Mario Power Tennis Recenze Mario Power Tennis

Mario Power Tennis

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

27. 4. 2009 22:53 2
Reklama

Na řadu New Play Control z produkce Nintenda existují dva pohledy. Jeden říká, že jde o sprostou recyklaci úspěšných titulů z GameCube. Je pravda, že tvůrci nedělají nic víc, než že uzpůsobí původní hru pro nové ovladače – někde jsou potřeba zásahy větší, někde menší, ale na scénáři, rozsahu i audiovizuálním provedení se nic nemění. A předkládat podruhé v podstatě úplně to samé, to není úplně poctivý kšeft. Na druhou stranu složení komunity majitelů Wii je dost odlišné od vlastníků GameCube, prozaicky: nových Wiičkařů je dost a zdaleka ne všichni mohli skvělé tituly z GC vyzkoušet. Nintendo si vybírá osvědčené značky, vysoko hodnocené hry, které ani po letech nemohou zklamat – a v suchu, které na Wii dlouhodobě panuje, je možnost zahrát si kvalitní tituly k nezaplacení, bez ohledu na to, jaký je jejich původ.

Mario Power Tennis je bohužel jedním z méně povedených portů. Zatímco jinde ovládání s rozpoznáváním pohybu funguje, tady funguje pouze na papíře – a v reálu hru bourá. Hru, která měla všechny předpoklady uspět: roztomilý, arkádový tenis, v němž vystupují populární postavičky z mariovského univerza, mají širokou škálu úderů a některé speciální schopnosti a nabízejí řadu turnajů i arkádových scénářů a miniher. Jenže, když se původní, obsahově totožná GameCube verze ovládala podstatně lépe, nelze neříct: tady něco smrdí.

Zásadní problém je, že funkce, které dříve plnila tlačítka ovladače, nyní spočívají na tom, jak hra vyhodnotí pozici a pohyb Wiimotu. A bohužel je v tom až nepříjemně nepřesná. Teoreticky to zní skvěle: rovný úder ovladačem vyústí v přímý úder, přitažení shora přinese topspin, podseknutí čop, prudký pohyb směrem vzhůru lob, směrem dolů zase smeč. Logické schéma nefunguje, protože hra se často zpožďuje, a tak původně rovný pohyb vyhodnotí jako říznutí, často má problémy poznat lob a nakonec má i potíže s časováním úderu, což vede k tomu, že většina míčů létá na prostředek.

Mario Power Tennis nabízí více ovládacích schémat, ale ani jedno pořádně nefunguje. Jedno z nich využívá pouze Wiimote a je jakousi obdobou Wii Sports. Bohužel ale zdaleka nedosahuje přirozenosti pinkání ve hře, která je dodávána zdarma s konzolí, a to je skoro až trapné. Další nutí hráče ovládat i pohyb analogovým joystickem na Nunchuku, ale stále neřeší nepřesné a zpomalené čtení pohybu Wiimotu. A ani ovládací schéma využívající největšího počtu tlačítek není srovnatelné s čistým, intuitivním GameCube rozhraním. Mimochodem, na GameCube ovladači hrát nelze.

Zbytek hry je stejně lákavý a bohatý obsahem, jako byla původní verze. Hráči si volí z klasických postaviček jako Mario, princezna Peach, Luigi, Yoshi, Bowser a další. Každá má své speciální schopnosti a "power" úder pro útok a pro obranu. Do zápasů tak zasahují i nadpřirozené schopnosti a výměny vypadají spektakulárně arkádově. Zároveň lze hrát na klasických kurtech umístěných do různých lokací v Mushroom Kingdom, ale také na speciálních arénách, kde musejí hráči počítat s želvičkami, nejrůznějšími překážkami a interaktivním povrchem hřiště. Singleplayerová kariéra obsahuje několik hodin odemykání obsahu v tříkolových turnajích, jejichž rostoucí obtížnost je zároveň dobrou postupnou průpravou pro multiplayerové bitvy. A zmínku zaslouží i šílené, ale hratelností spíše průměrné minihry.

Multiplayer je velmi záživný, i když výměny trvají někdy až trochu příliš dlouho. A je také škoda, že hra nevyužívá online možností konzole, a tak lze soupeřit pouze lokálně. V jednom obýváku je to ale nakonec stejně nejzábavnější a emoce mohou vesele proudit mezi účastníky turnaje.

Roky se nutně musely podepsat na úrovni audiovizuálního provedení. Platí to ale spíš jen ve srovnání s hrami na ostatních konzolích a naprostou Wii špičkou, protože jinak je hra stále velmi roztomilá, infantilně přitažlivá a kýčovitě barevná. Jen je jasné, že by Wii zvládlo i detailnější modely a o něco kvalitnější zvuky (že tradičně absentuje srozumitelný dabing, už snad ani u her od Nintenda nemá cenu zmiňovat).

Mario Power Tennis zůstává kvalitní sportovní arkádou, kterou lze doporučit. Některé vady na kráse se ale neodpouštějí – vedle bradavic a zahnutého nosu je to určitě úplná absence novinek oproti původní verzi a zmrzačené ovládání, které vede k frustraci namísto pohodlné zábavy. V tomto případě je otec lepší syna a vyplatí se dát na "bejvávalo" GameCube herních kmetů.

Mario Power Tennis
Nintendo GameCube GameCube
Wii Wii

Verdikt

Stále nadprůměrná tenisová arkáda, která ale nepřesným ovládáním hráče příliš frustruje. Kdo neměl tu čest na GameCube, může o Wii verzi zauvažovat.

Co se nám líbí a nelíbí?

Řada známých postav, arkádová hratelnost, množství turnajů, herních režimů, chytlavý multiplayer
Nic víc než konverze z Gamecube a navíc s nefungujícím ovládáním
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama