Q&Hrej - Naše nejlepší herní nákupy
i Zdroj: Hrej.cz
Témata Článek Q&Hrej - Naše nejlepší herní nákupy

Q&Hrej - Naše nejlepší herní nákupy

Redakce

Redakce

6. 4. 2021 08:00

Už to bude hezkých pár týdnů. Historicky první článek Q&Hrej, kde se redakce sama sebe ptá na zvídavé dotazy, se zabýval nejhoršími herními nákupy. Těmi, kde litujeme téměř každé investované koruny. Tentokrát se ale karta obrací. Dnes se pokusíme rozpomenout na to, kdy se nám povedlo skutečně trefit do černého. Může to být mimořádně výhodná zlevněná kopie nějaké žhavé novinky, drahá herní periferie z druhé ruky ve výborném stavu nebo napříkald unikátní sběratelský předmět, který od té doby nabral na hodnotě.

Reklama

Samozřejmě nás zajímají i vaše historky. Podělte se o své nejlepší úlovky v komentářích!


LUKÁŠ ČERNOHORSKÝ - OD SOFTWARE

Obecně považuji hry od studia FromSoftware za velmi dobrou investici. Existují hry, které klidně kupuji day one i když vím, že vydrží jen na několik dní či týden. Tedy od šesti do nějakých patnácti hodin. A ty hry stojí plnou cenu. Ovšem u studia FromSoftware mám téměř jistotu, že mi daná hra vydrží přes desítky hodin. Kupříkladu Sekiro. Stálo stejně jako srovnatelná desetihodinová hra, ale u Sekira jsem se bavil (čtěte trápil a potil) přes sedmdesát hodin jen na první průchod. Vyhledával veškeré příběhové linky a cestičky a užíval si nádherný svět Japonska v období Sengoku. Ostatně to tak mám s každou z her tohoto studia. Za mě osobně je totiž jistě nejvýhodnější herní nákup z hlediska cena/zábava Bloodborne. 

Získal jsem i platinovou trofej, ale stejně na mě stále z poličky volá.

Tehdy se jednalo o mojí druhou hru na Playstation 4 Pro a kupoval jsem Game of The Year edici doslova za několik stovek. Co jsem tehdy netušil bylo ale to, že si Bloodborne naprosto zamiluji a průchod hrou ještě mnohokrát zopakuji. Získal jsem i platinovou trofej, ale stejně na mě stále z poličky volá. I když jsem ji prochodil křížem krážem, díky perfektní atmosféře, dokonalé hudbě a naprosto precizní a návykové hratelnosti stále přemýšlím, zda disk nevložit do konzole ještě jednou… Dvakrát… Kdyžtak o tom přemýšlím - uličky Yharnamu jsem naposledy opustil ještě ve starém bytě. Možná, že je skutečně už na čase vytáhnout louč, meč a sekeru a podívat se na ty Staré bohy ještě jednou… dvakrát…


JAKUB ŠTĚPÁNEK - MAGAZÍNOVÝ VĚK

Mezi nejvýhodnější herní investice řadím především magazíny Score a Level. K narozeninám jsem pravidelně dostával předplatné jednoho z časopisů, ten druhý jsem si pak koupil hezky za svoje, aby mi náhodou něco neuteklo. Velkým lákadlem byly samozřejmě přiložené hry. Přidanou hodnotu vnímali i rodiče, hlavně tedy poté, co zjistili, kolik běžně hry stojí. Pak byli ochotni „předražené“ časáky koupit, aby ode mě a mého bratra byl na chvíli klid. Nutno dodat, že jsme se museli u počítače střídat. Takže když jeden hrál, druhý o hrách alespoň četl.

Kdybych měl vypíchnout jednu jedinou hru, zmínil bych asi The Guild. Simulátor života v pozdním středověku nás naprosto ohromil. Možnost stát se váženým občanem malého městečka, věnovat se nějakému poctivému řemeslu, otevřít si knajpu nebo se věnovat zlodějině, to byl prostě splněný sen. Vše navíc bylo provázáno se sofistikovaným politickým systémem, v něm bylo možné získat ještě větší vliv a zpříjemnit si tak život v nepříliš veselé době.

Pamatuji si, že jsme The Guild opravdu zbožňovali, ke hře jsme se pravidelně vraceli i během dalších let. Ty dvě stovky jsme snad ani nemohli utratit lépe.


TADEÁŠ PEPŘ - ROZENÝ OBCHODNÍK

Za život se mi moc dobrých nákupů nepovedlo, převažují spíše ty špatné, které lze označit za vyhazování peněz oknem. I tak si ale na nějaký ten příjemný deal vzpomenu. 

Největší husarský kousek? Na nějaké konkrétní hře vydělat. Ano, i to jde. Zhruba půl roku po vydání Watch Dogs 2 se mi takhle v nejmenovaném růžovém herním obchodě povedlo ulovit krabičku s Xbox One verzí z druhé ruky za naprosto neuvěřitelnou cenu (vzpomínáte na mojí historku s krycím jménem “Zámečník”?). Na pár dní jsem se tak za pár šupů vydal do prosluněného San Franciska, užil si zatím zdaleka nejlepší díl Watch Dogs a jednu z nejlepších městských akcí generace a… pak hru zase prodal na Facebooku, s menší přirážkou. Celkem jsem si tak přišel na pár desetikorun. Nic, co by vás zvedlo ze židle, ale ve světě, kde hra v momentě, kdy si přinesete domů okamžitě ztratí čtvrtinu hodnoty, jde o příjemný zážitek.

Konzole mimochodem dorazila pouze s napájecím kabelem do auta.

Maximálně výhodný byl také nákup stařičkého Nintenda DS. Vždycky jsem hrozně toužil po handheldu, kamarádi se ve škole tasili se zbrusu novými PSPčky, ale mě bylo mobilní hraní zapovězeno (na telefonech se v té době pořád hrál leda had). K jistým narozeninám se mi tedy podařilo vyžebrat penízky a ulovit z Aukra “mírně poškozené” Nintendo DS v odporné modré barvě. Po týdnu dorazila domů v krabičce od podprsenky konzole, která asi leccos zažila. Například jí vinou praskliny nefungovalo podsvícení horního displeje. Ten dotykový ale fungoval báječně a se zdrojem světla šlo hrát docela pohodlné. Konzole mimochodem dorazila pouze s napájecím kabelem do auta. Čekala mě tedy objednávka nabíječky od Gameboye. Pak ale přišel Puzzle Quest, Sideswiped, Pokémon Diamond, Worms: Open Warfare nebo Asphalt: Urban GT 2. Za těch asi 600 korun naprosto fantastická koupě, obzvlášť v době, kdy DSi stálo několik tisíc.


ALEŠ TIHLAŘÍK - POZDRAVY Z PANAU

Už je to nějaký ten pátek, kdy byly slevy na Steamu opravdovou událostí a potěchou pro oko. Rok staré hry se běžně daly sehnat za 75 % ceny, během speciálních výprodejů jste dokonce občas narazili i na slevy vyšší. Pokud jste však, stejně jako já, touto dobou nevlastnili účet či kreditní kartu, bylo nakupování v těchto akcích poměrně bolestné. Shánění alternativní platební metody paysafecard po prazvláštních lokálních obchodech však nakonec stejně stálo za to, a jedním z pádných důvodů pro mě bylo i druhé Just Cause.

Q&Hrej - Naše nejlepší herní nákupy
i Zdroj: Hrej.cz

Hru jsem pár let po vydání pořídil za mrzká tři eura, ale nakonec v ní skončily vysoké desítky skvěle prožitých hodin. Zamiloval jsem se do krásně zničitelného světa, monumentálních explozí a samozřejmě fenomenální kombinace kotvičky s padákem, která sloužila k do té doby nepřekonané plynulosti pohybu. Mou oblíbenou kratochvílí se pak stalo sjíždění autem z nejvyšší hory ostrova Panau, což zdejší bláznivou fyziku dostávalo až na samotnou hranu možností. Přiznám se však bez mučení, že ke třetímu dílu už jsem si takový vztah nevybudoval a čtyřka mě bohužel ztratila hned v tutoriálu. Vzpomínku na druhý díl a zkoumání toho, jak vysoko vyletí voják přikotvený k raketě, ale budu navždy nosit ve svém zvráceném srdci…


ZDENĚK PUDIVÍTR - PŘEDPLATNÉ JE GRUNT

Když pominu fakt, že jsem v současné době aktivním předplatitelem knihovny služby Xbox Game Pass, ze které jsem v posledních měsících vyždímal stovky hodin jen za pár stovek, asi nic u mě už nepřekoná tituly ze služby PlayStation Plus. Hned od začátku generace PlayStation 4 jsem rád zkoušel menší hry, u kterých jsem mnohokrát strávil desítky hodin a další měsíc plynule naskočil na další. Velocity 2X nebo The Binding of Isaac jsou první, které mi přicházejí na mysl, ale bylo jich opravdu hodně.

U her, které jsem si vyloženě koupil, nemohu nezmínit GTA: Vice City. Za mě nejlepší díl populární série jsem několikrát dohrál na PC, ale když se na PlayStation Storu objevil ve slevě za 219 Kč, zachtělo se mi zavzpomínat. Paradoxní je, že kvůli nemožnosti rozhlížet se po herním světě pomocí pravé analogové páčky se rovněž jedná o jedinou hru, kterou jsem chtěl kdy vrátit. Něco takového ale naštěstí v Sony neakceptují a láska k oblíbené hře mohla i přes nezanedbatelnou překážku zvítězit. K platinové trofeji jsem se postupně prokousával roky, a přesto už mám vlastně zase chuť se do Vice City vrátit.

Za největší hodnotu, kterou jsem z nějaké hry v posledních letech vytěžil, ale považuji přes sto hodin strávených v Kingdom Come: Deliverance. Ke hře jsem se dostal až minulý rok v lednu za 329 Kč a musím se přiznat, že mi bylo trochu líto, že jsem za ni nedal plnou cenu. Zatímco jsem dlouhé měsíce slýchal, jak je hra rozbitá, moje zkušenost se značně lišila. Za necelé dva roky od vydání se dostala do velice dobré formy a po dvou průchodech by za těch původních patnáct stovek určitě stála.

Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama