LEGO Star Wars II: The Original Trilogy - první dojmy

LEGO má požehnání od George Lucase na vytváření roztodivných stavebnic již pěkně dlouho, ale teprve před rokem, resp. dvěma přišli, s nápadem udělat interaktivní katalog, který by zábavnou formou provedl nejmenší hráče nejen celou novou trilogií, ale zároveň všemi dostupnými modely. Nebudeme tady rozebírat, jestli ten rok známá dánská fabrika vyexpedovala o jeden Naboo Fighter více či naopak. Budeme mluvit o tom, že hratelnost, kterou hra oplývala, dokázala okouzlit nejen děti na prvním stupni, ale i v prváku na střední, vysoké a dokonce i ty jednou nohou v hrobě. Proto není divu, že se pilně pracuje na druhém díle, který si tentokrát bere na paškál, všemi oblíbenou (narozdíl od nové) starou trilogii a z té také před několika dny vyšla první ochutnávka. Tu jsem si dovolil proložit jedním Banthaburgerem a Jawa džusem a tady jsou moje mírně nadmuté dojmy.

Kostky a kostičky

LEGO Star Wars II: The Original Trilogy se nese přesně v duchu prvního dílu. Známé postavy a scény převedené do „kostkované“ grafiky a opepřené mírně infantilním humorem. Jako úvod ke hře je přiložen trailer, který vám udělá jakýsi průřez finálním produktem spolu s ukázkou několika novinek, jež si z části budete moci osahat i v následujících okamžicích. Nato se objeví ořezané menu, kde si nenastavíte téměř nic, čímž můžeme jít rovnou do hraní. Náplň dema čítá všehovšudy dvě úrovně, mohu-li je tak nazvat. V první se Luke, Obi-Wan, C-3PO a R2-D2 musejí dostat do kantýny, kde zlanaří Hana Sola. Samozřejmě cesta nebude jednoduchá. Mos Eisley je plné imperiálních Stormtrooperů, kteří se nenechají opít rohlíkem, natož ošálit lacinými Jedi fígly. Když už se konečně dostanete do místního báru pro všechnu vesmírnou havěť, odehraje se opět rychlá inscenace, která mírně zparoduje známou scénu se zastřelením Greeda – jak na ni asi budou reagovat fanové tentokrát (Kdo vystřelil první? Kdo minul?). Stejně tak první porcovačka v podaní Obi-Wana, díky které lítají legokončetiny na všechny strany. Nato se zmocníte dua Han Solo a Chewbacca (v některých galaxiích též zvaného Žvejkal, blééé), kteří se zase musejí dostat k Millenium Falcon, přičemž neustále pronásledují imperiálního špióna.

Je něco shnilého v zemi Dánské

S prvním spuštěním přichází drobný šok. Základní věci se totiž od minula moc nezměnily, takže opět máme co dočinění se špatnou kamerou, která mnohdy kouká spíše po legosukních, než herním dění. Díky tomu jsou potíže s orientací i přes to, že jste v jednoduše vystavěných levelech. To je trochu problém, protože LSWII je opět o honbě za malými kostkami (ačkoliv jsou to takové ty malé, kulaté, ale jistě mne chápete), přesně těmi, co vám vždycky dělalo problém najít. Na druhou stranu pokud potkáte někoho z opravdu vysokým score, máte jistotu, že jej má pracně vydřené. Podobně zaostává ovládání, které nepodporuje myš a všechny pohyby jsou divoce rozmístěny po klávesnici. Při hraní jsem pak měl dojem, že na pokyny reagují moji svěřenci se zpožděním jako stádo Tuskenů po pařbě. Stejně frustrující je přepínání mezi postavami. Nestačí zmáčknout jen tabulátor, nebo podobnou klávesu, musíte k dané postavě dojít a zmáčknout tlačítko tomu určené. Jako poslední zmíním bídnou umělou inteligenci vašich parťáků, díky které většinu času postávají a nechají do sebe střílet. Naštěstí blbost je stejná na obou stranách Síly a u titulu podobného ražení snad ani nemůžeme očekávat nějaké „myšlení“. Pokud jste poslední prázdninové dny trávili nad Prey nebo podobnou akcí, budete zděšení a uvrženi v pokušení nové LSWII vhodit do chřtánu Sarlaccovi. Nicméně, dejte jim čas, spusťte je až bude herní nouze nejvyšší a vy nebudete mít do čeho píchnout lightsaberem. Pak tyhle neduhy rychle prominete, obzvláště, když narazíte na několik příjemných vylepšení.

Interaktivní stavebnice

Během hry se vám do cesty připletou kráčející kuřata AT-ST a několik dewbacků, přičemž obé si můžete osedlat. Právě s prvně zmíněným se spojuje zajímavá novinka, která jistě laciným Jedi trikem udělá úsměv na tváři každému legofilovi. Nejdříve totiž budete muset AT-ST poskládat z jednotlivých částí stavebnice, které jsou rozeseté po místě, kde se zrovna nacházíte. Jedna jeho rozmontovaná noha leží na dvoře, kabina je zase zamčená v komoře, a po chvilce běhaní už naše kuře krákoře. To je spojeno s velmi mírně logickou hříčkou, kdy k určitým dveřím potřebujete jeden z charakterů. Dalším zajímavým nápadem zvyšujícím replayabilitu je možnost sestavit si po dohrání postavu vlastní. Díky tomuhle fíglu pak budete moci navštívit místa, která při prvním průchodu levelem byla uzavřena, jelikož tam byl vstup povolen jen vybraným charakterům jako Bounty Hunterům nebo Stormtrooperům. Ovšem neočekávejte nějaká šokující odhalení.

Pořád to samé

Smutné je, že za rok vývoje grafika nijak nepokročila. V podstatě to jsou pořád staré LSW jen v nových kulisách a s několika novými nápady. Lego grafika má jistě svoje kouzlo, ale stejně tak se z ní dá vytřískat mnohem zajímavější podívaná s mnohem větší interaktivitou (obzvláště na PC, nebo next-gen železe Xbox 360). To už je však moje přání a mladým Padawanům bude asi úplně jedno, jestli mohou temnou Silou demolovat celé úrovně, nebo jenom vybraná vrata. Hudební doprovod pak odpovídá filmové předloze a postavy jsou nadabovány mumláním. Je celkem vtipné poslouchat repliky, které všichni fanoušci znají zpaměti odhuhlané, ale se správnou intonací. Demoverze vydrží sotva půl hodiny a pokud necháte mozek odpočívat, můžete se u ní bavit. To samé platilo o původních LEGO Star Wars a vsadím tisíc republikových kreditů, že to bude i u The Original Trilogy.