Civilization IV: Colonization Recenze Civilization IV: Colonization

Civilization IV: Colonization

Tomáš Nadrchal

Tomáš Nadrchal

2. 10. 2008 22:00
Reklama

Když Turci v polovině 15. století obsadili Malou Asii, nikdo si nedovedl ani představit, jak zásadní důsledky tento fakt bude mít pro celkový vývoj historie lidské civilizace. Zablokování obchodních cest do Indie, jež vedly právě přes Cařihrad a Malou Asii, vedlo k nutnosti objevit jiný způsob, jak se do orientu dostat. Rozvoj technické dokonalosti lodí spolu s myšlenkami o kulatosti planety Země vedly k odvážným nápadům nalézt cestu do Indie opačným směrem, tj. plavbou na západ. Že tento akt vedl v roce 1492 k objevení amerického kontinentu Kryštofem Kolumbem, a že následovala řada dalších zámořských objevů a kolonizace nového světa, to už není třeba připomínat…

Když se v roce 1994 dostala na trh na první pohled nenápadná tahová strategie Colonization od Sida Meiera, málokdo by odhadoval, že se po čtrnácti letech dočkáme jejího remaku. A pravděpodobně by nikoho ani ve snu nenapadlo, že tento remake vyjde jakožto stand-alone datadisk ke čtvrtému dílu Civilizace, veleúspěšné série tahových strategií. Toliko malý výlet do historie, nyní se pojďme podívat, kterak nová Kolonizace dopadla.

Na počátku všeho hraní v singleplayeru je k dispozici několik položek nastavení. Hráč si může vybrat, jak rozsáhlá bude kolonizovaná oblast, přičemž na výběr je buď Karibik, anebo celý Nový Svět, a to pěkně od severního k jižnímu pólu. Nutno podotknout, že mapy jsou náhodně generované, takže se v každém scénáři skrývá něco nového, originálního. Další počáteční nastavení skýtají možnosti v rychlosti hry, rozsáhlosti mapy a také ve výběru národu, za nějž se hráč pustí do kolonizace. K dispozici je čtveřice evropských národností – Angličané, Francouzi, Holanďané a Španělé. V každé zemi si přitom lze vybrat z dvojice osobností, jež osadníky povedou. Z taktického hlediska je tento výběr důležitý, neboť speciální dovednosti dále předurčují výhody a nevýhody kolonie.

Na počátku samotného dění je třeba se spokojit s jednou loďkou a dvojící osadníků, s nimiž začnete objevovat krajinu nového světa. Kupodivu velmi vlídné přijetí si pro nové sousedy nachystaly domorodé kmeny, to ještě netuší, jaký vítr jim v jejich řadách udělá ohnivá voda a střelný prach. Následuje budování měst, objevování nových končin, těžení surovin a výroba polotovarů a tovarů, obchodování s dalšími národy, nalézání pokladů, odvádění daní králi,… To vše tady je a dovedené prakticky k dokonalosti. Hráč musí zařídit ekonomickou soběstačnost kolonie, aby toho dosáhl, je třeba patřičně rozdělit úkoly osadníkům v jednotlivých městech, takže v jednom se vyrábí doutníky, v jiném těží stříbro atp. Zpočátku je hlavním obchodním partnerem Evropa, nejprve se hodí pro dovoz imigrantů, následně se skvěle uplatňuje pro prodej prakticky všeho, postupem času lze velmi úspěšně obchodovat s dalšími koloniemi v Novém Světě.

Ve městech lze určit, co budou jednotliví osadníci dělat. K tomu, aby se zvýšila efektivita, jsou ale třeba zkušenosti nebo kvalifikace pracanta, nejlépe oboje najednou. Ve městech se přitom neustále budují nové a nové budovy, z počátku jsou potřeba základní jako skladiště či kostel, později třeba palírna či výrobna zbraní. Ale aby daná budova mohla ze surovin dělat hotové výrobky, je třeba správné vyvážení importu a exportu, či chcete-li česky dovozu a vývozu. Celkově se ekonomický systém jeví velmi, velmi propracovaně. To by sice mohlo odradit případné nováčky v sérii, zkušeným harcovníkům se naopak bude vše velmi zamlouvat.

Vedle zajišťování ekonomické stability kolonie je také nutné se postarat o diplomacii, s ostatními národy lze obchodovat, věnovat dary pro zvýšení přízně, učit se novým dovednostem, ale také je můžete namíchnout a vyvolat tak válku. A někdy stačí málo, postavit nové město na posvátné půdě či napadnout konvoj s pokladem, což může zejména při špatném vyzbrojení mít katastrofální důsledky. Vězte, že vím, o čem mluvím – jednou mi nizozemská jízda vyfoukla před nosem zlatý poklad, já ji, rozezlen nad ztrátou velkého finančního obnosu, napadl a následně jen koukal, kterak Holanďané devastují má města na severu.

Podřízenost mateřské zemi je v úvodních fázích hry vyjádřena placením daní a poplatků králi, aby měl peníze na své válečné činy. Tyto poplatky se postupem času zvyšují, přičemž při jejich odvádění je vám ještě dovoleno políbit králi prsten. Této „pocty“ se lze vzdát, jakmile ale odmítnete daň zaplatit, budete oceněni proplesknutím a padnete u panovníka v nemilost. Z počátku jsou uzavřeny obchodní cesty, což by nebylo nic tak strašného, jelikož v té chvíli už je kolonie soběstačná. Následujícím tahem, po získání všech možných bodů, politických, vojenských, diplomatických, lze vyhlásit nezávislost. To krále rozezlí natolik, že vyšle vojsko, jež by tyto opovážlivé a rebelské činy mělo za pomoci síly napravit. Cíle jsou v tuto chvíli jednoduché, ubránit si holý zadek :-).

Colonization je prakticky dokonalou tahovou strategií s úchvatným ekonomickým modelem, v němž si lze nastavit prakticky vše, na co si vzpomenete. Ač je technicky téměř stejná jako čtvrtá Civilizace, za což může využití stejného enginu, hraje se parádně a skvěle tak navazuje na svého čtrnáct let starého bratříčka. Pro fanoušky žánru jasná volba letošního podzimu.

Civilization IV: Colonization
Windows PC

Verdikt

Chytlavá a téměř dokonalá tahová strategie se silnou atmosférou ztvárňující zajímavé historické období.

Co se nám líbí a nelíbí?

Skvělá hratelnost, hromady možností nastavení, generátor map, skvělá atmosféra, moment vyhlášení nezávislosti, velká znovuhratelnost.
Někomu by z hromady možností mohla jít hlava kolem, příliš přátelští domorodci.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama