Destiny 2 Recenze Destiny 2 - recenze PC verze

Destiny 2 - recenze PC verze

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

31. 10. 2017 17:40 10
Reklama

Od vydání Destiny 2 na konzole uběhlo dlouhých šest týdnů. Inu, dlouhých jak pro koho. Třeba na páté GTA jsme přeci jen čekali o „trochu“ déle. Pokud vám gamepad nesmí přes práh, nebo máte jiné důvody, proč nevlastnit konzoli, jedná se o první možnost, jak se do světa Destiny dostat – první díl totiž zůstal konzolově exkluzivní a jinam se i dle slov tvůrců nechystá. Avšak ve světě, kde bohužel pojem „zprasený konzolový port“ není ničím neznámým, se naskýtá otázka: „Chcete vůbec pokračování Destiny na PC hrát?“

NECHCI SE DO TOHO ZABRUŠOVAT...

V následujícím textu bude řeč především o technickém stavu PC verze. Pokud chcete vědět více o hře jako takové, Vojtova původní recenze mluví za vše – nejnovější počin Bungie je bezpochyby jedním z kandidátů na hru roku. Pokud jste se sérií doposud nepřišli do styku a nevíte, o čem je řeč, představte si druhé Borderlands. Máte? Odečtěte pastelovitost a část nadhledu, přičtěte obrovský online svět s možností PvP. Výsledek pak vynásobte megalomanstvím na druhou a stojí před vámi právě Destiny 2. Vše, co hra dělá, dělá dobře – od nádherných filmečků po zábavnou, ač repetitivní akci. Tu podtrhuje opravdu strhující soundtrack, ve kterém mj. figurují i smyčcové nástroje, hladící při snaze rozstřílet všechny emzáky napadrť po duši. A představte si, dorazíte single-player kampaň a až poté se vám otevře dalších 80% hry. Tak obrovská hra je, přičemž je třeba obligátně podotknout, že více lidí automaticky znamená více zábavy. Pro více informací vás však opět směruji do PS4 recenze a nyní se pojďme pobavit o verzi pro počítače.

S klientem samotným nebyly žádné potíže, potěšil mne velmi plynulý přenos nastavení z počítače na počítač.

Tvůrci z Bungie mají podepsanou dlouholetou smlouvu s Blizzardem, není tedy divu, že se veškeré dění odehrává přes klasického herního klienta Battle.net. Pomocí něj stáhnete asi 38 GB dat, potřebných pro spuštění hry. Samotná hra mi poté na pevném disku zabírala o něco méně, což je pravděpodobně důsledkem několika patchů, které v průběhu testování dorazily. S klientem samotným nebyly žádné potíže, potěšil mne velmi plynulý přenos nastavení z počítače na počítač – nemusíte hnout ani prstem, veškeré uložené pozice jsou automaticky zálohovány.

PROBLEMATICKÉ TÍPÁNÍ

Co mě však vyloženě nepotěšilo je přístup Bungie k různým 3rd party programům typu Fraps, MSI Afterburner nebo dokonce nadstavba od Nvidie. Jediný nástroj, přes který se mi nakonec podařilo vytvořit screenshoty, byl paradoxně proklínaný Herní režim, který je součástí Windows. Tvůrci tuto blokaci vysvětlují snahou o zamezení podvodům a cheatům, určitě ale existují humánnější způsoby než tento. Několik desítek hráčů údajně bylo za použití podobných programů dokonce zabanováno. Bungie sice vysvětlilo, že šlo o plané poplachy jejich systému, jistě se mnou však souhlasíte, že se nejednalo o ideální vykročení do startu na PC scéně. Chápu, že většina lidí komplexní počítadla frameratu a grabovací nástroje používat nebude, pro jistou část hráčů jde však o jednu z klíčových funkcí, která pro Destiny 2 minimálně zatím v rozhraní Battle.net není dostupná.

Pryč už však od externích problémů. PC verze se od těch konzolových liší samozřejmě možnostmi ovládání, bohatostí nastavení a také neplaceným multiplayerem. Upraven (zmenšen na minimum) byl také zpětný ráz zbraní. Nadále také platí, že konzole od Sony mají k dispozici více obsahu. Na ten však platí jen časová exkluzivita, dočkáme se jej tedy i na konzolích od Microsoftu a počítačích. V době recenzování, tedy nějaký týden po vydání, ještě nebyl k dispozici Raid. Bungie již uvedlo, že neplánuje žádnou synchronizaci savů mezi jednotlivými platformami a samozřejmě vyloučilo i cross-platform multiplayer – hráči na PC si tedy proti těm konzolovým nezahrají. To je logické rozhodnutí, i přes absenci automatického zaměřování by s myší byli ve velké výhodě. S ovládáním se také pojí další věc. Přišlo mi, že jako hra primárně dělaná na konzole je Destiny 2 více přizpůsobená pomalejšímu ovládání s gamepadem, PvE kampaň na počítači je tedy možná až příliš jednoduchá. Z pocitu, že jste dobrý hráč, vás sice vykolejí první PvP zápas, to ale nic nemění na tom, že obtížnost hry je v prvním průchodu kampaně zbytečně nízká a nejde nijak přizpůsobit. 

S KLÁVESNICÍ A MYŠÍ VSTŘÍC LEPŠÍM ZÍTŘKŮM

Konzolové „zbytky“ se občas projeví také v ovládání, kdy je někdy zbytečně nutné držet klávesy nebo myšítko pro jednoduchou interakci, kterou jsme obvykle zvyklí řešit pouhým stiskem. Jinak však konzolové prvky ze hry zmizely, což kvituji s povděkem. Snaha se zavděčit prostupuje skrze celou hru. Druhé Destiny dává zapomenout portům zamknutým na 30 FPS, nehratelným bez gamepadu a s nemožností přizpůsobit si klávesy. Screenshoty kompletního nastavení naleznete v galerii – tomu grafickému se ještě budeme věnovat. Z těch „ostatních“ je určitě třeba jmenovat nastavení citlivosti myši i gamepadu, možnost úplného přemapování kláves, nastavení HUDu, módy pro barvoslepé nebo třeba jednoduchý ukazatel FPS v pravém horním rohu. 

Nehladit slepice, koušou!

Jediné nepříběhové interaktivní prvky ve hře jsou lampy, které je možné zhasnout a míč, se kterým můžete s naprosto šílenou fyzikou hrát fotbal. Nečekejte tedy možnosti velkých RPG, Destiny je totiž pořád majoritně střílečka. Znalci série Fable se při pohledu do galerie určitě začali radostí třást – ano, jsou tady slepice, nemůžete s nimi však interagovat ani závodit. To je šílené zklamání a automaticky bod dolů.

RADOST POHLEDĚT

Silnou devízou hry je grafické ztvárnění. Pobíhat budete po nadmíru velkých lokacích, ve kterých vám bude později k dispozici i vozítko. Díky jetpacku vyniká i vertikalita pohybu, brzy ovšem přijdete na to, že průzkum prostředí minimálně v kampani nemá moc smysl. Při té jedné cestě, kterou vás hra provede, narazíte na spoustu nádherných scén, boční uličky pak zejí prázdnotou. Pokud se poté chcete pokochat kupříkladu pohledem z vysoké budovy, na kterou se sice dá dostat, ale vývojáři si to nepřejí, čeká vás nekompromisní pětisekundový limit na zběsilý úprk, nebo smrt.

Tvůrci se také rozhodli pro velké množství pohyblivých mechanických částí, na které je radost se dívat.

Krásné scenérie budete procházet buď v 3rd person pohledu v nebojových lokacích, nebo v pohledu z vlastních očí. Síla interního enginu spočívá především v nasvícení a vykreslení částicových efektů a vesmírných panoramat, kdy se nejednou zastavíte, abyste je stačili vstřebat. Tvůrci se také rozhodli pro velké množství pohyblivých mechanických částí, na které je radost se dívat. Každá z dostupných planet má unikátní vizuální styl a cestování mezi nimi vás nezačne jen tak nudit. Co se mi líbilo méně je použití nepříliš účinných forem anti-aliasingu, kdy se hrany úzkých objektů vykreslují jako zubaté. Lepší anti-aliasing poté lze nastavit v NVIDIA panelech, na hru to však bohužel nemá žádný vliv. Hra se toto chování ani nesnaží nijak kamuflovat, když se pak dostanete z renderovaného filmečku do toho, který je dělaný v enginu hry, okamžitě to poznáte. Oba jsou sice zamčené na 30 FPS, čehož si bohužel při přechodu z plynulého 60FPS gameplaye všimnete, renderované však vypadají naprosto skvěle, uhlazeně a uvěřitelně. Oproti tomu spáry na kosmických lodích nebo dráty připomínají v in-game záběrech list pily. Podobné rozčarování panuje okolo kvality textur. V drtivé většině případů si nevšimnete toho, že by bylo něco špatně, občas se na vás ale usměje kámen z roku 1996, což dost kazí zážitek ze hry. V hojné míře rozšířené jehličnaté stromy mi přišly vyloženě nehezké, tady by se vývojáři mohli učit třeba od Kingdom Come: Deliverance. Pro vyvážení je na druhou stranu třeba pochválit také efekty počasí, kdy si kupříkladu opravdu všimnete přítomného větru. 

SKROMNÉ POŽADAVKY

Hezká grafika je však k ničemu, když ji nemáte na čem rozhýbat. Toho si naštěstí jsou v Bungie vědomi a hru podrobili příkladné optimalizaci. Na sestavě Intel Core i7 6700, 16GB RAM a NVIDIA GTX970 jsem hru ve Full HD spustil na maximální nastavení (bez zvyšování render resolution.) Framerate z vytyčených šedesáti padal jen v nebojových oblastech, kde se nacházely desítky postav. Zamknutí počtu snímků za vteřinu je umožněno vertikální synchronizací, která se vyskytuje v možnostech 30 a 60 FPS. 30 FPS samozřejmě není srovnatelných s konzolemi, tam je obraz plynulý, na PC to není nic hezkého. Pokud disponujete monitorem s vyšší obnovovací frekvencí než 60 Hz, je možné si nastavení FPS limiteru přizpůsobit, ale pouze v textovém souboru – to tvůrci mohli podchytit už v menu. 

Destiny 2 - recenze PC verze
i Zdroj: Hrej.cz

Detailní porovnání grafických nastavení a jejich dopadů na výkon naleznete v technickém rozboru hry v galerii, zde si povíme spíše o jejich důsledcích. Široká škála nastavení totiž znamená, že v nejnižším rozlišení a detailech si ve 30 FPS zahrajete i na novějších počítačích s integrovanou grafickou kartou. Určitě se nejedná o ideální stav, hra však i tak vypadá pořád solidně. Na maximální nastavení si z mého PC ukousla 3,4 GB RAM, využití procesoru se pohybovalo okolo 40%. Jen pro představu, přesně tolik procent výkonu si pro sebe ukousne DRM ochrana v novém Assassin’s Creed Origins. Procesor jsem se pokusil také podtaktovat z 4 GHz (resp. 3,7 GHz na všech jádrech) na 3,3 GHz, poté jeho vytížení stoupalo k hranici 45%. Výbornou vizitkou hry je optimalizace pro vícejádrové procesory, kdy využívala víceméně rovnoměrně skoro každé jádro. 

PIXEL NENÍ HŘÍCH

Pohled na opačné výkonové spektrum zase potěší hráče s výkonnými mašinami. Pokud vám klasické nejvyšší nastavení nestačí, disponuje druhé Destiny vynikající možností Render Resolution. To můžete nastavit až na hodnotu 200%, v případě 4K výstupu se vám tedy může generovat až 8K obraz – na to však pro plynulé hraní minimálně v 60 FPS budete potřebovat minimálně trojici GTX 1080 Ti, což není úplně lidová záležitost. A opět se přesuneme k opačnému spektru – pokud vám nevadí, že hra bude vypadat jako z minulého tisíciletí, můžete Render Resolution nastavit na pouhých 25% a užít si pravý a nefalšovaný pixelfest. Výbornou zprávou pak je také fakt, že až na nastavení kvality textur můžete veškerá nastavení měnit přímo ve hře a projeví se okamžitě (u textur je nutný restart.) Kromě nastavení pokrytých v technickém rozboru se ve hře nachází také možnost zapnout HDR (samozřejmě funkční jen u podporovaných zobrazovadel,) chromatickou aberaci, u níž jsem ale nezaznamenal žádné rozdíly, a klasické filmové zrno.

V současnosti také PC verzi trápí několik chyb, které vývojáři intenzivně řeší.

Nároky na internetové připojení se také nezdají vysoké, na internetu 30/3 Mb/s hra běžela stejně bezproblémově jako na lince 100/3 Mb/s. Matchmaking PvP zápasů na obou typech připojení většinou trvá méně než minutu.

Žádné hře se nevyhýbají bugy a problémy a ani Destiny 2 jich nezůstalo ušetřeno. Naštěstí se nejedná o velké věci – osobně jsem sem tam narazil na neúměrně dlouhý, více než dvouminutový loading, překvapil mě i problikávající sokol a nevyřešený kolizní model postav – že budu moci probíhat postavami živých hráčů, to dává smysl. Že budu probíhat i NPC postavami, to už mi tak logické nepřijde. V současnosti také PC verzi trápí několik chyb, které vývojáři intenzivně řeší. Jedná se mj. o problémy s výkonem po delší době hraní (u sebe jsem nepozoroval,) občasnou nemožnost se přihlásit do hry, nedostupnost seznamu hráčů v klanu nebo problémy se systémy s větším počtem grafických karet. Většinou se jedná o nepříliš časté nebo závažné problémy, obzvláště na tak velkou hru.

Destiny 2
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Počítačová verze Destiny 2 je portem vyrobeným s láskou. K dispozici je nepřeberné množství nastavení a hra vypadá a hýbe se skvěle. Škoda jen nedotaženého anti-aliasingu, jinak se jedná o velmi dobrou verzi velmi dobré hry.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama