Assassin's Creed Článek Assassin's Creed

Assassin's Creed

Jan Horčík

Jan Horčík

2. 7. 2006 22:57 9
Reklama

Dřívější kódové označení Assassin's Creed znělo "Project Assassins" nebo také jen "Assassin" a jediné co se o hře s jistotou vědělo byl fakt, že na ní pracuje tým zodpovědný za Prince of Persia: The Sands of Time. Dokonce ani raná březnová prezentace na GDC 2006 nepřinesla žádné konkrétní informace, jen samé útržkovité a neurčité zkazky. Ale už to samo o sobě stačilo, aby hra vyvolala obrovská očekávání, která se zmnohonásobila po prezentaci na květnovém E3.

Žabožroutská neoblomnost

Uzavřená prezentačka probíhala v nezvykle bílém stánku Ubisoftu a čekala se na ni obrovská fronta. Nebyli bychom ale správní herní novináři, kdyby se nám s Pavlem Dobrovským nepodařilo frontu předběhnout. Radost všem přítomným kazila jen žabožroutskou angličtinou žbrblající obrýlená Francouzka z Ubisoftu, která všechny neustále pořád dokola upozorňovala, že se prezentace nesmí natáčet. Když už nám to říkala asi potřetí, bylo na Pavlovi jasně vidět, že by jí nejspíš nejraději vyslal do zapovězených končin. A napopáté už si mumlal pod vousy, škoda, že jen česky, šťavnaté nadávky a počastoval ji svým typicky zabijáckým pohledem. Ani to nám ale neznechutilo dojmy z Assassin's Creed, který je podle nás další next-gen hrou, kvůli které se vyplatí být majitelem nové konzole.

Nic není pravdivé, vše je povoleno

Jak překonat náboženská dogmata? Jak se stát pánem nad životy lidí? Takové myšlenky napadaly Jemence Hasana bin Sabbáha, když cestoval po Indii, Afghánistánu a Egyptě. Jako schopný filozof i muž skutku byl vyslán na konci jedenáctého století egyptským chalifem do Iránu, aby otřásl mocí bagdádských Abbasidovců. S malou armádičkou Hasan zakotvil na hradě Alamut, kde podle popisu ráje z Koránu vystavěl pohádkově krásné (a přísně zapovězené) zahrady. Svým následovníkům oznámil, že má klíč od ráje a vybrané elitní vojáky do něj dokonce vpouštěl – nejdříve je nadrogoval hašišovou směsí, aby v nich vyvolal pocit cesty „do nebe.“ Vojáci, kteří tak sugestivně navštívili ráj (před návratem byli opět zdrogováni), poslouchali pak Hasana jako proroka – a bez ostychu páchali atentáty na přední Abbasidovce, protože věřili, že se tak vrátí zpět do ráje. Vznikla legenda o Starci z hory a hašašínech, kteří zabíjejí bez ohledu na vlastní život – asasini. Zabili řadu potentátů a dokud mongolské hordy Alamut nezničily v polovině třináctého století, bál se nenadálé smrti každý vládce v oblasti - dokonce až v Jeruzalémě, kde se i templáři pokoušeli uzavřít s hašašíny dohodu.

- Pavel Dobrovský

Král hašašínů

Ubisoft už léta drží v ruce a nepokrytě využívá dva obrovské trumfy – série Prince of Persia a Splinter Cell. Assassin's Creed je prolnutím obou těchto jedinečných světů. Zatímco z Prince si bere středověké reálie, které ovšem pojímá mnohem uvěřitelněji, akrobatičnost hlavního hrdiny a vlastně i jistou vnitřní rozervanost, ze Splinter Cell pocházejí prvky stealth, tichého zabíjení a otevřeného řešení problémů.

Příběh Assassin's Creed je zasazen do roku 1191, do doby, kdy byla v plném proudu třetí křížová výprava. Hlavním hrdinou je mladý hašašín Altaïr, speciálně vycvičený zabiják, bezmyšlenkovitě plnící rozkazy svého pána. Vývojáři vydatně čerpají z historických análů a celý Assassin's Creed je takovou malou historickou exkurzí na středověký Blízký východ. Pavel Dobrovský pro vás připravil vydatný informační boxík, ve kterém se dozvíte vše potřebné.

Revoluce? Dost možná

Prezentačka na E3 nás pohltila hned od začátku. Hlavní hrdina stojící ve vyprahlé pustině nedaleko od blízkého města vyskočil na mohutného Araba (to jakože koně) a cválal směrem k hradbám města. Animace koně a vůbec celkové grafické ztvárnění nás nenechalo na pochybách o tom, že bude zbytečné o něm nějak dopodrobna psát. Tohle je next-gen tak, jak si ho představujeme - realistický, nesmírně detailní, plynulý. Cválající koník připomínal třeba PS2kový umělecký hit Shadow of The Colossus, jen měl asi tak desetkrát víc polygonů. Ale koho dnes nějaké polygony zajímají. Vypadalo to prostě skvěle. Za hradbami se před hráčem rozprostřela medina, magický labyrint úzkých uliček, rozlehlých náměstí a nevzhledných bílých domků. Teď teprve měla začít ta pravá legrace.

První jedinečná vlastnost Assassin's Creed je simulace davu. Města jsou plná potulujících se lidí, trhovců, žebráků, stráží, hodnostářů a spousty dalších obyvatel. Úžasné je jednak chování davu, ve kterém má každá postavička své vlastní potřeby a chová se - v rámci možností - přirozeně. Jasně, tohle se píše snad o každé hře, ve které mají být nějaká NPC. Jenže v Assassin's Creed ten dav doopravdy vypadá jako dav a chová se jako dav. Když jím procházíte, lidé se vám mohou přimotat do cesty, a tak je odstrčíte. Můžete jemně, ale také silněji, a každá akce vyvolá reakci. Když někoho povalíte na zem, může se na vás vrhnout celé okolí. Dav si ale nesmíte hned znepřátelit. Jestliže ve Splinter Cell byl vaším spojencem stín, v Assassin's Creed je vaším spojencem, nebo lépe samotným stínem, právě dav. A stejně jako oheň je dobrým sluhou, ale špatným pánem. Dav je nevyzpytatelný a nikdy předem nevíte, jak se zachová. V tom spočívá jedno z mnoha kouzel téhle hry.

Volnost a svoboda

Otevřený svět a svoboda pohybu v něm je dnes oblíbenou mantrou, kterou si každé ráno odříkává spousta hituchtivých vývojářů. Otevřenost totiž znamená většinou, i když nikoliv nezbytně, zábavnost. V naprosté většině her má však pevné hranice, za které nelze jít. Assassin's Creed je jiný. Otevřenost zde znamená opravdovou svobodu pohybovat se (ve všech směrech) a jednat podle svého uvážení. Každý výstupek a výčnělek delší než pět centimetrů je považován za interaktivní, a tedy uchopitelný. Altaïr díky tomu dokáže šplhat prakticky po jakémkoliv povrchu, jako pavouk unikat strážím šplháním po budovách, přeskakováním ze střechy na střechu, ručkováním po zídkách. Úžasné na těchto pohybech je fakt, že nejsou předem naanimované jako celky, ale skládají se z tisíců jednotlivých animací v reálném čase, díky čemuž jsou neuvěřitelně plynulé a přirozené.

Altaïr má jako příslušník hašašínů useknutý pravý prsteníček a místo něj ve dlani zabudovaný mechanismus, který v případě útoku vysune speciální ostří, kterým dokáže okamžitě zabít. Jakmile od svého pána dostane úkol, vydá se na místo, kde se cíl pohybuje a jako každý správný zabiják musí nejprve analyzovat okolí. Po městech se pohybují stráže, které nedovolí žádnou nepravost. Vy ale svůj úkol splnit musíte. Je jedno jak, cestu si zvolíte sami. Důležitý je výsledek. Soubojům se strážemi se nevyhnete, a tady vývojáři opět předvádějí revoluční práci, když umožňují hráčům skládat vlastní komba z mnoha a mnoha jednotlivých pohybů. Tlačítka ovladače nereprezentují konkrétní údery, ale různé části těla. Jejich kombinací můžete získat pokaždé trochu jiný výsledek.

Tajemstvím zahalená hra

Prezentačka nám odhalila spoustu dalších zajímavých funkcí, jako například rozostřené vidění, které pomáhá identifikovat cíl. Nebo splynutí s davem mnichů, kteří medinami pravidelně procházejí a jejichž bílé tuniky jsou k nerozeznání od té vaší, díky čemuž mezi ně po pár sekundách snadno zapadnete, a tím se zbavíte stráží nebo třeba i rozzuřeného davu. Viděli jsme také různé typy vojáků, různě inteligentních, jejichž chování bylo odvozeno od toho zda jednají ve skupině či samostatně. Navíc je tu ještě tajemství skrývající se za údajně velmi epickým příběhem, který má být vyprávěn retrospektivně z pohledu člověka žijícího daleko v budoucnosti. A pak je tu také šuškanda o tom, že Assassin's Creed má být vlastně trilogie a kromě oficiálně potvrzené PS3 vyjde také pro Xbox 360 (prakticky jistota) a Wii (fantasmagorie). Dalo by se psát dlouho a dlouho. Buďte si proto jisti, že o Assassin's Creed na Hrej! ještě uslyšíte.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama