Diagnóza: Vesmírný dobrodruh

Jednou dobrodruh, navždy dobrodruh. Stejnou měrou to platí pro virtuální rytíře z Tamrielu i osamělé rabiáty putující nekonečným vesmírem. Bohužel, přestože jsou ti druzí také udatní, odvážní, drsní a málomluvní, tak ti co nosí u pasu meče a cestují výhradně koňmo, mají v současnosti přeci jenom navrch. Ale to snad ani všem vyznavačům vesmírných stříleček a simulátorů nemusíme připomínat. Situace je pro nás zkrátka špatná a nezdá se, že by se měla nějak výrazně zlepšit. Platí to hlavně pro klasický předobraz výpravných vesmírných stříleček s rozmáchlým scénářem, pro něž v současnosti neexistuje trh, respektive dostatečně velký počet zájemců a potenciálních kupců na to, aby se vývoj takových velkých her zaplatil.

Naštěstí prapor vesmírných stříleček a simulací drží nad vodou jednak početná, oddaná a nesmírně kreativní fanouškovská komunita a dále pak pár nezávislých vývojářských týmů, které své hry staví přímo na tělo potřebám zapáleným příznivcům, což jim sice nezajistí astronomické příjmy a Poršáky v garážích, ale uživí je to slušně. Rozhodně tedy nesdílím dojem, že vesmírné simulace už to mají dávno za sebou a rovnou si ukážeme, čím může fanda tohoto žánru v současné době naplnit svůj kručící žaludek a že to nemusí být nutně zbytky z popelnice.

Hrabárna

Vlastně ještě chvilku zůstaneme u popelnicové stravy. Sledovali jste někdy zcela standardně vypadajícího človíčka, jak labužnicky, s jiskrou v oku a profesionálním grifem projíždí popelnice a kontejnery před domem, aby si po hodině práce nakonec odnesl jeden čerstvě vypadající rohlík, který pak vedle na lavičce zkonzumuje jako pravý connoisseur bílého pečiva? Přesně takhle totiž všichni fandové vesmírných akcí a simulací vypadají, když loví ve své hromadě her a vybírají titul, který by přes DosBox, či jiné udělátko naládovali do svého příliš moderního stroje. Chvilku v ruce těžkají hodně staré diskety s Brabenovým Elite a vzpomínají na obrovský a realistický vesmír, který si museli kvůli mizivému výkonu tehdejšího hardwaru z větší části domyslet v té části mozku, které se říká představivost. Pak ustrnou zrakem na krásně vyrovnanou řadu her se známým logem Wing Commander a vzpomenou na časy, kdy bratři Robertové vytvářeli pod střechou Originu silně filmové vesmírné střílečky s plytkou hratelností, ale úžasnou atmosférou.

Někteří z vás možná najdou i krabice s dvojící Wing Commander offshotů Privateer a vzpomenete si na nekonečné hádky o to, jestli je lepší freeformová struktura Privateera, nebo přísně lineární příběhová linie hlavních Wing Commander her. No a u Star Wars her už není o čem přemýšlet, od roku 1993, kdy vyšel Star Wars: X-Wing až do roku 2000, kdy se na trhu objevila kompilační Star Wars: X-Wing Trilogy, si mohli fandové chrochtat skoro jednou ročně blahem nad hratelností (zejména v multiplayeru) a parádní atmosférou titulů Star Wars: TIE Fighter, X-Wing Vs. TIE Fighter, X-Wing Alliance a dalších.

Bohužel nemůžu u poněkud smutného vzpomínání zůstat na věky, to by bylo na řadu hustě popsaných stránek o hrách jako Alpha Storm, Darklight Conflict, Colony Wars, I-War, Tachyon: The Fringe, Earth & Beyond, Allegiance a dalších. Musíme žít všichni v realitě a podívat se přítomnosti do očí.

Tak to bylo, tak to je, jak to bude?

V žánru, o němž tu celou dobu hovořím, se současnost silně prolíná s minulostí, čímž si lze vysvětlit víceméně nulový vývoj herních mechanismů a zažitých standardů v nových titulech. Jediné, co se mění, navíc jen v některých případech, je audiovizuální zpracování. Možná právě v tomhle je třeba hledat masivní pokles popularity vesmírných stříleček. Vývojáři je nedokázali přizpůsobit měnící se skladbě trhu, potažmo požadavkům nových hráčů, což si vynutilo pokles prodejnosti a pád z předních příček popularity až na samotné dno rentability vývoje. Dost však lamentování, nejzřetelnějším důkazem toho, jak minulé pořádky stále žijí v nových produktech, je modařská scéna.

V této oblasti nemůžu začít jinak než oslavou titulu Freelancer, který letos oslavil páté narozeniny a kreativní komunita, soustředěná zejména okolo (v současnosti přestavovaného) webu The Lancers Reactor, pro něj stále chrlí nové a nové modifikace, hlavně multiplayerově orientované, jejichž nabídka (to samé platí o serverech) je neuvěřitelně pestrá. Co se týče singleplayer modů, tak některé z nich jen přidávají nový obsah, nebo modifikují ten původní (Epsilon). Existují však kompletní mody (Freelancer: The Next Generation), které Freelancer transformují z původní lineární arkádově-akční záležitosti na velká hvězdná hřišťátka, kde můžete létat týdny a měsíce a pořád nacházet nové impulsy k tomu, abyste pokračovali dál. Existuje též roztomilé skoro-konverze (Privateer - The Reckoning), modifikace, které mění arkádovou fyziku na mírně pokročilý model blížící se fyzice newtonovské, jiné zas do hry přidávají zbrusu nový ekonomický model a tak dále. Hledání nového života pro vaši zaprášenou kopii Freelancera můžete zahájit buď přímo u nás na Hrej, pak na Lancers Reactor, nebo v příslušné sekci na Mod DB.

Ve volném vesmíru

V letech 1998 a 1999 vyšly dva tituly, které řada hráčů dodnes považuje za absolutní vrchol v ranku arkádových/akčních vesmírných simulací - Descent: FreeSpace a FreeSpace 2 od týmu Volition. Zejména druhý díl spojil skvěle vyprávěný příběh s parádní strukturou misí a majestátními souboji ve vesmíru, kterých se nezřídka účastnily i velké vesmírné křižníky. Nehledě na to, že byly obě dvě hry velmi pohledné a poměrně snadno přístupné. Nás však zajímá zejména jejich životaschopnost, kterou v roce 2002 podpořilo vydání FreeSpace 2 Open enginu do rukou dychtivé komunity, která s jeho pomocí prozatím stvořila, či ještě vytváří totální konverze (nepotřebujete k jejich hraní vlastnit původní FreeSpace 2) Battlestar Galactica: Beyond the Red Line, The Babylon Project, Wing Commander Saga, které jsou pravidelně vylepšovány a hlavně jsou dostupné zcela zadarmo. Na dalších konverzích (StarFox: Shadows of Lylat, Fringe Space a další) FreeSpace 2 se pracuje a nejvíce se o nich dozvíte na webech Hard Light Productions a FreeSpaceMods.net.

Činnost mod scény se samozřejmě neomezila a neomezuje pouze na přetváření Freelancer a FreeSpace. K dispozici je například pár zajímavých modifikací pro Wing Commander: Secret Ops – Unknown Enemy, Standoff a další. Jsou to však povětšinou projekty staršího data, které se objevují jen zřídka. Každopádně, pokud máte zájem o novinky, mody a konverze z fanoušky udržovaného universa Wing Commander her, tak zamiřte kupříkladu na WC CIC.

Ve znamení nahnutého kříže

Když se odvrátím od fanouškovských projektů a zaměřím se na komerční sféru, tak mě nutně bodne u srdce. Z výše popsaných důvodů je nových projektů velmi, velmi málo, a když za rok vyjde jeden, či dva, je to důvod k oslavě. A to ještě nikdo neříká, že jsou ty hry kvalitní (viz jakýkoli Battlecruisier/Universal Combat/Galactic Command titul od Dereka Smarta). Z posledních let stojí za zmínku jen velmi slušný německý pokus DarkStar One, který už si však lidé z Ascaron pro mizivý komerční ohlas nezopakují, škoda. Zbývají nám tedy jen poloamatérské, byť poměrně propracované a zábavné tituly v sériích Evochron, Arvoch, Starwraith od StarWraith 3D Games, podivné ruské projekty nižšího řádu Tarr Chronicles a The Tomorrow War, solidní chorvatská záležitost Space Force: Rogue Universe (po malé úpravě cfg souborů si můžete zapnout opravdickou newtonovskou fyziku), nebo v současnosti nejsilnější a nejatraktivnější bojovník na poli vesmírných simulací – série X od němčourů z EgoSoftu. X hry vychází už od roku 1999 a od vyloženě hardcorových vesmírných simulací (X: BtF, X-Tension), nejvíce se podobajících právě legendárnímu Elite, se postupně přes několik titulů vyvinuly až do dnešní podoby, která je poměrně přístupná i průměrně trpělivému a zkušenému hráči. X3: Reunion sice trvalo pěkných pár měsíců a několik obrovských patchů, než se z ní stala hratelná záležitost, ale v dnešní době je to odladěný, komunitou i vývojáři podporovaný titul s velkou trvanlivostí, návykovostí a zábavním potenciálem. Uvidíme, co přinese standalone datadisk X3: Terran Conflict.

Vyhlídky

Už jsem naznačoval, že nejsou nejlepší. Na druhou stranu to ještě není na provaz. Pořád jsou tu borci z Egosoftu se svojí X sérií a nezdá se, že by fanouškovská komunita hodlala zničeho nic přestat s produkcí nejrůznější modifikací a konverzí pro Freelancer, či Freespace. Navíc člověk nikdy neví, co se přižene z Ruska (viz Precursors) a jak si povedou chystané onlineovky Jumpgate: Evolution, Blackstar, Infinity: The Quest of Earth a další.