Zoufalé manželky Recenze Desperate Housewives: The Game

Desperate Housewives: The Game

elisheva

elisheva

29. 10. 2006 23:58
Reklama

Seriál Desperate Housewives, u nás známý jako Zoufalé manželky, si dokázal celosvětově vybojovat obrovskou popularitu nejen pro svůj vtip, ale právě díky nevšední kombinaci klasických ženských drbů spolu s odhalováním tajemství obyvatel slavné Wisteria Lane, která je zločinem prolezlá více, než by si kdokoliv byl ochoten představit. V podobném duchu se snaží navázat i stejnojmenná hra, kterou mnoho fanoušků vyhlíželo napůl v očekávání a napůl s hrůzou.

Nehezké čumáčky

Vše začíná naprosto totožně jako v televizi. Idylické záběry na Wisteria Lane a uklidňující hlas Mary Alice, která popisuje dění ze svého místa kdesi mimo čas a prostor, vás přivítají jakožto nového obyvatele toliko proslulého předměstí. O sobě samé, čili v tomto případě hlavní hrdince, víte pramálo a jen díky komunikaci s ostatními se dozvídáte nejen, co jste zač a která tajemství obklopují vaši rodinu, ale máte možnost nakouknout do soukromí všech slavných seriálových charakterů. Nejprve si musíte vytvořit svojí vlastní úžasnou rodinku - sebe, najít vhodnou tvář pro manžela a nakonec nějaký ten slušivý obličej pro synátora.

Tvorba vaši vlastní paničky obnáší výběr jen jednoho z několika předdefinovaných ksichtíků, volbu účesu a barvy vlasů. Něco jako výška, velikost prsou nebo vypracovanost zadku je už tabu a musíte se smířit s tvůrci danými mírami. U manžela a syna je to ještě horší, protože tam lze změnit jen celá hlava a výběr je naprosto katastrofální. Sice obsahuje politicky korektní škálu od typicky árijského vzhledu přes mexický až po černošský (ehm afroamerický samozřejmě), ale popravdě všechny do jednoho jsou, dle mého názoru, pěkně ohavné držky a v normálním životě bych si o ně neopřela ani kolo. Jen co se smíříte s tím, že máte ošklivého manžela a ještě ošklivějšího syna, může hra začít.

Takový obyčejný život

Koncept hry je jako jednotlivé epizody seriálu s prologem, přičemž než se vám Fairview naloaduje, je vám předkládán malý znalostní testík. Tady bych ráda upozornila, že kdo sleduje seriál Zoufalé manželky pouze na jisté české televizi, měl by s koupí hry alespoň chvíli počkat a to nejen z důvodu, že CD Projekt chystá lokalizovanou verzi hry. Mohl by se dočkat mnohých nepříjemných spoilerů, neboť příběh je zasazen do doby mezi 1. a 2. sérií. Samotný průběh hry je pak cosi mezi adventurou, prostým RPG a simulacíí v podobné formě jako The Sims. Musíte dbát sami o sebe, což znamená udržovat se v čistotě, pohodě či řádně komunikovat s ostatními. Pokud vám některá z položek příliš klesne, je na čase navštívit souseda a jen tak s ním pokecat, nebo si dojít do sprchy a převléknout šaty. Stejně tak musíte dbát o domov, který má své hodnoty nebo o svou zahrádku, jinak vám přijdou vynadat staré zapšklé sousedky.

Ostatní obyvatelé mají rovněž jisté vlastnosti a to, jak moc k vám cítí respekt a jak moc jste s nimi přátelé. Většinou nezávazným povídáním můžete dosáhnout zlepšení vztahů a čím vyšší bude ukazatel, tím ochotněji vám sdělí svoje dobře střežená tajemství. Každou novou epizodu také dostanete nějaký specifický quest, který je důležitý ke zdárnému dokončení úrovně. A tak se přátelíte se sousedy, kteří jsou vám sympatičtí, sbíráte špínu na všechny okolo, snažíte se mít nejhezčí zahrádku široko daleko a vychováváte nezbedného synka.

Problém je, že v podstatě nemáte nejmenší šanci řídit hru podle sebe. Všechno je předem naplánováno a vy máte vždy maximálně dvě možnosti jak se zachovat. Osobně mi to překáželo už jen ve faktu, že jsem se absolutně nedokázala vžít do role matky, která například prohledává pokoj svého syna a pak vyvádí, když zjistí, že má slečnu. No a co, tak má kluk holku, řekla jsem si, jenže moje postava to musela jít okamžitě řešit a obcházet všemožné přátele, aby vyzjistila, co nejvíce informací o téhle „poběhlici“, a děj se tak mohl pořádně rozjet.

Kde jsou hlavní hrdinky?

Nepříjemným pro mnoho fanoušků seriálu může být fakt, že ve hře jedinou původní herečkou je Brenda Strong nebo-li hlas postavy Mary Alice Young. Všechny ostatní jsou předabovány neznámými herci-imitátory. Naštěstí to nedopadlo zase tak špatně a kupříkladu u Lynette jsem pomalu ani nepostřehla, že ji namlouvá někdo jiný, nicméně u dalších charakterů jako je Andrew nebo Mike, byl rozdíl oproti originálu mnohem zřetelnější. Celkově to ale nijak nevadí, neboť čeští diváci jsou stejně zvyklí na nepříliš povedený primácký dabing a hrdinky si nejsou se svými reálnými protějšky moc podobné.

Tvůrci sice vystihli jejich typický oděv a účes, ale co se týče výrazu tváře, hrubě se sekli. Wisteria Lane je ale oproti tomu velmi věrnou kopií svojí předlohy, včetně značně povedených interiérů domků jednotlivých postav, které odpovídají nejen rozložením pokojů a nábytku v nich, ale i celkovou výzdobou (například u Gabrielle můžete vidět její obrazy nad schodištěm atd..). Škoda je, že se Fairview celkově smrsklo jen na Wisteria Lane a úrovni s obchodním střediskem, zbytek města nemáte šanci poznat.

Neslavný konec slavného příbuzného

Popravdě seriál je jeden z mých nejoblíbenějších, ovšem to neznamená, že mezi ně bude patřit i tahle hra. Hlavní problém bych viděla především v neobyčejně snadných questech, u nichž vám autoři do detailu popíšou, co máte dělat a tak se hra jen scvrkává na „dojdi tam a tam a promluv si s tím a tím“, bez jediné invence a zajímavého pátrání. Stejně tak mi nevadí dívat se na příběhy pološílené Bree s jejím pověstným perfekcionismem a dokonalou zahrádkou, ale ve skutečnosti nemám zapotřebí hrát postavu její povaze poměrně podobnou.

Z počátku je sice celkem vtipné chodit po tolikrát vídané ulici a potkávat všechny tamní obyvatele, bavit se s nimi, laškovat, pomáhat jim, či se dokonce s někým z nich vyspat, na druhou stranu to neobyčejně rychle omrzí. Takže doporučuji leda pro diváky, kteří se nemohou dočkat dalšího týdne a bez alespoň malé dávky Zoufalých manželek by zemřeli na těžké abstinenční příznaky. Jinak pro ostatní existují na trhu jistě lepší kousky než je Desperate Housewives: The Game.

Zoufalé manželky
Windows PC

Verdikt

Zpočátku zajímavá zábava, která ale uchvátí tak jako tak spíše jen fanoušky a po čase stejně omrzí

Co se nám líbí a nelíbí?

Přímé setkávání s hrdiny, objevování vlastní identity a zajímavých tajemství nejen o sousedech, ale i sobě a vlastní rodině
Téměř nulová interakce, po čase stereotypnost z jednoduchých úkolů, které nebývají tak zas tak často šokující
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama