Gears of War 3 - multiplayer beta

Zástup exkluzivních hrdinů každé z aktuálních platforem je čirým důkazem toho, že jsou zženštilá stvoření vždy doprovázena hromotluky, kteří již od pohledu vyrovnávají hladinu testosteronu do kladných hodnot. Máme tu Piňaty, Maria, Sackboye, za nimiž stojí drsňáci jako Marcus Phoenix, Michael Ford, nebo Kratos. Právě Marcus Phoenix, hlavní protagonista Xbox 360 exkluzivní série Gears of War a chodící reklama na kreatin, je na pořadu dnešního dne a rovnou hned několika následujících. Měli jsme možnost okusit multiplayerovou řež v podobě očekávané Gears of War 3, která by měla vstoupit na trh již v září tohoto roku. Čerství školáčci budou křtěni vroucí krví!

Svěží vítr změn samozřejmě nevane jen ze směru nového obsahu, ale díky několika revizím starých prvků a přidání další spousty nových, se příjemně změnil i celý styl hraní. Ze svěžího větru se tak okamžitě stal Golfský proud, který v mnoha segmentech příjemně hřeje, ale o kus dále zase zbytečně pálí. Nebudeme hanit problémy s připojováním – od toho tu betaverze her jsou… aby odhalily technické nedostatky. Nicméně je už v této podobě hry několik nepříjemných fází, kterých by se vývojáři měli, pokud možno, vyvarovat při vydání plné hry. Máme na mysli příliš omezené výchozí body na mapě, nevyváženost některých zbraní, nebo občasné potíže s hostováním hry. Nic to nemění na tom, že Gears of War 3 stále drtí lebky, a to ještě stylověji, než kdy dříve.

Na západní frontě masakr

Kolem startu veřejné bety proběhlo vcelku mnoho pozitivního rozruchu. Hráči byli neustále drážděni vývojářskými nátlaky ve formě videí, což pravděpodobně vyústilo v nejeden protržený močový měchýř a popraskaná nervová zakončení. Moc v rukách lidu je vždy tou nejmocnější zbraní, tudíž si hráči vyhlasovali dvě konkrétní mapy, jež se objevují právě v betě. Výhodou je, že při hře máte možnost přehledného náhledu na mapu z ptačí perspektivy, na níž vidíte i rozmístění zbraní. Ty nejlepší z nich tak bývají zpravidla k nalezení na nejfrekventovanějších místech, do kterých spousta hráčů podniká téměř sebevražedné exkurze, během nichž si nejednou potykáte s hlavní osobně. Každý tým má pevně stanovené místo, na němž se respawnuje v případě, že zařve na přední linii. Což ovšem mnohdy komplikuje situaci. Ne umírání, to je to jediné, co ve vašem případě ostatní ocení, ale ono „narození “ se na určitém místě. Mnohdy se totiž akce přesune až k těmto výchozím bodů a vy se bez nadsázky narodíte mrtví.

Checkout – Tato mapa je novodobým ztělesněním Krétského labyrintu, s tím rozdílem, že v případě GoW 3 jste obklopeni nekonečnými řadami nákupních regálů. Ano, celou dobu se nacházíte na patře nákupního střediska, které přímo vybízí k bojům na miniaturní vzdálenosti. Vzhledem k typickému run’n’hide krytí, které právě tato série masově rozšířila, se neustále potýkáte s brokaři, kteří velice rádi používají jednu z nových zbraní s naprosto bestiálními účinky na krátké vzdálenosti – upilované brokovnice, které už nejsou v módě pouze na Sicílii. Krom toho máte možnost si právě na Checkoutu nejlépe procvičit nové druhy exekucí na nic netušících hráčích.

Trenches – Jednou jste nahoře a jednou zas dole. Klasické přísloví, které v podobě mapy Trenches dokonale potvrzuje svou pravdivost a navrch přihazuje i jistou dávku zákeřnosti. Jedná se o jednu ze základen Locustů, která je obehnaná bariérami a protkaná komplexem tunelů. Pokud vám ovšem nevyhovují stísněné prostory, klidně vyběhněte na jednu z vyvýšených platforem. Ty nejhutnější boje často probíhají přímo v zákopech, přičemž tím nejvyhledávanějším letoviskem je střed mapy, kde najdete jednu z nejničivějších zbraní. Nepočítejte s tím, že zájemci o tento rozprašovač vám dají svou kůži zdarma. Ochotně si z vaší předkožky udělají plátno na vyšívánky.

Old Town – Pravděpodobně jedna z nejpříjemnějších map napříč celým žánrem akcí z pohledu třetí osoby. Celou dobu se pohybujete v opuštěném městečku, které připomíná italské vesničky v horách, kde se vývoj částečně zastavil na úkor nekonečné romantiky. Očekávejte drsné střety na otevřených prostranstvích, ale také dávky broků do zad v těsných uličkách. Jedná se také o jednu z map, na níž je vidět variabilnější interakce s okolím. Bedny se tříští pod nátlakem svištících kulek, slepičky nepřetržitě snáší díky vybuchujícím šípům a dekorační dýně zatínají úsměv stejně rychle, jako by starosta ohlásil přepadový Helloween.

Thrashball – Abychom se z té romantiky brzo probudili, podíváme se na stadion, kde dnes hrají COG proti Locustům. Většina akce se odehrává po stranách mapy, kde jsou střídačky a úzké šatny týmů, přičemž střed mapy obsahuje rozsáhlé hřiště s několika překážkami. Po designové stránce se opět jedná o jednu z těch barevnějších map, na kterou se velice příjemně dívá. Umíráček ovšem zvoní těm, kteří se kochají skrze vlastní oči, nikoliv skrze hledí pušky.

Nejpříjemnější změnou v novém Gears of War je pravděpodobně design prostředí, z něhož stále dští temnota a ozvěny války, zároveň je ale značně barvitější a nápaditější. Skvělým příkladem je právě mapka Old Town, která připomíná antické městečko ze středomoří, zalité pronikavými slunečními paprsky. Náměstí poseté tradičními dřevěnými stánky se po odpočítání hry mění v tratoliště trosek, protkané mrtvými těly, před kterými utíkají i slepice, které normálně jen pasivně přihlíží masakru kolem. Když prvně vkročíte na jakoukoliv z map, hned vám dojde, že hrajete mnohem živější hru, která je ještě rychlejší a intenzivnější. Ačkoliv zrovna Old Town působí mezi ostatními jako černá ovce, pravdou je, že skvěle doplňuje ostatní, konfliktem rozpáraná bojiště.

Odlesky v kaluži krve

I z bety je vidět, jak výrazně se grafika hry obecně zlepšila. Modely postav jsou opravdu detailní, což platí i o texturách použitých pro vykreslení jednotlivých povrchů. Druhý GoW vypadá perfektně a třetí zajde nepochybně ještě dál. Největší kámen úrazu ovšem tkví ve statických respawn pozicích. Dost často se totiž stává, že se žár boje přesune až k místu, kde se rodí všichni vaši hráči. Ačkoliv hra vcelku kvalitně rozhází hráče do týmů podle patřičných zkušeností, někdy je zkrátka druhý tým mnohem silnější a takováto situace často nevyhnutelná. Situace se tedy má tak, že se objevíte a během vteřiny do vás někdo nakouří Digger Launcherem, což je obdoba granátometu, jež dělá z obličejů nebohých postav ovesnou kaši. To prožijete až 4x za sebou a to během 15 vteřin. Pravdou je, že hra je mnohem klidnější díky tomu, že se objevujete na stejném místě, čemuž jsou také přizpůsobené mapy, ale nebylo by špatné zavést nějaká opatření proti podobným událostem.

Ačkoliv je pohled třetí osoby v podobných hrách často synonymem pro nepřehlednost a těžkopádné otáčení, multiplayer Gears of War 3 tomuto pravidlu nepodléhá. Respektive ne úplně. Taktizování je spíše otázkou individuálního herního stylu, většinou bojujete o záchranu vlastní kůže. Pro představu si vybavte například konkurenční sérii Resistance, jejíž kompetitivní online složka se hraje obdobně i přesto, že obě přistupují k publiku trošku odlišným způsobem. V obou případech se tu bavíme o vysokofrekvenční akci, která sice postrádá smysl, ale hraje se opravdu dobře. Vzhledem k možnosti uhýbat téměř do všech světových stran, sázet para kotouly jako chleby do pece, sprintovat v přikrčení (kdy se kamera dramaticky rozklepe a všechno kolem zrychlí) a instantně se krýt za překážkami, připomínají klasické Team Deathmatche hru na schovávanou. Nebo spíše její adrenalinovější verzi. Rozhodně doporučujeme nastavit citlivost otáčení o něco výše, jelikož si zpočátku budete možná připadat opravdu nemotorně, zvláště když hrajete proti ostříleným veteránům. Zbraně už sbíráte dlouhým stlačením X, tudíž si ušetříte mnoho infarktových chvilek, kdy chcete sebrat zbraň a místo toho oživíte kolegu, jako tomu bylo v případě Gears of War 2. Pohyby obecně, jsou mnohem přirozenější a postavy mnohem lépe reagují na interakci s okolím. Rozhodně potěší i nové druhy poprav, které jsou vpravdě možná nadbytečné, ale efektní. Není nic příjemnějšího, než zakleknutí nad ležícím oponentem a protažení si kloubů na jeho obličeji. Krom toho lze brát padlé nepřátele i jako živé štíty, což může rozhodnout o vašem životě. Postavy vydrží opravdu hodně, smrt jednou ranou přichází pouze v případě, že v rukách třímáte odstřelovačku, nebo něco třaskavějšího.

Síla dvouhlavňové vůle

K dispozici máte i dvě sekundární zbraně v podobě brokovnic Gnasher a upilované Sawed-Off verze. Obě z nich mají své specifické využití a obě jsou těžce otravným zbožím, které v případě Bety definuje nový styl hraní. Velice často se setkáváte s hráči, kteří kácí ostatní pouze brokovnicemi. Ano, to jsou ti plíživí jedinci, kteří nemají šanci při boji na delší vzdálenosti, tak se plíží za každým rohem, aby vám následně připravili nepříjemné překvápko. Upilovaná brokovnice je naprosto k ničemu na vzdálenosti přesahující 5 metrů, jakmile se ovšem dostanete do těsného kontaktu s ostatními, není problém jedním výstřelem zmasakrovat i tři nepřátele najednou, čehož spousta hráčů využívá až neúnosně často. Gnasher už je o něco víc vyvážený, přesto je svázán stejným pravidlem – akce na blízko. Ve hře je přítomen i Retro Lancer, což je ikonická zbraň lidí, na níž ovšem není připevněná pila, ale bajonet. Když se tedy dostanete do potyčky a dojde „na nože“ každá ze zbraní má jinou animaci. Lancerem kohokoliv naporcujete během vteřiny! Po mapách jsou navíc rozmístěny i ostatní zbraně, které si nelze vybrat normálním způsobem, tudíž se vždy hodí trošku zkoumat, jelikož je vždycky lepší granátomet, než výchozí Hammerburst! Tedy pokud jde o hrubou sílu. Alespoň že už si můžete změnit zbraně i v průběhu hraní, například když zemřete.

Rodinu granátů rozšířil nově i zápalný model Incendiary Grenade, který by si možná zasloužil o něco více velkoleposti. Naopak, kouřové granáty opravdu fungují, přičemž efekt kouře vypadá nejen dostatečně věrohodně, ale je dostatečně účinný. Jakmile vběhnete do oblaku částic, nevidíte vůbec nic a ostatní toho velice rádi využívají. Pokud se podíváme pod pokličku statistik a odměn, už Beta lehce naznačuje, že hra se vyvíjí dobrým směrem. Neustále vám totiž naskakují medaile a odznáčky za plnění úkolů, o kterých mnohdy ani nevíte. Znáte to, ustřelte dvě hlavy tady, odpalte tři vojáky támhle… rozhodně potěší fakt, že jste neustále zásobováni body a ještě více potěší, že na zbraně otevíráte nové druhy kamufláží. Hráli jsme s chromovanou brokovnicí, pozlaceným Lancerem a dokonce ohnivým Retro Lancerem. Což samozřejmě nejsou jediné odměny, plná hra jich slibuje ještě mnohem více.

Pokud nastoupíte do bety úderem dneška, můžete si osahat hned tři herní režimy, konkrétně je to klasická řezanice Team Deathmatch, kde se hraje čistě na počet mrtvých, King of the Hill, během něhož jeden tým brání základu, zatímco druhý útočí a v neposlední řadě nový, a velice zábavný mód, Capture the Leader. Právě CtL je příjemným zpestřením bezmyšlenkovitého masakrování, jelikož v něm musíte uplatnit i tu trošku neodumřelé části mozku. Každý tým má na své straně jednoho vůdce, který je obohacen o možnost vidět nepřátele skrze zdi. Úkolem je chytit nepřátelského vůdce a držet ho jako živý štít po dobu 30 vteřin. Jednoduché? Ano, v případě že se každý hráč rozprchne na jinou stranu a vy máte cestu volnou. Už z této ochutnávky je jasně vidět, že právě Capture the Leader je jeden z těch taktičtějších režimů, který ovšem nepostrádá onen zábavný faktor.

Z multiplayerové betaverze Gears of War 3 máme výhradně pozitivní dojmy. Ačkoliv se nedostatek v podobě systému statických respawn pointů pravděpodobně výrazně nezmění, vše ostatní může Epic Games vyladit. Bavíme se zejména o vyváženosti zbraní a způsobu připojování do her. Svěžest, mnohem svižnější hratelnost a technická vyzrálost z GoW 3 sálá na sto honů a bude nám otevřenou ctí, až se do kompletní podoby hry ponoříme!