Interaktivní kytara, na kterou si zahrála Ellie v The Last of Us: Part II, má původ i ve výkonu její dabérky
Hudební minihra doprovázející trnitou cestu Ellie v druhém The Last of Us se po více než roce dočkává zpětného komentáře vývojářského týmu. Prostřednictvím PlayStation blogu se dvojice designérů zosobněná Grantem Hoechstem a Markem Burroughsem nechává slyšet o vzniku hry na kytaru, kterou hra nabídla.
- Vývojáři z Naughty Dog se podělují o vznik kytarové minihry v The Last of Us: Part II
- Zásluhu za její vznik přisuzují mobilní platformě i výkonu hlavní dabérky
Prvotní myšlenka na minihru s kytarou se v mysli vývojářů zrodila z narativních potřeb. Hráč měl být v určitých bodech příběhu zatažen do pouta Joela a Ellie i nad rámec pozorování, byť přiznávají, že se zpočátku nápadu spíše bránili. Jejich ztvárnění světa se nemělo slučovat s oslnivou minihrou dedikovaných hudebních hrách, ani na kombech založenou rytmičností, jež by zase narušovala serióznost titulu. Více než těchto aspektů bylo proto zapotřebí nalezení efektního prvku, a to takového, jenž účinně navodí zamýšlené emoce a náladu postav.
Inspirace byla hledána na různých místech, jedním z nich byla i skupina neherních aplikací určených ke skládání hudby. Významnou pozornost prý vývojáři vložili do mobilní scény, kde je přítomné dotykové ovládání přivedlo na praktické využití dotykové plošky DualShocku 4. Zde se již pomalu dostáváme k účasti Ashley Johnson, jinak řečeno dabérky Ellie, která jako jeden z prvních výkonů na hře zazpívala píseň Take on Me od skupiny Aha. Tento hudební kousek se posléze stal předlohou pro hudební minihru, jejíž tvorbu si vývojáři předsevzali. Otázkou bylo pouze to, nakolik nechat hráčovi volnou ruku při zacházení s kytarou.
Odpovědí na otázku se studiu nakonec stalo samočinné plynutí akordů spojené s vlastnoručním drnkáním na struny. Tímto způsobem bylo zaručeno rozeznání písně bez ohledu na podaný výkon, stejně jako zapojení hráče jako takového.
Jak už bylo poznačeno, skladba Take on Me se za dobu vývoje stala efektivně prototypem pro další obsažené písně. Co se týče režimu, kde je možné hru na kytaře trénovat, jeho zahrnutí nebylo zprvu plánem, nýbrž postupným důsledkem předchozí činnosti. Samozřejmostí, bez níž by se ale pochopitelně celá procedura nemohla obejít, je motion capture. Na uvěřitelném práci s hudebním nástrojem se s jeho dopomocí podepsali herci, animátoři i individuální oddělení Naughty Dog.
