Fracture

Genetické pokusy na lidech zrodily mutanty – společensky nepřípustné obyvatele, proti kterým vláda Spojených států začala bojovat souběžně se zvyšujícím se globálním oteplením. Klimatické změny vyvolávají neklid v politice a západní a východní část Spojených států se izoluje a spojuje se svými záoceánskými sousedy. Ohromné záplavy způsobují škody kontinentálního rozsahu a zároveň v sílící politické krizi zrychluje vědecký vývoj. Geneticky modifikovaní vojáci již nejsou obyvateli laboratoří – chodí a bojují po celém světě. Přestože se děj Fracture odehrává v USA, dekonstrukce světořádu probíhá na celosvětové úrovni. Není úniku. Rok 2161 ukazuje svět, jaký neznáme a ani nechceme v realitě poznat.

Trailer na Fracture, zběžně popsaný v prvním odstavci, má neuvěřitelnou sílu. Namísto puntíčkářsky detailních enginových filmečků alá Metal Gear Solid jsou události z budoucnosti vyprávěny skrz fotografie v nízkém rozlišení, jaké si každý může stáhnout na images.google.com a podobných službách. Teprve závěrečných několik sekund patří renderům. Dosahuje se tak efektu popsání fiktivního příběhu extrémně realistickými prostředky, se kterými přicházíme do kontaktu každý den a díky tomu příběhu o to více věříme. I kdyby nebylo samotné hratelné verze hry, stačil trailer k tomu, aby několik sekund po jeho skončení panovalo v prezentační buňce ticho.

Hra samotná vás umístí do role Masona, vojáka, který přežil ničivou potopu a vyráží do světa bojovat se služebníky nepřátelské frakce. Kromě standardních projektilových zbraní disponuje Mason arzenálem fyzikálních zbraní a granátů, které přímo před jeho očima mění herní krajinu. Jde o největší trumf Fracture, který zatím známe jen z nesmělých náznků ve hrách jako Armed & Dangerous (žraločí puška! žraločí puška! žraločí puška!) nebo Half-Life 2 (gravitační puška) nebo ze strategií jako Perimeter anebo dokonce z první vlaštovky modifikovatelného terénu, Populous. Fyzikální zbraně modifikují terén před Masonem v reálném – a velmi rychlém – čase. Její použití je nejen praktické pro neobvyklé zabití nepřátel, ale také nalezne použití v řešení malých terénně-výškových hádanek. Technologie přitom nevyužívá známou Digital Molecular Matter (DMM) ani engine pro umělou inteligenci Euphoria, ale patří k interně vyvíjenému systému, vtipně nazvanému Despair. Despair také využívá poslední verzi fyzikálního enginu Havoc.

Mason stojí mezi vysokými skalami, které tvoří labyrint, na jehož konci je ohromný vojenský bunkr. Na obloze probíhá letecká válka: vrtulníky se sestřelují a s řevem padají na zem. Opodál se ozývá střelba. Cvičně vystřelí ze samopalu, aby se ujistil, že vše funguje. Nárazy kulek zanechávají ve skalách plastické díry a při stočení k zemi rozestřelují půdu na všechny strany – a nejde jen o efekt. Do země se skutečně vyrývá brázda, do níž může Mason zapadnout. Jde pouze o návnadu na to, co nás čeká. Předtím si ale povězme něco o současném trendu v herním vývojářství.

Poté, co se technologie posunula mílovými kroky do fáze, kdy je téměř vše možné, začínají vývojáři zkoušet, co ještě dělat dál. Na lipské Games Convention jsme byli svědky možného vývojářského diskurzu: bude se konečně pracovat se živly, které do letoška zastávaly roli kulis. Působení vody brzy poznáme ve hře Hydrophobia od studia Blade, kde hlavní hrdinkou bude realisticky cloumat voda valící se koridory potopené lodi a bude znesnadňovat míření nebo jí dokonce strhne do proudu či víru. Far Cry 2 předvede nejen inteligentní počasí, ale především práci s ohňem – sen každého pyromana - zapálená savana se bude dále podpalovat podle směru foukání větru. Tím se docílí možného taktického přemýšlení o útoku na nepřítele. A konečně ve Fracture nalezneme realistické a praktické modifikování terénu. Do této doby byla voda, oheň, vzduch a země buď vizuálním pozlátkem anebo definovala hranice herního prostoru. To nyní končí. Ne teď, když čtete tyto řádky, samozřejmě, ale v průběhu několika příštích let.

Pakliže Mason vyhodí granát zvyšující půdu, vyroste před ním malý kopeček, který ho uchrání před nepřátelskou palbou (na chvíli, kulky, jak bylo řečeno, terén ničí). Kopec se dá několika granáty násobit a opačně funguje granát snižující rovinu. Díky němu objevíte vstupy do pevností, které mají zasypaný vchod anebo je tak malý, že se jím neprotáhnete. Jiná zbraň vytvoří sloup žhavé lávy. Stačí ho nechat vyrůst mezi nepřáteli a ti se rozletí jako panáci, kterým matka Země dala kopanec mezi nohy. Další epesní granát vytvoří jakousi malou gravitační díru, která stáhne kameny z celého okolí, až vytvoří ohromnou kamennou kouli, kterou můžete po někom hodit. A další granát udělá vzdušný vír vtahující vše z okolí – živé i neživé, vytáčí předměty vysoko do vzduchu a rozbíjí je o skály. Mojí osobní oblíbenou zbraní se stala raketa, která letí těsně pod zemí a zdvihá „mořské“ vlny odhazující vše v dosahu.

Velkým problémem při podobném konceptu je rychlost odezvy. Střelbu akční hry řeší jednoduše: výstřel, zásah nebo netrefa. Ale modifikace terénu, to je jiná – každý proces musí vizuálně trvat určitou dobu, aby ho hráč viděl a dokázal ocenit. Efekt jakékoliv tektonické zbraně proto trvá nějakou dobu a mohl by rytmus celé akce narušovat – toho jsme se báli. Pravda je opačná. Podobně jako u normálních granátů je přirozené, že na výbuch se chvíli čeká, tak i granáty ve Fracture mají jistou dobu odezvy, která je naštěstí hodně krátká a výsledek vidíte před sebou během několika sekund. A stojí to za to. Všechny provedené modifikace okamžitě ovlivňují prostředí a zůstávají na svém místě, aniž by po chvíli zmizely (například sloup žhavé lávy). Herní svět je navíc poměrně otevřený, tudíž se dá vykopat i tak hluboká jáma, že do ní spadnete a zemřete. Wow.

Kromě samotných zbraní, na které byla prezentace zaměřena, jsme viděli i možné „puzzle“. V uvozovkách proto, že mluvit v primárně akčních hrách o logických hádankách je blbost. Šlo o nalézání vchodů do staveb, zdvihání sebe samotného na sloupu lávy pro dosažení vyšších plošin nebo o používání sloupu k nadzvihnutí těžké mříže chránící vchod do podzemí.

Fracture vychází příští rok na platformy Xbox 360 a PlayStation 3. Vydání pro Windows zatím nebylo potvrzeno, ale podle významných pohledů vývojářů si troufáme soudit, že několik měsíců, maximálně rok, po premiéře na konzole bude hra oznámena i na PC a užijí si jí do sytosti především majitelé hardwarově zdatných PC konfigurací. Celkový dojem z dema nám říká, že to přesně chceme: hrát Fracture i na PC. Bez ní bychom si totiž možná... možnáááá... ale asi jo.... nó... když nejde hora k Mohamedovi, tak musí Mohamed k hoře... že... ale jo, ten Xbox 360 či PS3 bychom si i koupili. Pro tak vizuálně přitažlivou hru, která v akční hratelnosti naplno využívá real-timeové modifikace terénu, se vyplatí. Tedy jen, když nebude na PC.