Age of Pirates: Captain Blood
U sta hromů, to jsou ale noviny. Dřív bychom uvěřili tajfunu na Slapské přehradě, než zprávám, které nám čerstvý vítr přivál až z dalekého Ruska. Po několika letech ustavičných odkladů se snad přeci jen chystá vyplutí pirátské bárky s názvem Captain Blood, kterou ve svých docích už celou věčnost stlouká společnost Akella. Ať ti pacholci visí na nejvyšším ráhně, jestli to zase není pravda.
Kolikrát nám stejnojmenný román Rafaela Sabatiniho (známého v končinách naší středoevropské pirátské zátoky spíše skrze svůj mistrovský kousek o banditovi jménem Scaramouche) zpříjemňoval dlouhé plavby za zlatem obtěžkanými španělskými galeonami, kolikrát se o jeho masivní kožené desky rozbily kule z mušket královské gardy, kolikrát nám v nehostinné mořské pustině nahradily jeho hebké stránky jistou toaletní potřebu…ale to už je jiný příběh. Román o kapitánu Bloodovi patří k pirátské klasice, ať do nás hrom bací, jestli to není pravda. Irský doktor Peter Blood, který pro svou účast v povstání proti anglickému králi Jiřímu II. okusil kruté podmínky karibského otroctví a po svém útěku stanul v čele nejhrozivější pirátské flotily jakou kdy Karibik spatřil, je prostě naše modla.
Krev teče proudem, johohó
Age of Pirates: Captain Blood byla původně posádkou z Akelly vyvíjena pro PC a první Xbox. Během svého nekonečného pobytu v docích však přesedlala na Xbox 360. O kvalitách vizuálního zpracování se proto vedou bouřlivé půtky ve všech krčmách od Tortugy po Maracaibo – snažit se vyvíjet hru pro několik platforem a ještě přitom přeskakovat celé generace konzolí, to je rozumné asi jako kapitán Kid po třech galonech rumu. Aspoň že interní engine STORM 2 už prošel žárem bitev a drží vlajku ruských korzárů i nadále dostatečně vysoko. Každopádně Rusové (skorosuchozemské krysy, jen tak mezi námi) se dušují, že jejich hra vtiskne pirátským titulům zcela novou tvář, samozřejmě s nezbytnou páskou přes oko.
Ničivý arzenál doplňuje Blood řadou speciálních útoků, komb a fatalit, jak se na mořského vlka sluší a patří, přičemž nezapomíná ani na tu zpropadenou edukaci – zabíjením nepřátel totiž sbírá zkušeností body, které může v pozdějších fázích směnit za nové, efektivnější útoky. Zároveň obírá tyto „dobrovolné“ dárce o jejich naducané měšce a za utržené zlaťáky pořizuje lepší výbavu jak pro sebe, tak pro svou loď – čarokrásnou Arabellu, nejrychlejší v Karibiku. Jestli má všechno to objíždění a dobývání přístavů stíhat, dobrá loď není na škodu.
Sliby, chyby?
Ve druhé, nazvěme si ji pracovně třeba plovoucí, rovině se hráč ujme velení právě Bloodovy Arabelly. Zde se mohou hodit zkušenosti s již zmíněným enginem STORM 2, který své dobré uplatnění pro námořní bitvy prokázal v dalším pirátském titulu Pirates of the Caribean (nás ostřílené korzáry tato hra svého času velmi pozitivně překvapila, u ďasa vždyť i náš užvaněný kapitánský papoušek tehdá chcípl podvýživou, protože jsme zapomněli na pravidelné krmení). V námořních bitvách by mělo být hlavním tahákem loďařů z Akelly manuální ovládání palubních děl. Těžko říci, co přesně si pod tímto pojmem představit, ale zní to přinejmenším zajímavě.
Jak říkají sami vývojáři, cílem bylo vytvořit zážitek srovnatelný například s hraním série the Lord of the Rings (jmenovitě The Two Towers a Return of the King). Chtějí zprostředkovat hráčům věrný obraz dobových šarvátek na zemi i na moři, s plně interaktivním prostředím a akčním nábojem, který bude neustále poutat pozornost, stejně jako bujné poprsí mořských panen. Tuto svou vizi pak dokumentují popisem bitevní scény v útrobách lodi, kdy mezi šermující postavy neustále dopadají salvy dělových koulí, roztrhaný lodní trup prší na všechny strany a z dělových střílen se šíří prach a plameny. Jenom aby z toho všeho vylepšování nebylo zase další zpoždění.
Do přístavu cesta daleká
Závěrem ještě zmiňme nelineární strukturu hry, kdy bude kdykoliv možné opustit hlavní dějovou linku a vydat se za slávou i zkušenostmi na širé moře. Singleplayer by tudíž nemusel být nikterak krátkodobou záležitostí. Na druhou stranu za absenci multiplayeru (alespoň se o něm prozatím nikdo byť jen prostým slůvkem nezmínil) by vývojáři zasloužili třiadvacet ran devítiocasou kočkou a přivázat na týden ke stěžni. Nuže tedy hurá do ráhnoví, námořníci. Vyhlížejte plachty kapitána Blooda, podle posledního poštovního holuba má ke břehům dorazit v druhém kvartále letošního roku. Jen čas ukáže, jestli zaslouží potopit, nebo na věky velebit.
