Gamescomové dojmy z WRC Generations - Francouzi, loučení a hybridy

Letošní ročník závodů WRC od KT Racing patří k těm nejzajímavějším titulům, které jsem si v Kolíně nad Rýnem vyzkoušel. Příležitost se navíc nerodila jen tak, semínko spolupráce jsem zasadil v tramvaji po cestě z výstaviště večer prvního dne, a když jsem se na podezřele nenápadný stánek Naconu přiřítil druhý den ráno, už zůstal v nabídce jediný časový slot. O to sladší ale byla odměna, ke hře (a její producentce) jsem totiž dostal královský hodinový, téměř ničím nelimitovaný přístup. Jeho součástí byla i plnotučná simracingová aparatura, z ochutnávky WRC Generations tedy přivážím až překvapivě objemnou porci dojmů a poznatků.

FAREWELL WRC

Francouzské studio KT Racing (dříve Kylotonn) je letos v dost nezáviděníhodné situaci. Po spoustě let pracného budování reputace a využití licence WRC má totiž úplně poslední šanci virtuální závodníky přesvědčit, že to za to opravdu stojí. Od příštího roku už veškeré licence spjaté se světovým rallye šampionátem přejdou přes kanál La Manche do kanceláří Codemasters a týmu nezbyde nic jiného, než na vystavěném základu vytvořit nelicencované závody. 

Situace je o to smutnější, že poslední ročník, který místo klasické číslovky dostal přídomek Generations, přichází zrovna v roce, kdy WRC jako taková přechází do úplně nové, hybridní éry. Pro vůbec poslední hru tak studio muselo výrazně přepracovat samotné jádro hry, respektive nejatraktivnější a královskou disciplínu. Autorům však musím, alespoň z hodinové ukázky, nechat, že se rozhodli se sérií rozloučit s grácií, a dodávají svou rozhodně nejlepší rallye.

Na jednu stranu hra samozřejmě znovu nevynalézá kolo. Pořád jde o další roční pokračování, které jen navazuje na to, co série nabízela dříve. Nechybí tedy prakticky nezměněná kariéra a standardní nabídka herních režimů v čele s rychlými erzetami, šampionáty, multiplayerem nebo editorem polepů. Novinkou jsou ligové systémy pro hru více hráčů, kde se jako jednotlivec nebo tým můžete pustit do denních a týdenních výzev s předdefinovanými parametry.

LEVÁ ŠEST

To jsem ale v krátkém časovém okně pochopitelně vyzkoušet nemohl, lépe tedy můžu hodnotit jízdu jako takovou. Hlavní novinkou je trojice hybridních speciálů, které od letoška v šampionátu závodí. Můžete se tedy projet ve Fordu Puma, Hyundai i20 N i Toyotě GR Yaris ve specifikacích Rally1 s hybridním pohonem. Když jsem se producentky hry tázal, jaký je to pocit, loučit se se značkou v podstatě v momentě, kdy přichází technologická revoluce, uznala, že jde o nesmírně nešťastnou shodu okolností. Také poukázala na to, že fyzikální model nových, o něco hmotnějších strojů studio budovalo v podstatě naslepo s tím, jak do produkce mířila auta jako taková.

Hybridní pohon aut se projevuje v možnosti nastavení konzumace baterie

Změn pro jezdce to znamená hned několik. Teoreticky by se mělo změnit chování vozů na površích se změnami předpisů zavěšení, omezením aerodynamických prvků a odstraněním aktivních diferenciálů. Výrazné změny čekají řazení, kde se přechází z šestistupňových na pětistupňové sekvenční převodovky, které navíc nesmí být ovládány pádly pod volantem. Pokud tedy chcete maximálně autentický zážitek, musíte si k volantu pořídit ještě sekvenční řadičku.

Možná jde jen o mylný dojem, ale efekt změn je přímo ve hře jasně vidět. Prvních pár závodů jsem musel odjet na ovladači. V ten moment jsem vyloženě trpěl, auta jsou totiž na trati mnohem více cítit, mnohem výrazněji se přelévá jejich hmotnost a mnohem výrazněji musíte kompenzovat klasický těžišťový tanec. Jízda tak připomínala spíše zběsilé kličkování podnapilého teenagera ve vylítané Fiestě. Mnohem větší požitek logicky přinese jízda na pořádném závodnickém vybavení, kde už je to jiná káva. Navádět horu plechů narvanou supermoderními technologiemi zabahněným Walesem, rozpálenými asfaltovými serpentinami Španělska nebo letošní chloubou autorů, přepracovaným Švédskem v severnější Umeå, je prostě radost. Samozřejmě je na hratelnosti poznat, že i s vypnutými asistenty se nesnaží WRC Generations být bůhvíjakou simulací, adrenalin rallyového závodění ale přináší naprosto spolehlivě. 

Hybridní pohon aut se projevuje v možnosti nastavení konzumace baterie, kterou je před stage možné přepnout do jednoho ze tří režimů - konzervativnějšího, normálního a výkonnějšího - ovlivňujících konzumaci při akceleraci a rekuperaci při brždění. Upřímně jsem ale během testování nedokázal v novince vycítit větší změnu a případné hodnocení si nechám až do recenze.

NEVIDÍM NIC

Kde se hra prakticky neposunula? Z hlediska grafického zpracování. Tam jsou konkurenční Dirt o pár zatáček napřed a konzolové závody už dávno minuly cílovou pásku. Především u efektů počasí si opravdu říkám, zda už by nestálo za to engine trochu omladit.  Na druhou stranu ale nejde o žádnou katastrofu a tratě jsou i tak zpracovány celkem pečlivě a mají charakter (vedle toho mě potěšilo, že jsem při průletu křovím na čelním skle odvezl větev, ale nejsem si jistý, jestli funkce v sérii nebyla už dříve), jen od hry nesmíte čekat žádný next-gen zážitek. Také doufám, že hra nebude při vydání prolezlá bugy tak, jako desítka.

i Zdroj: Steam / KT Racing

Alespoň z hlediska zvuků vnímám určitý posun. Možná šlo jen o dobře nastavená a ohulená sluchátka, když jsem si ale u posledních dílů stěžoval na hodně plochý a prázdný zvuk, tentokrát mi ryk motorů v pohledu z interiéru přišel výrazně pronikavější a sytější. V tomhle případě ale situaci nepřispělo, že jsem hru zkoušel v absurdně stísněném stánku, kde na sebe hulákalo asi třicet návštěvníků veletrhu.

WRC Generations mě tedy z prvních desítek minut vyloženě potěšily. Nepůjde o revoluci, KT Racing ale na vývoj nerezignovali a už se těším, až se v hybridních Rally1 projedu i v pohodlí domova, tedy 13. října. Jen pozor, tohle datum platí jen pro konzolové verze. Na počítače hra z neznámého důvodu dorazí až v listopadu. A zpoždění bude mít i na Switchi.

i Zdroj: Hrej.cz