Gamescomové dojmy z A Plague Tale: Requiem - Krysy se vrací, a ve formě
i Zdroj: Focus Entertainment
Preview A Plague Tale: Requiem Článek Gamescomové dojmy z A Plague Tale: Requiem - Krysy se vrací, a ve formě

Gamescomové dojmy z A Plague Tale: Requiem - Krysy se vrací, a ve formě

David Plecháček

David Plecháček

30. 8. 2022 08:45

V široké nabídce spíše menších her, které jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet na Gamescomu, nechyběl ani návrat sourozenců Amicie a Huga z nejdrsnějších dob morových. David se mezi krysy vydal - jak se mu exkurze líbila?

Reklama

Nejočekávanější hra Gamescomu? Pro mě osobně jednoznačně pokračování A Plague Tale. Původní díl s podtitulem Innocence mě před třemi lety neskutečně překvapil, a tak mám od pokračování, tentokráte označeného jako Requiem, pochopitelně vysoká očekávání. Nakonec jsem ale ze stánku se hrou odešel s opatrnou skepsí.

Vezměme to hezky popořadě – před třemi lety bylo studio Asobo malou francouzskou firmou, o které se moc nemluvilo. Široká plejáda spíše nezajímavých projektů nám nedávala přílišný důvod k tomu, abychom někam směrem k francouzskému Bordeaux upínali naše dychtivé pohledy. Jenže jako v každém správném pohádkovém příběhu, z pouhého obyčejného týmu se zanedlouho stalo studio, o němž se psalo všude, kam jste zrovna přišli. Mohou za to dvě věci, úspěch Plague Tale, a také oznámení/vývoj nového Flight Simulatoru, který vznikal jen o pár místností vedle. Tým, který dosud žil v ústraní, najednou představil dva vysokorozpočtové projekty, a jak už dnes víme, oba dotáhl do úspěšného konce.

ZPÁTKY DO FRANCIE

Vraťme se ale zpátky k příběhu Amicie a Huga, dvou sourozenců, kteří se rozhodli stůj co stůj přežít útrapy středověké Francie. Relativně přímočarý příběh se zdál být více méně uzavřený, ale Asobo se rozhodlo zodpovědět všechny nedořešené otázky. Specificky tu nejpalčivější – co s Hugem. Malý chlapec, o nějž se Amicie musí postarat, v sobě stále uchovává cosi zlého, čeho by se dvojice neraději zbavila. Klíčem se zdá být tajuplný ostrov, který Hugo vídá ve svých snech, a tak se hlavní postavy vydají hledat místo, o němž nikdo nikdy do té doby neslyšel. Herní ukázka ale z příběhu neukázala vůbec nic. Kdybyste se do hry pustili bez znalosti prvního dílu, možná by vás ani nenapadlo, že hrajete pokračování. 

Během necelé hodinky se hrou jsem neviděl prakticky žádnou změnu mustru, podle kterého byl vystaven i první díl

V mých očích je tohle problém. Jsou hry, které s každým dalším dílem ukazují nové mechanismy a posunují vlastní nastavené hranice dál a dál, čímž tak nějak hráče lákají k tomu, aby do známých vod vstoupili podruhé. Jsou ale hry, které vlastní hranice posunou jen nepatrně, přičemž v případě příběhových titulů je pak v mých očích největším lákadlem onen příběh, a nic moc dalšího. A z ukázky Requiem jsem nabyl dojmu, že Plague Tale bude ukázkou druhé kategorie. Nic proti ničemu, to nemusí být nutně na škodu. Jen… během necelé hodinky se hrou jsem neviděl prakticky žádnou změnu mustru, podle kterého byl vystaven i první díl. 

Já si Innocence užil a stále proti němu nemohu říct křivého slova. Z druhé strany však také dodám, že první díl byl prakticky tak akorát dlouhý. Hádanky, souboje i cesta kupředu byla vytvořena podle stále stejných pravidel a když jste zapalovali už asi padesátou louči, která odehnala hejno krys, říkali jste si možná stejně jako já, že už stačilo. Během krátké chvíle jsem ale v Requiem dělal zase to samé. 

Gamescomové dojmy z A Plague Tale: Requiem - Krysy se vrací, a ve formě
i Zdroj: Focus Entertainment

Amicia se na začátku dema ukázala v nejmenované francouzské vesničce, spolu s dobře známým Lucasem z prvního dílu. Hugo byl opět v nesnázích, a tak se ho dvojice pokoušela dostat ze zajetí nového záporáka, Vaudina. Cesta vedla přes krásné detailní úzké uličky, a už tady bylo opět patrné, že jestli Asobu něco jde, je to vykreslení dobových reálií. A ještě lépe bylo asi o tři minuty později, když se dvojice protáhla mimo hlavní cestu, přičemž jediná cesta vedla přes… dnes bychom asi řekli kafilérii, ale jednoduše přes místo, kam se házela mrtvá, páchnoucí, rozkládající se zvířata a nechávala napospas svému (hnilobnému) osudu. Těžko říct, kdy naposledy jsem ve hře viděl nechutnější scénu, a i když by asi kdekdo namítnul, že byla zbytečná, krásně (?) ukazuje hnus středověku, jak si ho dnes představujeme. 

V HLAVNÍ ROLI HLODAVCI

Po krátké odbočce se dvojici povedlo nešikovně narazit vozíkem do přilehlé budovy, z níž se vyřítily krysy. Ano, krysy budou opět vaším největším nepřítelem (anebo spojencem v závislosti na situaci). Hejno ze svých vlastností neztratilo vůbec nic. 

Bojí se ohně. 

Žere všechno živé.

To jsou základní pravidla, která musíte využít k postupu dál, anebo k přežití. Následovalo několik minut hledání cesty dál. Někdy je cesta přímočará, stačí roztočit jedinou zbraň Amicie, prak, a srazit třeba lucerničku na kotlík vyhaslého dřeva. Jindy ale musíte přemýšlet, nebo použít alchemické dovednosti hlavní postavy, která si s několika málo zásobami dokáže vyčarovat užitečné nástroje. Přiznám se, že ačkoliv si pamatuji, že výroba podobných udělátek hrála roli i v prvním dílu, nepamatuju si, kolik z gamescomové ukázky bylo nového. Něco mi říká, že Amicia dokázala vytvořit výbušnou lahvičku i před třemi lety, čímž získá krátké okno, kdy může přes krysy proběhnout. Stoprocentně mohla do praku vložit zápalný kamínek, stejně tak jako kamínek, s jehož pomocí dokázala pochodeň zhasnout. 

Gamescomové dojmy z A Plague Tale: Requiem - Krysy se vrací, a ve formě
i Zdroj: Focus Entertainment

Novinkou je ale využití větších láhví, které necílí na nějaký konkrétní předmět, jako spíše do prostoru. Upřímně si totiž nepamatuju, že by hlavní hrdinka dokázala vrhnout sklenici, z níž by rozvířená substance vznítila cokoliv hořlavého v okruhu tak dvou tří metrů. 

Tak či tak, cokoliv, co se dalo v demu použít, působilo přirozeně, ergonomicky… ale svým způsobem také známě a nepřekvapivě. Jestli se hra nějakým způsobem vyvíjí, dělá to pomalu a na první pohled novými mechanismy neprýští. Možná ale prostě přibudou jen později. Třeba jako kuš.

Jestli v demu někde byla, ani za hodinu hraní jsem se k ní nedostal. Amicia ale stále viditelně nerada zabíjí, i když díky svému praku je toho schopná prakticky od začátku, a tak jsem zvědavý, jak moc jí kuše v tomhle ohledu změní. 

Vojáků, kteří by si šíp do srdce zasloužili, je ve hře přitom dost. Ne každého je potřeba odpravit, ne každého musíte zabít vy (krysy to rády udělají za vás), a pořád se střetu můžete ve většině případů vyhnout. Zkusil jsem jednu pasáž projít v akčnějším tempu, a i když neříkám, že tak hrát nelze, Plague Tale mnohem více sluší jednoduchý, ale efektní stealth. 

Uličky záhy vystřídala příroda, a i v něm hra graficky exceluje

Výhodou dema bylo to, jak často střídalo prostředí. Uličky záhy vystřídala příroda, a i v něm hra graficky exceluje. Nemůžu říct, že by mě Plague Tale poslal do kolen, i kvůli tomu, že se demo neprezentovalo po technické stránce tím nejčistším dojmem, ale nezklamalo. Od hratelnosti jsem ale jednoduše čekal o něco víc. Pomyslnou negativní třešničkou na dortu byla pasáž, v níž člověk musel běhat na několika málo metrech a hledat jedno konkrétní květinu se specifickým tvarem lístků. Nesnáším tyhle questy, a jako by i z nich čišelo, že autoři neví, co dalšího zajímavého vymyslet. 

I proto ona skepse, o níž mluvím v úvodu. Plague Tale nebude špatná hra, to už je teď jisté. Co ale není jisté, je to, jestli Requiem nabídne cokoliv navíc. Pokud ne, tím nejstěžejnějším bude příběh, ale v tomhle smyslu nám Gamescom žádnou odpověď nedal. Bohužel…

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama