Darksiders 2 Recenze Darksiders II

Darksiders II

Vojtěch Matěna

Vojtěch Matěna

16. 8. 2012 22:00 4
Reklama

Čtyři jezdci apokalypsy, z nichž už jeden byl využit. Kým byla nahrazena Válka? Tvůrci pro pokračování Darksiders nevyužili služeb nikoho menšího než Smrti, které se dostalo mnohem větší mediální pozornosti. A víte proč? Protože si ji zkrátka zaslouží.

Když Smrt a Válka drží spolu

Zhruba v časové rovině předešlého dílu se začíná psát příběh i zde, kdy Smrt usiluje o očištění bratra Války, který byl obviněn z vyhubení lidské rasy. Jenže tento svět nepraktikuje soudy, v nichž by mohlo být proneseno odvolání, a už vůbec se netolerují zásahy do jasně vyřčených výroků. Z toho důvodu budete muset vy, jako Smrt, sáhnout k radikálnímu řešení, při kterém nehraje roli klidná rozprava u stolu při sladkém čaji, nýbrž prolívání krve přepočítávané na bazény střední velikosti. A přestože tento úvod paradoxně naznačuje něco jiného, Darksiders 2 se ani v nejmenším nenese v duchu jednotvárné akce plné soubojových pasáží. Ano, boje tu rovněž mají své místo, ale tentokrát lze hovořit o mnohem vyváženější struktuře, která má snahu být odměřená.

Na první pohled je znát podstatně větší důraz na detail a celková vyzrálost, již můžeme cítit na každém kroku. Vytvořený svět totiž nyní působí věrohodnějším dojmem, speciálně uzpůsobeném pro potřeby hlavního hrdiny, díky čemuž máme pocit, že sem skutečně patříme. Ať už jde o složení barev, nádech atmosféry nebo toulání potvor po lesích, které se za vás pověsí, jakmile jim jste na očích. A ačkoliv není smyslem uvést vás do prostředí, v nichž by měly nastat první dětské krůčky, ba právě naopak, nezaměnitelný svět vám přiroste k srsti, ponoříte se do něj a nebudete chtít nějaký čas najít cestu zpátky.

Stává se lepší a lepší hrou

Veškeré lokace jsou o mnoho rozsáhlejší a vy se nemáte důvod cítit jako ve skleníku, ale jako někde, kde máte volné pole působnosti. Už jen právě díky tomu se instinktivně začnete věnovat roli dobrodruha s průzkumnickými pudy a se snahou vyčmuchat něco nevídaného, a to buď v rámci stávajícího úkolu, nebo třeba mimo něj. Troufám si totiž odhadovat, že jen hrstka hráčů by se zaměřila striktně na náplň hlavní dějové linie, protože okolnosti svádí jednoznačně k tomu prozkoumávat každý kout. Pomalejší rozjezd hry vám tento pocit nedá znát hned, ale jakmile proniknete do jednotlivých systémů, postupně se vám odkryjí pestré možnosti vyžití a najednou k vám bude svět otevřený. V jistém slova smyslu by se dalo tvrdit, že Darksiders 2 zraje jako víno a z počátečního držení jistého odstupu se z ní vyklube příjemná atmosférická akce.

To, co především odlišuje druhý díl od prvního, je bezpochyby příklon k RPG prvkům, jímž je podřízený celý koncept. Prvním zřetelným indikátorem jsou skvěle připravené dialogy a smyslné zasazení dalších postav do příběhu, k nimž si lze vypracovat určitý vztah a hlavně se skvěle zapisují do paměti díky svým výrazným charakterním rysům. Ono když je někdo dvakrát tak větší jak vy nebo disponuje hlasem připomínajícím páření slonů, tak si toho všimnete. Navíc příběh není napsán tak, aby odrazoval od sledování, což je klíčový bod číslo jedna pro to, aby panoval hlubší zájem i o důkladnější poznávání jednotlivých postav. Vyjma této stránky se ale RPG systém více zaměřil i na užití v praxi, tedy vlastnosti zbraní a výstroje, obchodování, perky, levelování a další schopnosti.

Za velké věci velká odměna

Opět to souvisí s vlažným a trochu bojácným rozjezdem hry, kdy jsou tyto věci postaveny stranou, ale postupně si k nim najdete cestu. Souboje jsou totiž v základu designované pouze na dvě tlačítka, k nimž jsou přiřazené dva typy útoků (primární a sekundární), v jejichž kombinaci lze docílit určitých komb. Až později jim ale začínáte přikládat větší váhu, protože se také začnou objevovat nové zbraně. Neznamená to, že byste se učili kombinované útoky nazpaměť jako učebnici, nýbrž sami intuitivně zjistíte, jakým způsobem co funguje. A v této fázi už přijdete soubojům na chuť, protože samotná jejich prezentace, i přes občasně zmatenou kameru, je zkrátka famózní. Do vínku akce pak posléze přispějí schopnosti, získané převážně díky perkům, které umožňují pokročilejší způsoby boje, avšak stále velice pohodlné ve způsobu aplikace, neboť si jejich ovládání nadefinujete na ovladači do jisté míry sami. Pakliže usilujete o zdokonalení určitých útoků bez trpělivosti čekat na moment, kdy si jej pomocí perku zaktivujete, je zde i možnost se od nějaké postavy za určitý finanční obnos nechat vycvičit. Ale tomuto způsobu jsme příliš neholdovali a přiklonili se raději k přirozenější variantě.

RPG systém je skutečně rozsáhlý, výrazně se podílí na celkové motivaci a neustálé vás žene vpřed. Hra vás totiž nemá problém odměnit, a také proto jsme se velmi často pouštěli do riskantních situací, jejichž provedení nebylo ani zdaleka nezbytně nutné, ale zároveň nás ovlivňovalo vědomí, že porazit tohohle parchanta nám přinese nadstandardní výhody, pro které bychom se mohli doslova utlouct. Navíc jsme si mohli být jisti tím, že to vylepšení bude vypadat „cool“, neboť podchycení unikátního a trochu absurdního světa dopadlo na výbornou.

Špetka Prince z Persie

Už na začátku jsme se zmínili o odměřené akci, kdy netryská po celou dobu krev, ale zážitek je mnohem komplexnější. Příčinou přitom není jen volnější podání založené na vaší volbě, ale i řada připravených hádanek a řešení puzzlů v rámci překonání složitých komplexů, což bylo sice k vidění již u prvního dílu, ovšem v podstatně chudší míře. Dost možná za to může hbitá obratnost nového hlavního hrdiny, jemuž nejvíce sedí přirovnání k Princovi z Persie a tomu koneckonců odpovídají i obdobně stavěné hádanky. Šplhání či běhání po zdech totiž nedělá Smrti žádné vrásky na čele a designová náplň je tomu pochopitelně přizpůsobena. Přeci jen ale nedošlo k prostému okopírování nápadů této slavné značky a autoři vnesli v tomto ohledu i své vlastní prvky, které lze shledat za pozitivní. Dle našich soudů se dokonce povedlo dosáhnout správného množství času vymezeného logickým záležitostem a skvěle vyplňují mezeru mezi souboji, a tak by to mělo být. Ani málo, ani moc.

Je pravda, že přestože se cesta interiéry více podobá koridoru, můžou vás občasné výjimky nechat nejistě bloudit, byť má každá lokace své osobité rysy. V těchto momentech vás ale nenechávají autoři na holičkách a kdykoliv si umíníte, pouhým zavoláním na doprovodného ptáčka pomocníčka si řeknete o správný směr cesty. Také jsem se ale stal svědkem toho, že byl v úzkých i on, z čehož vyplívá, že je lepší se neztratit. Když už jsme u těch roztomilých zvířat, k dispozici opět máte koně, kterého můžete na otevřeném prostranství využít pro rychlý transport. Ti, kteří ale cestují neradi, můžou přeskakovat z místa na místo díky mapě, na níž jednoduše zvolíte bod, kam chcete dopravit a voilà, jste tam.

Smrt, která pohladí

Darksiders 2 vám nenabídne takovou záplavu soubojů, ale stále jich je dost a hlavně stojí za to. Na navazující útoky se hezky kouká, působí velice dynamicky a vždy se dostaví uspokojivý a zároveň chladný pocit z výhry nad protivníkem, i kdyby to byl třeba už stopadesátý v řadě. Celá obrana postavená na jediném úskoku jasně dává najevo, že vaší dominantou je především útok, který je prováděn s přesností vysloužilého nože vysloužilé kuchařky připravující česnečku. Dotírající nepřátelé sice ne že by prošli vysokou školu a vyhledávali vychytralé strategické techniky, ale zároveň se s vámi vůbec nemažou, a když je zapotřebí, jeden po vás hází šutry a druhý se hned nato rozbíhá s palicí. Poletující zákeřný hmyz mimochodem už nechci ani vidět, příště si obstarám repelent. Souboje s bossy pak vyžadují zvláštní zařazení do speciální kategorie a obtížnost jejich pokoření postupem času správně narůstá.

Pokračování úspěšné akce tak nastavilo úroveň, v jakou jsme ani nedoufali. Dokonale vystižený svět lahodící oku, zajímavé rozšíření příběhové zápletky, volnost a skvěle zaimplementované RPG prvky, díky čemuž lze mluvit o vyspělém vytříbeném produktu, který s citem nastavuje hranice v jednotlivých systémech hry a vyvažuje je tak, aby celek působil provázaně, oddaně a sympaticky. Jestli tohle dokáže již druhý ze čtyř jezdců apokalypsy, pak se rozhodně těšíme na další pokračování, v něž věříme, že nastanou.

Darksiders 2
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Wii U Wii U
Xbox Xbox 360

Verdikt

Rozsáhlejší RPG systém úspěšně buduje komplexní zážitek, který nastavuje hře dospělou tvář bez negativního dopadu na instantní bojovou dynamiku z předešlého dílu. Zářný příklad ukázkového pokračování.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama