Call of Duty: Infinite Warfare
Možná jste i vy kliknuli na tlačítko palce dolů u odhalovacího traileru Call of Duty: Infinite Warfare. Ostatně, titul druhého nejméně oblíbeného videa na YouTube se nezíská náhodou a nové Call of Duty rozhodně nemůže říct, že by získalo srdce milionů hráčů po celém světě. Z komunity už několik let zaznívá přání vrátit se k jednodušším současným či minulým vojenským konfliktům, ve kterých nestrašili roboti, droni a kouzelná technologie budoucnosti. Není divu, že pak další díl zasazený do vzdálené budoucnosti sklidil takovou negativní odezvu. Možná ale bylo příliš unáhlené lámat nad hrou hru jen na základě prvního traileru. Z toho, co jsem viděl na novinářské ukázce, se Infinite Warfare tváří jako překvapivě klasická vojenská akce.
Sci-fi zasazení nelze pominout, ale nečekejte technologické ulítlosti, které představily předchozí díly Black Ops III a Advanced Warfare. Novinka se drží překvapivě u země, neobsahuje žádné exoskelety, které by rozšiřovaly pohybové schopnosti, nebo všehoschopné drony a chytré granáty. Naopak, hra se soustředí na kapitána Reyese a jeho jednotku, která chrání zájmy Země před útoky teroristické národní skupiny Settlement Defense Front. Ve hře se planeta Země už mnoho let spoléhá na suroviny těžené z měsíců a planet ve sluneční soustavě a SDF se rozhodne narušit celý zásobovací proces a zmocnit se nerostného bohatství a následovně i naší planety. Po letech záškodničení se SDF projeví v plné moci při útoku na Źenevu během mírové přehlídky.
JDE TO I BEZ NANOBOTŮ
Reyes a jeho tým je během několika chvil nasazen na místo a pomáhá civilistům najít bezpečí při odrážení útoků lidských a robotických vojáků SDF. Místo očekávatelných sci-fi udělátek je Reyes vyzbrojen jen několika poměrně standardními zbraněmi, takticky postupuje městem v chaosu a čistí ulice od nepřátel. Umírněnost jeho výbavy byla v přímém rozporu s tím, co bych po předchozích dílech od Call of Duty čekal. Možná jsem už trochu otupělý, ale mezi divočejší gadgety bych zařadil jen pavoučí bombu, která označí na chvíli nepřátelé v okoli a pak si sama najde cíl a exploduje, granát vytvářející pole nulové gravitace a štít na loktu hráče. Jasně, že Infinite Warfare není Černý jestřáb sestřelen, ale nepřišlo mi, že by akce stála na tom, jakou neuvěřitelnou technologickou vychytávku použijete, ale spíše na poctivé přesné střelbě.
Ano, pamatujete si správně, dle vývojářů z Infinity Ward jsou ve vesmíru ohnivé a prachové efekty.
Mise v Ženevě vrcholí útokem na schodech vedoucích k majestátní budově. Tuhle akci jste určitě viděli v prvním traileru a představuje tak trochu esenci Call of Duty - filmová scéna s naskriptovanými událostmi, bezpočtem nepřátel zralých na popravu a dostatkem nábojů ve “strategicky” rozmístěných bednách. Ale proč ne? Herní obdoba takového Dnu nezávislosti není nutně zlá, když na to má člověk prostě náladu.
CO NEMAJÍ V HLAVÁCH, TO VYNAHRADÍ POČTEM
Po vyčištění Ženevy od akutní hrozby se Reyes vrátil ve stíhačce na orbit, kde pluje loď Retribution. Ta, jak již bylo dřív představeno, funguje jako příběhový spojovník a hub misí. V ukázce se rozhodli pro pokračování ve vedlejší nepovinné misi, ve které se SDF oplatil útok na Ženevu. Hráč nasedl do stíhačky a ve stylu Wing Commandera se pustil do přestřelek ve vesmíru s nepřáteli. Ostatně celou vedlejší misi jste mohli vidět v traileru z prezentace Sony a ano, pamatujete si správně, dle vývojářů z Infinity Ward jsou ve vesmíru ohnivé a prachové efekty. Na druhou stranu, Jeff Goldblum a Will Smith porazili vetřelce nahráním viru do jejich centrálního počítače a taky jsme to jako diváci přežili.
Asi největším zklamáním byla tradičně hloupá nebo spíše snad očividně vstřícná umělá inteligence nepřátel, která je nechávala stát uprostřed volného prostoru, kde už jen na pohled působily jako magnety na kulky. Vojáci SDF prostě vybíhali do zaměřovače, občas se skrývali, ale to asi jen taky proto, aby se v ukázce mohl představit granát, pavouk či přivolatelná stíhačka, která oblast s vojáky pokropila ze své střílny. Dobrý dojem na mě naopak zanechal plynulý přechod z povrchu planety do vesmíru a ze základny do mise, což se v obou případech stalo bez načítací obrazovky a celé to působilo velice příjemně. Opět to přidává na atmosféře hollywoodského sci-fi blockbusteru, který toho po svých konzumentech moc nevyžaduje, ale tak to asi v singleplayerové kampani u CoD má být.
OPATRNÝ OPTIMISMUS
Co skrývají zbylé dva módy Multiplayer a Zombies můžeme docela snadno odhadovat, ale jejich konkrétní podobu Activision ještě neodhalil. Zato mi nabídl opět o několik minut delší ukázku remasteru Modern Warfare a nemohu neuznat, že tahle devět let stará hra vypadá v remasteru téměř jako moderní titul. Po grafické stránce je místy neskutečně vypiplaná a po té hratelnostní... to stejně víte sami. Tady se asi nic nezměnilo, což jste sami mohli vidět i na konferenci Sony. Mně Activision ještě nad pondělní představené záběry nabídl pohled na úprk týmu z potápějící se lodi, což vypadalo skvěle a popravdě, zas tak moc se celá ukázka MW od hratelnosti Infinite Warfare nelišila.
Po nedobrém prvním dojmu by si Call of Duty: Infinite Warfare mohlo ještě napravit reputaci a přesvědčit hráče, že se hra skutečně obrací na své základy ve vojenské akci. Do vydání zbývá ještě spousta času a Infinite Ward s Activisionem toho mají ještě mnoho co ukázat. Navíc s remasterem superoblíbeného dílu je úspěch novinky, i přes výsledky popularity na YouTube, prakticky zaručen.
