpracováním jejího prostředí se vývojáři popasovali mnohem lépe než s postavami. Navíc mám mírné podezření, že finální mise obdržela mnohem větší péči než všechno předtím a je pravděpodobně i příslibem, kam se může hra po vizuální stránce ještě posunout. Stále ale platí, že je Andromeda perfektně optimalizovaná a drobné pády FPS jsem pocítil jen několikrát. A to rozhodně nevlastním stroj, který by se dal optikou roku 2017 považovat za high-end. Procesor i5-4690, 16 GB operační paměti a grafická karta GTX 970 mi ale i tak dovolily hrát ve FullHD na nejvyšší detaily, takže si obrázek určitě už dokážete udělat sami.

TAK ZASE PŘÍŠTĚ

Určitě chápete, že by se o Mass Effectu dalo povídat dlouhé hodiny, recenze ale není od toho, aby vám prozradila všechno, takže toho už pomalu nechám. Za sebe každopádně můžu potvrdit, že i přes jen těžko odpustitelný start a nedostatky stran animací, navigace v nabídkách a některých dialozích, je Andromeda pořád Mass Effectem, a to je asi to jediné, co fanoušci potřebují slyšet. Pokud vás absentující mimika uráží do té míry, že hru nechcete hrát, počkejte pár měsíců, než vývojáři dokončí patch, na kterém už údajně pracují. Modifikace však neočekávejte, protože jim engine Frostbite není zrovna nakloněn. Všechno ostatní si ale dokáže za pár hodin sednout a já se už vlastně docela těším na to, jak bude příběh pokračovat. Filmově laděné potitulkové teasování zafungovalo velmi dobře a navíc vás požene snaha zachránit další část vesmírných poutníků, kteří se cestou k Andromedě zatoulali. Tak zase příště, Rydere!

Mass Effect: Andromeda
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Mass Effect: Andromeda není nejlepším vesmírným RPG všech dob, pořád ale jde o nadprůměrnou hru, která se s každou hodinou stává lepší a lepší. Má řadu nedostatků a chyb, které lze jen stěží odpustit, i tak nicméně nákupem nešlápnete vedle.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama