Disciples III: Renaissance Recenze Disciples III: Renaissance

Disciples III: Renaissance

Tomáš Nadrchal

Tomáš Nadrchal

8. 8. 2010 22:50 9
Reklama

Rok 2010 zdá se být časem ukončení dlouhých herních čekání. Jen považte, po dvanácti letech přichází Starcraft 2, po osmi pokračování Mafie a po více než sedmi… hm, že nevíte? Přeci třetí díl tahové fantasy strategie Disciples s přídomkem Renesance. Pravda, o Disciples se nehovořilo v takových očekáváních jako o zbylých dvou uvedených titulech, ale sedmiletá pauza by mohla něco napovědět. Ostatně, z takto dlouhého vývoje může vzejít buď do posledního detailu propracovaná záležitost, anebo také velký průšvih. První dva díly upoutaly fanoušky žánru zejména kombinací tahové strategie s RPG prvky a prozkoumáváním temné fantasy krajiny. Pokud patříte mezi starší hráče a na sérii Disciples si nepamatujete, možná za to bude moct fakt, že byla vždy tak trochu ve stínu slavnějšího Heroes of Might and Magic. Vývoje třetího dílu se ujal ruský tým Kalypso Games, který měl mimo jiné za úkol vytvořit pokračování sice v moderním 3D kabátku, ale s prvky klasické hratelnosti, jež dokázala hráče před lety upoutat.

Původní receptura

Hned první spuštění dá napovědět, že třetí pokračování Disciples je vizuálně velmi povedeným kouskem. Efektní menu podkresluje parádní mystická hudba, kterážto přímo vyzývá ke spuštění kampaně a vrhnutí se po hlavě do vřavy taktických bitev. A i když se tutoriál řadí spíše do kategorie nepovedených, další části hry poukazují, že by se z Disciples III mohlo vyklubat hodně hodin zábavy. Tedy, hodně hodin rozhodně ano, jestli zábavy, to už ponechám na vás, ale nepředbíhejme. Tvůrci si dali záležet, aby nabídli to, čím své fanoušky upoutaly předchozí díly – máme zde trojici ras a s nimi spojenou trojici kampaní, samostatné scénáře a hotseat bitvy, v nichž se hráči vyžívají v prozkoumávání fantasy světa spolu s taktickými bitvami na šestiúhelníkovém poli, kde hrdinové hrají velkou, ba dokonce kardinální roli. K tomu si přičtěte budování metropole, nábor nových bojovníků a v neposlední řadě zvyšování zkušeností příběhových postav. Kampaně, ve kterých si hráči postupně projdou šlépějemi lidí, démonů a elfů, se snaží poutat příběhem, ale jeho prezentace se řadí někam mezi špínu a bláto, což je první zásadní nedostatek Disciples III. Většina progresu v ději je hráči přednesena během loadingového screenu, ale takto ohyzdně čtený text jsem už dlouho neslyšel. Nepovedená snaha o zapadnutí do fantasy feelingu působí zpočátku komicky, později si asi každý začne pročítat řádky sám. Navíc, příběh přináší řadu nesrovnalostí, nad nimiž zůstává zdravý rozum stát, ale nebudu spoilerovat.

Samotné úrovně nepřekvapí ničím zvláštním, koridorovité mapy nepovolují jiný než striktně lineární postup, což by nemuselo být na škodu, kdyby byly úrovně více spjaty s příběhem, takto ale spíše ničí radost z prozkoumávání okolí. Těm, kdo si libují v budování metropole, se snaží Disciples III vyjít vstříc, ale nečekejte žádné vizuální orgie s kocháním se svého stavbařského veledíla. Stavby jsou zkrátka ošklivé, což kontrastuje s jinak povedeným vizuálním zpracováním. Na druhou stranu potěší všelijaké budování a vynalézání, díky kterým snad i odpustíte vizuální nedostatky.

Hráč s hrdiny žije i umírá

Ale ani prozkoumávání okolí, ani budovatelská část nebyly takovým lákadlem třetího pokračování, jakým byly taktické bitvy. Ty se odehrají na šestiúhelníkovém poli, kde se proti sobě postaví několik jednotek na obou stranách a v jednotlivých tazích na sebe útočí. Během boje je dobré dostat své hrdiny na tzv. focus points, tj. místa, jež zlepšují vlastnosti charakteru a umožňují se tak lépe bránit a lépe útočit. A jelikož jednotky s postupem času získávají více zkušeností a jsou tedy silnější, je záhodno procházet bitvy s čistým štítem, tedy beze ztrát. Až u tří hrdinů lze v rámci vylepšování RPG vlastností určovat také směřování jejich schopností ku obrazu svému. S hrdiny zkrátka žijete i umíráte. Zatím to vypadá dobře, co říkáte? Inu, vypadá, až do určitého momentu, kdy se bitvy stanou neskutečně repetitivní, jejich obtížnost klesne nepřímo úměrně zvyšování levelů hrdinů a začnou více nudit než bavit. Ostatně ani umělá inteligence do vínku moc chytrosti nedostala, jakmile si osvojíte zaběhlé skripty, není problém se se soupeřem vypořádat jedna dvě. Předlouhé kampaně tak ztrácí své kouzlo a poutavost, po prvotním okouzlení se dostaví nudný stereotyp, který sráží zábavnost kamsi k bodu mrazu. Tvůrci u bitev zkrátka zapomněli na nějaký prvek, který by hráče nutil k tomu se k nim vracet. Ať už dobrý pocit z překonání přetěžkého soupeře, nebo třeba vizuální krásy efektních zabití nepřátel. Jak už jsem řekl, atraktivita bitev se postupně propadne z jasných výšin do temných hlubin a není nic, co by tomu zabránilo. A když už omrzí kampaň a scénáře, nic moc nezachrání ani multiplayer, neboť jedinou jeho variantou je zde hotseat.

S čím si ale tvůrci vyhráli, to je svět, v němž se třetí pokračování Disciples odehrává. Detailní mapy plné všelijakých serepetiček působí velmi dobře a dokážou příjemně navodit fantasy atmosféru. Tu ještě doplňuje velmi dobrý soundtrack, jenž dokáže znít v hlavě ještě dlouho po vypnutí hry. Třetí pokračování Disciples III představuje renesanci v audiovizuálním kabátku, to rozhodně ano. Převod do třetího rozměru se víceméně povedl, což už se ale nedá říct o atraktivnosti celé hry. Prvotní dobrý dojem po čase vystřídá vystřízlivění, repetitivní bitvy a vůbec postupem času nastoupivší sterotyp není dobrým příkladem, jak přilákat nové hráče k žánru tahových strategií.

Disciples III: Renaissance
Windows PC

Verdikt

Solidní tahová strategie z fantasy světa, která sice staví na osvědčených receptech předchozích dílů, ale postupně zevšední vinou repetitivnosti, stereotypu a špatně podaného příběhu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama